„Umělá inteligence se rychle rozvíjí, mnohé země však nedisponují infrastrukturou, dovednostmi a správními systémy potřebnými k jejímu využití. Zároveň už pociťují její negativní ekonomické a sociální dopady,“ uvádí Rozvojový program OSN (UNDP).
Zpráva upozorňuje, že umělá inteligence může podpořit hospodářský růst, mimo jiné zvýšením produktivity a vytvořením nových odvětví. Podle UNDP je nicméně zapotřebí demokratizovat přístup k AI, aby z této technologie mohly těžit všechny země.
AI cestovatelům pomáhá. Jen je občas pošle na místo, které vůbec neexistuje |
„Domníváme se, že AI ohlašuje novou éru rostoucí nerovnosti mezi zeměmi, zatímco v posledních 50 letech se rozdíly snižovaly,“ uvedl podle agentury Reuters na tiskové konferenci v Ženevě ekonom UNDP Philip Schellekens. Varoval, že zaostávání chudších států v souvislosti s AI by ve finále mělo negativní dopad i na bohaté země. „Pokud se nerovnost bude dál zvyšovat, zvýší se i hrozba negativních vedlejších dopadů v oblasti bezpečnosti a migrace,“ dodal.
Před růstem ekonomických rozdílů ve světě v důsledku rozvoje AI nedávno varovala i Světová obchodní organizace (WTO). „Výsledky rozvoje a využívání AI vyvolávají obavy, že mnozí pracovníci i celé ekonomiky by mohli zůstat pozadu,“ uvedla WTO v zářijové zprávě.
Ztemnělé továrny a provozy bez lidí. Čína investuje do technologií, nemá na výběr |
Generální ředitelka WTO Ngozi Okonjová-Iwealaová vyzvala politiky k obezřetnosti při zavádění technologií AI. „Umělá inteligence může zásadně transformovat trh práce. Některá pracovní místa může změnit a jiná vytlačit,“ uvedla. Proto je podle ní zapotřebí posílit investice do vzdělávání, rekvalifikací a sociálního zabezpečení.
