Český finanční sektor je podle analytiků v bezpečí, připouštějí však, že Evropa nemusí být imunní vůči pádu tak velkého bankovního kolosu.
„Deutsche Bank je v současnosti protistranou takřka každé významnější bance na světě. Její provázanost v rámci finančního systému je enormní,“ řekl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Podle jeho názoru by však bankrot této banky nezpůsobil krizi, jaká nastala v souvislosti s pádem investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. V četných komentářích, které plní média po celém světě, se vyskytly i názory, že by krize vyvolaná krachem této banky byla horší než ta, která přišla před osmi lety z USA.
Akcie lídra německého bankovnictví v pátek vůbec poprvé oslabily pod deset eur. Některé hedgeové fondy v USA totiž pod tíhou skandálu s hypotéčními cennými papíry přestaly s německým finančním domem obchodovat, uvedly agentury DPA a AP.
Vlna skandálů
Na vině jsou skandály s manipulacemi se sazbami či praním špinavých peněz v Rusku, které reputaci banky zašlapaly do země. V posledním roce je to pak nedávný krok amerického ministerstva spravedlnosti, které chce po bance zaplatit 14 miliard dolarů za urovnání obvinění kolem prodeje hypotečních cenných papírů před finanční krizí. Podle řady názorů částka, kterou si banka nemůže dovolit (více o pokutě čtěte zde).
Podle posledních zpráv však americké ministerstvo spravedlnosti jedná s německou Deutsche Bank o pokutě v částce 5,4 miliardy dolarů (130 miliard Kč). Agentuře AFP to oznámil informovaný zdroj, podle něhož se obě strany blíží urovnání sporu. Byla by to tedy podstatně nižší částka, než Washington ještě nedávno požadoval. Berlín zprávu zatím nechce komentovat.
Původně řečená částka 14 miliard dolarů (337 miliard Kč) přesahuje možnosti banky, jejíž tržní hodnota se v polovině září, tedy než byl oznámen požadavek USA po bance, pohybovala kolem 18 miliard USD. Nyní je podstatně nižší. V posledním roce ztratily akcie banky víc než polovinu své hodnoty, z 25 dolarů za rok sletěly pod nynějších 10 dolarů. A v pátek se vůbec poprvé ocitly pod hodnotou deset eur (270 Kč). Někteří obchodní partneři se totiž k bance otočili zády.
Důvodem dalšího poklesu je čtvrteční zpráva Bloombergu, podle něhož několik hedgeových fondů, které vypořádávají své obchody s deriváty s Deutsche Bank, stáhlo svou nadbytečnou hotovost a upravilo své pozice. To je znamením, že se obávají obchodů s bankou.
Generální ředitel Deutsche Bank (DB) John Cryan se sice snažil v pátek ujistit zaměstnance, že banka je silná a spolupráci přerušilo jen několik málo fondů, nicméně ekonomové a analytici v celém světě už spekulují o tom, co by znamenal krach evropského bankovního obra. Německá kancléřka Angela Merkelová navíc už dříve odmítla finanční dům zachraňovat.
Česko - ostrov v ráji?
Podle tuzemských analytiků se problém českých bank netýká. Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus označil DB jako systémově důležitou banku, jejíž osud velmi ovlivňuje celý sektor. „Na druhou stranu celá situace kolem banky nese známky nepodložené paniky a nemyslím si, že situací kolem banky bude dotčeno podnikání německých bank a pojišťoven na českém trhu,“ upozornil.
Nicméně podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové i dalších odborníků se může problém DB přenést do problémů dalších finančních ústavů v Německu. „Může dojít k runům na banky kvůli hysterii klientů. Mnohem závažnější by ale bylo postižení ostatních finančních ústavů v Německu skrze kapitálové provázanosti. Tyto peněžní domy vlastní cenné papíry Deutsche Bank. Ale hlavně její pád srazí plošně ceny akcií, čímž se zhorší investiční portfolia finančních institucí. A tím se okamžitě zhorší jejich kapitálová přiměřenost,“ vysvětlila.
Riziko pro české banky je i podle ní velmi malé. České finanční ústavy jsou totiž do jisté míry izolované od problémů většiny zemí eurozóny. Jednak díky suverénní měnové politice a zejména kvůli vyšším úrokovým sazbám. To vede k tomu, že banky mají mnohem menší investiční porfolia než v eurozóně. Pád cen cenných papírů je tedy nemůže poškodit tolik.
Navíc se v ČR čeká posílení koruny, takže české subjekty neinvestovaly tolik do eurových cenných papírů. A k tomu díky regulaci domácí ústavy nesmí „dotovat“ zahraniční matky, poznamenala Šichtařová.
