Voda ze studně musí na kontrolu

Třináct procent domácností v České republice je odkázáno na vodu z vlastního zdroje. Jak obtížné je zajistit, aby ve studni byla jen čistá pitná voda, zakoušejí v těchto dnech na vlastní kůži všichni, jejichž obydlí byla zaplavena.

Bez péče o vlastní vodu to však nejde ani za normálních okolností. Kvalitu vody ve studni může ovlivnit vše, co se děje kolem - jak moc prší, kolik ten rok napadlo sněhu, jak vydatně letos hnojili pole za vesnicí či zda sousedovi nepraskla žumpa.

"Od půlky jara do poloviny podzimu bývá stav poměrně stálý. Když ale hodně prší nebo taje sníh, tak se hladina zvedne, opláchne stěny studny a stáhne kdeco z polí," říká vedoucí laboratoří Okresní hygienické stanice Kladno Marie Topinková. Kdo nechce vodu ze studně používat jen k vaření a praní, ale chce ji i pít, měl by se alespoň dvakrát do roka přesvědčit, že je v pořádku. Nechat si udělat rozbor.

Nemusí to být hned kompletní rozbor, který sleduje víc než sedmdesát chemických, mikrobiologických a biologických ukazatelů. Pro běžnou kontrolu většinou stačí takzvaný zkrácený rozbor, který zahrnuje třináct nejdůležitějších parametrů. I ty už hygienikům hodně napoví. "Když je několik ukazatelů špatných, nemá cenu pokračovat v rozborech a utrácet peníze, musí se provádět úpravy," uvádí hygienička. Kdy stačí studni vydezinfikovat běžnými prostředky a kdy je naopak třeba přikročit k zásadnějším úpravám, se zákazník dozví spolu s výsledky rozborů. Domů tedy odchází i s radou, jak se případného problému zbavit.

Nejdůležitější je sledovat mikrobiologický stav vody, ten se totiž může v průběhu roku radikálně měnit, zatímco chemické složení bývá stabilnější. "Chemie se zase tolik nemění. Vesnice má většinou svůj ustálený rytmus. To už musí být, třeba že sousedovi začne prosakovat žumpa. Pak už to může být problém," říká Marie Topinková. Málokdo si však podle jejích zkušeností nechává dělat rozbory pravidelně. "Hodně lidí po zimě rovnou naleje do studny chloramin nebo savo a předpokládají, že je to dobré," říká Topinková.

Hygienik radí, co dělat s vodou, když...

... je mastná?
To je špatné, v takové vodě není možné mýt nádobí, nehodí se ani k zalévání květin nebo zahrady, protože na rostlinách vytvoří film a zadusí je. Odstranit z vody lze v podstatě cokoliv, pokud ale zdroj znečištění zůstává, nemá to smysl.
... je ve sklenici kalná?
Mléčný zákal se objeví, když je ve vodě hodně chloru, voda nemá dobrou chuť, ale není třeba se jí bát, není škodlivá. Stačí nechat sklenici chvíli stát a zákal zmizí.
... je zrzavá?
Nejspíš obsahuje větší množství železa. Taková voda není zdravotně závadná, ničí však nádobí i prádlo. Když budete v takové vodě dlouhodobě vařit a prát, udělají se na hrncích známé okraje a prádlo zhnědne. Běžnými prostředky se s tím nedá nic dělat, nutná je instalace speciálních filtrů. Železo se ve vodě může objevit i jednorázově, po každé odstávce vody. Když se dodávka znovu obnoví, proud vody propláchne trubky a přinese s sebou větší množství železa. V takovém případě stačí vodu odtočit.
... je ve vaně nahnědlá a lehce zapáchá?
Nahnědlá může být kvůli železu. Jakmile ale začne zapáchat, tak už to není železem, ale obvykle to ukazuje na mikrobiologické znečištění. V takovém případě je nutný mikrobiologický rozbor.
... mám pochyby o tom, zda je v pořádku?
U veřejného vodovodu je za kvalitu vody zodpovědný provozovatel zdroje (až k hydrantu v blízkosti domu). Nejprve je tedy třeba obrátit se na provozovatele vodovodu, případně na hygienickou stanici v místě. Tam by vám měli říct, zda nedošlo k nějaké poruše na vodovodním řadu. Pokud tam je vše v pořádku, musíte si nechat udělat rozbor.
... jsou v ní dusičnany?

S tím moc nenaděláte. Pro kojence a malé děti taková voda vůbec nepřipadá v úvahu. Kojencům se ale nesmí dávat žádná voda ze studní, právě kvůli její nestabilní kvalitě. Dospělí ji mohou ředit třeba balenou vodou.