Technologie mobilních plateb v Africe je založená na SIM kartách, které lze používat na telefonech bez internetu. Tento způsob placení tak umožnil přístup k finančním službám často opomíjeným skupinám obyvatel, jako jsou drobní zemědělci, ženy nebo venkovské komunity.
Uživatelé této služby mohou bezpečně přijímat, vybírat a posílat peníze, platit účty a dostávat převody peněz od rodiny ze zahraničí. To vše bez připojení k formálnímu bankovnímu systému. Někteří provozovatelé nabízejí také půjčky, spořicí a pojistné produkty.
„Mobilní platby jsou velkým přínosem zejména pro marginalizované skupiny. Je to hlavní hnací síla finanční inkluze pro chudé, ženy a venkovské komunity v celé Africe,“ uvedla pro Reuters Angela Wamolová, vedoucí subsaharské Afriky v organizaci telekomunikačního průmyslu GSMA.
Wamolová také dodala, že daň v době vysoké inflace jako první z digitální ekonomiky vytlačí právě chudé obyvatele. Například v Tanzanii, která zavedla daň z mobilních peněz loni v červenci, klesl počet peer-to-peer transakcí o 38 procent z 30 milionů na 18 milionů měsíčně, zjistila studie GSMA.
Úpadek, nebo rozvoj?
Poté, co vláda v Ghaně zavedla daň na transakce provedené mobilem, musela způsob svého podnikání přehodnotit i majitelka obchodu s potravinami v Ghaně, Comfort Ankrahová. Provozovatelka obchodu spoléhala na mobilní převody už osm let. Tímto způsobem přijímala platby i vyplácela farmáře.
„Nyní si nemohu dovolit platit svým farmářům pomocí mobilu, protože elektronická daň snižuje můj zisk. Uchyluji se tak k tomu, že dávám peníze řidičům nebo příbuzným, kteří jezdí do vesnice, a ti je pak farmářům předají. Je to ale riskantní a zdlouhavý proces,“ vysvětlila Ankrahová.
Budují je od základů. Po světě vznikají nová hlavní města, Evropy se to netýká |
Nová daň ve výši 1,5 procenta za transakce nad 100 ghanských cedi, známá také jako elektronická daň, nutí podnikatelku, která si týdně vydělá asi 53 amerických dolarů, navrátit se k fyzickým penězům. Podle kritiků tento poplatek poškodí miliony majitelů malých podniků a dalších nízkopříjmových skupin. To vše v době výrazného zdražování a růstu životních nákladů.
John Kumah, jeden z náměstků ghanského ministra financí, ale kritiku odmítá. „Elektronický poplatek nebude pro chudé obyvatele představovat zátěž,“ řekl nadaci Thomson Reuters Foundation.
„Je to změna hry, která spíše přinese rozvoj. Daně použijeme na výstavbu dalších škol, nemocnic a silnic. Budou použity na vytváření pracovních míst. Ghaňané to sami uvidí a budou si užívat výhod v příštích letech,“ upřesnil Kumah.
Vzestup mobilních plateb
Afrika dominuje celosvětovému trhu s mobilními platbami díky úspěchu keňského telekomunikačního operátora Safaricom, který v roce 2007 jako první představil platformu M-Pesa pro lidi bez přístupu k oficiální bankovní síti.
Keňská hospodyně Brenda Vitutová uvedla, že mobilní peníze používá k nakupování, placení účtů a posílání peněz své matce a dětem. „Bez M-Pesy by to bylo velmi obtížné, protože mnoho lidí na venkově nemá bankovní účet nebo je banka příliš daleko. Díky M-Pesa tak tito lidé nemusí pro peníze cestovat na dlouhé vzdálenosti,“ říká 41letá žena.
Ve východní Africe zemře člověk hlady každých 48 sekund, zpráva viní svět |
Podle údajů GSMA je v subsaharské Africe více než polovina z téměř 350 milionů aktivních účtů pro mobilní platby na světě – nejvyšší míru rozšíření vykazují země, jako je Keňa, Uganda, Ghana, Senegal, Pobřeží slonoviny a Kamerun.
V loňském roce se celosvětově uskutečnily transakce v hodnotě jednoho bilionu dolarů prostřednictvím platforem pro mobilní platby, přičemž téměř 70 procent z nich pocházelo ze subsaharské Afriky.
Studie zveřejněná v časopise Science zjistila, že přístup k mobilním penězům v Keni od roku 2008 zvýšil spotřebu na hlavu a vymanil z chudoby 194 000 domácností, což jsou dvě procenta z celkového počtu domácností.
