V den, kdy Shalom Mirembeovou poslali ze školy domů kvůli nezaplacenému školnému, její otec umíral v nemocnici. Když její matka seděla u jeho lůžka, volali jí ze školy a požadovali úhradu dlužného doplatku. „Snažím se bojovat o to, abych všem těm školám zaplatila,“ řekla pro agenturu AP Justine Nangerová, prodavačka obuvi, která se kromě Shalom stará o další tři děti.
Je to zdrcující problém pro mnoho lidí v celé subsaharské Africe, kde chybějících pár stovek dolarů může rozhodnout o budoucnosti dítěte. Tento region má dlouhodobě nejvyšší míru předčasného ukončení školní docházky na světě – nejčastěji právě kvůli nedostatku financí.
Čína slíbila pomoc Africe. V příštích letech tam pošle padesát miliard dolarů |
V loňském roce Světová banka uvedla, že 54 procent dospělých v subsaharské Africe řadí otázku placení školného na vyšší místo než účty za lékařskou péči a další výdaje. Školné je největším zdrojem finančních starostí pro 40 procent lidí v Ugandě, kde si nejlepší školy financované státem nyní účtují školné téměř 700 dolarů (17 611 korun) za tříměsíční semestr. To je vysoká částka v zemi, kde roční HDP na obyvatele činil v roce 2023 864 dolarů (20 615 korun).
Více než cokoli jiného trápí rodiče nepředvídatelné zvyšování školného, někdy z pochybných důvodů. Vládní agentura, která sleduje nerovnost a diskriminaci, vydala v září zprávu, v níž vyzývá k zavedení represivních opatření proti státem podporovaným školám, které stanovují nepřiměřeně vysoké poplatky.
Google buduje nový podmořský optický kabel. Spojí Afriku s Austrálií |
Podle nových údajů Ugandského statistického úřadu klesá docházka z 68 procent na základní škole na 22 procent na střední škole, přičemž hlavním důvodem nepokračování ve studiu jsou finanční potíže. Uganda sice má program všeobecného středoškolského vzdělávání, který byl zaveden v roce 2007 a je podobný programu pro základní vzdělávání, ale tyto školy jsou často zchátralé a pro mnoho rodin nežádoucí. Jsou zpravidla bezplatné, rodiče ale musí platit někdy zatěžující poplatky za uniformy či učebnice.
Zásah do podnikatelského prostředí
„Pokud jde o populárnější a dražší soukromé školy, vláda nemá zájem zasahovat do cen,“ řekl Dennis Mugimba, mluvčí ministerstva školství. „Stanovení poplatků pro soukromé školy je administrativní a upravuje se podle podnikatelského prostředí,“ dodal pro AP.
„Nemůžeme dopustit, aby se se vzděláváním zacházelo jako s tržním stánkem,“ namítá Fagil Mandy, bývalý školní inspektor. Školské úřady by podle něj měly sjednotit předpisy, aby školné bylo všeobecně předvídatelné.
Škola, kterou navštěvuje Shalom Mirembeová mimo hlavní město Kampalu, si účtuje 300 dolarů (7 162 korun) za semestr. Vedení očekává, že na začátku pololetí bude zaplaceno 70 procent školného, ale mnoho rodičů na tuto hranici nedosáhne.
Lepší než práce v úřadu. Chudí Indové se pachtí za diamanty a doufají ve štěstí |
„Ve škole, kde studuje více než 2 100 žáků, je zhruba 400 žáků z dělnických rodin, které mají běžně problémy s placením školného,“ uvedla Joanita Seguyová, zástupkyně ředitele jedné ze škol. Aby škola vyšla vstříc některým rodičům, přijímá podle ní platby v naturáliích, například zeleninu a ovoce.
Nangerová, jejíž rodina sdílí jeden pokoj, však nic takového nabídnout nemůže. Je vděčná za to, že dva z jejích synů na střední škole nyní podporuje evangelický duchovní díky kontaktu s náboženským společenstvím.
Jiná takové štěstí ale nemají. Moses Serikomawa je nezaměstnaný otec sedmi dětí, které v posledních letech musely opustit školu kvůli nedostatku peněz na školné.
„Opravdu trpíme. Školy s námi nikdy nemají trpělivost. I když vám zbývá doplatit jen malá částka, pošlou vaše dítě domů. Nic je nezajímá, jen jejich byznys, vůbec nám nepomáhají,“ říká Serikomawa.
