Miliony obyvatel v Africe trápí extrémní zdražování, které je umocněno nepříznivými klimatickými podmínkami a častokrát špatným stavem veřejných rozpočtů jednotlivých zemí. Odborníci varují, že aktuální problémy mohou v některých afrických státech vést k dalšímu Arabskému jaru, a tedy vlně protestů či povstání. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Některé státy na severu Afriky se kvůli rostoucí nespokojenosti místních obyvatel proto rozhodly už s předstihem reagovat. Třeba Egypt, který patří k největším kupcům pšenice na světě, kvůli možným sociálním nepokojům stanovil maximální cenu vybraného pečiva a o pomoc žádá už i Mezinárodní měnový fond.
„Vláda nás neustále žádá, abychom snížili naše výdaje. Já už ale nevím, kde bych mohl ušetřit,“ řekl pětatřicetiletý řidič Ahmed Moustafa, který žije v egyptském hlavním městě a zároveň živí tři děti. V rozhovoru pro Bloomberg zároveň řekl, že v posledních dnech musel kvůli velkým finančním problémům prodat i některé spotřebiče z domácnosti, jinak by ho rostoucí výdaje semlely.
Ještě před počátkem ruské invaze na Ukrajinu se Egypt chlubil solidním hospodářským růstem i stabilní inflací. Po 24. únoru se ale investoři z Egypta se svými miliardami dolarů stáhli a místní měna oslabila o více než patnáct procent. Egypt na nastalou situaci zareagoval zákazem exportu klíčových potravin, a to včetně mouky nebo čočky.
To ale nestačilo a problémy se v zemi postupně kumulují. I proto se Egyptu rozhodly pomoci Spojené arabské emiráty, které se snaží posílit jeho potravinovou bezpečnost.
Africké státy trápí hlavně nedostatek pšenice, který se odráží i do její ceny. Ještě před vypuknutím války na Ukrajině se velkoobchodní ceny pšenice držely okolo osmi dolarů za bušl, což je míra, která se v souvislosti s pšenicí na burzovních trzích používá a odpovídá necelým 27 kilogramům. Od té doby ale tato cena citelně vzrostla, a to momentálně na zhruba jedenáct dolarů.
Pšenice je tak nejdražší od roku 2008 a rusko-ukrajinský konflikt na tom má svou vinu. Rusko a Ukrajina se totiž na celosvětovém vývozu obilí ještě v loňském roce podílely z více než 30 procent. Válečný konflikt ale vývoz obilných plodin citelně omezil, což se propisuje i do ceny.
Kromě válečného konfliktu na Ukrajině se do výsledné ceny plodin negativně promítají ale i další faktory jako třeba vysoká cena ropy nebo dlouhotrvající sucho v některých oblastech.
Problémy hlásí i Maroko a Tunisko
Silné zdražování, nedostatek pšenice i dalších surovin ale trápí třeba i Maroko. To se musí připravit na pokles hrubého domácího produktu o 0,7 procenta a zdejší centrální banka zároveň varuje před silnější inflací.
Propad životní úrovně a strach z budoucího vývoje je v Maroku patrný třeba na jeho tržnicích. To potvrzuje i obchodník Mohamed Bellamine, který na jedné z marockých tržnic prodává obilí. „V normální situaci byste tu nenašli žádné volné místo a neměl bych o odbyt nouzi,“ řekl.
Podobně jsou na tom i v Tunisku, které se už muselo obrátit i na Mezinárodní měnový fond. Tunisku totiž hrozí, že nezvládne splácet své dluhy a kvůli aktuálním problémům se silně obává protestních vln ze strany vlastního obyvatelstva.
„Nejspíš svůj obchod zavřu a pokusím se najít jinou práci,“ uvedl pro Bloomberg čtyřicetiletý tuniský obchodník Ahmed Masoud, kterého trápí nedostatek turistů, malá vládní pomoc prostřednictvím nejrůznějších kompenzačních programů i rostoucí účty za energie.
