Vizualizace tuby na zubní pastu od českých designérů ze studia Kontra.

Vizualizace tuby na zubní pastu od českých designérů ze studia Kontra. | foto: studio Kontra

Miliardy tub od pasty končí na skládce, český vynález lze doplňovat věčně

  • 36
Dvacet miliard nerecyklovatelných plastových tub na zubní pastu končí každý rok ve směsném odpadu. Výrobci se snaží s pověstí obřích znečišťovatelů bojovat pomocí nových materiálů nebo zpětným odběrem použitých tub či kartáčků. Česká firma Kontra teď vyvinula tříkomorovou tubu na zubní pastu, která se dá doplňovat prakticky do nekonečna.

Tuba GET (Green Effective Tube) navržená českými designéry má tři části. V jedné je voda, v druhé jsou tablety. V poslední části se voda a tableta spojí, spotřebitel je promne mezi prsty a z tuby pak už na kartáček vymáčkne hotovou pastu. Tablety i voda se do tuby mohou doplňovat. Odpadá tak problém jednoho plastového obalu, který se až dosud musel po jednom použití vyhazovat a to navíc do směsného odpadu. Klasické tuby na zubní pastu jsou totiž nerecyklovatelné, protože je tvoří směs plastu a hliníku.

„Uživatel vymáčkne kapsli, která je koncentrátem zubní pasty, a vodu do jednosměrné komory, v níž pomocí masírování prstů vznikne pasta,“ popisuje systém tvůrce produktu Jan Petrmichl. Se zaváděním do výroby by podle něj neměl být problém.

„Nevymýšleli jsme si žádné ‚extrabuřty’. Na pásové výrobě dnes ty stroje jsou. Fungovalo by to úplně stejně jako předtím. Na rozdíl od klasické tuby jsou tam dva díly navíc, ale všechny jsou průmyslově vyráběné na vstřikovacích lisech, kde vlastně záleží jen na tom, kolik materiálu jsou schopné vytlačit a jakou formu použijete.“

Otázku udržitelnosti zubních past už řešili i jiní. Jednou z ekologických variant jsou právě samotné tablety, které spotřebitel rozkouše. Podle českých designérů ovšem tudy cesta nevede.

„Není to úplně příjemné, rozkousat to v puse a zalít vodou, je to velký nezvyk,“ říká zakladatel studia Kontra Adam Ondráček. Design má podle něj narušovat každodenní zvyk co nejméně. „Říká se, že designer by měl člověka vyvádět z komfortní zóny a někam ho posouvat. My si to ale nemyslíme. Myslíme si, že z komfortní zóny by vás mělo vyvádět umění. Úkolem designu je vás v ní udržet.“

Model předplatného

Znovudoplnitelná tuba studia Kontra je nyní jedním z finalistů mezinárodní soutěže Guiltless Plastic. Konceptu si podle Ondráčka všimli i ti, kteří by design jednou mohli uvést do standardní výroby. „Už jsme se sešli se třemi investory, včetně jednoho velkého českého producenta past. Vypadá to, že jsme na nejlepší cestě to v budoucí době dostat na trh,“ říká Ondráček. Spolu s designem nabízí studio i byznysplán, tak zvaný model předplatného. Ten totiž podle Ondráčka ve světě roste napříč odvětvími.

„Například Apple získává v rámci předplatného zhruba čtvrtinu svého celkového výtěžku. Opakující se platby v podobě doprodávání iTunes, úložišť a aplikací zkrátka tvoří 22 procent zisku společnosti,“ uvádí Ondráček.

Je strašně jednoduché vyjadřovat ochotu k ekologičtějším variantám svojí peněženkou. Tedy jenom tím, že si koupím dražší produkt, který je udržitelnější. Je to možná ta nejjednodušší věc, kterou společnost umí masově prezentovat svoje postoje.

Adam Ondráčekzakladatel studia Kontra

Index, jenž sleduje podniky na bázi předplatného, roste na americké burze osmkrát rychleji než index S&P 500, který tvoří pět set největší na burze obchodovaných podniků USA. „Lidé si zvykají, že si nějakou službu pronajímají,“ míní Ondráček. V rámci konceptu GET by tak lidem každý měsíc přicházel předplacený balíček s tabletami, které by se do ekologické tuby doplňovaly.

Vyjádřit to peněženkou

Výroba Lentilek v Česku končí. Ty německé budou mít méně cukru a nový obal

Určitým problémem by (zejména na tom českém trhu) mohla být cena. Když jeden z největších výrobců past Colgate na začátku tohoto roku uvedl stoprocentně recyklovatelnou tubu, prodával ji na americkém trhu za pět dolarů (116 korun) - tedy za šestkrát tolik co klasickou zubní pastu. „Je asi jasné, že jakékoliv nové řešení bude vždy dražší než to staré,“ myslí si Ondráček. Přesto je v tomto ohledu optimistický.

„Když se podíváte na průzkumy napříč českou populací, tak lidí, kteří by chtěli žít udržitelné, je docela hodně. Když se ale pak zeptáte sociologů, co jsou lidé pro to ochotni udělat, tak vám řeknou, že vlastně strašně málo. Třeba v případě elektřiny je náročné přejít od klasického dodavatele. Vyvázání se ze smlouvy může trvat půl roku, musíte volat a vyplňovat formuláře,“ říká zakladatel studia.

„Naopak, co je strašně jednoduché, je vyjadřovat ochotu k ekologičtějším variantám svojí peněženkou. Tedy jenom tím, že si koupím dražší produkt, který je udržitelnější. Je to možná ta nejjednodušší věc, kterou společnost umí masově prezentovat svoje postoje,“ vysvětluje Ondráček.

Podle značky Colgate se každý rok na světě vyrobí dvacet miliard tub na zubní pastu. Report neziskové organizace Greenpeace řadí nejznámější výrobce past mezi deset největších plastových znečišťovatelů mezi světovými korporacemi.

Po použití vraťte

Problém ekologické stopy jedné z nejzákladnějších potřeb každodenního života řeší každý po svém. Pilotní program značky Oral B vybízí americké spotřebitele, aby spotřebované produkty péče o ústní dutinu posílali firmě zpět.

„Program pomáhá vypořádat se s odpady jako jsou použité zubní kartáčky, hlavy kartáčků, tuby na zubní pasty a zubní nitě, z nichž některé se zatím nikdy nezpracovávaly tradiční recyklací,“ uvádí Oral B. Do roku 2030 chce mít značka všechny obaly stoprocentně recyklovatelné nebo znovupoužitelné.