Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Faiyo

Test: Požitek z vitaminů kazí koktejl chemických látek

  • 20
Můžeme se skutečně spolehnout, že ekologičtí zemědělci nepoužívají pesticidy, tedy chemické látky určené k ošetřování rostlin? Právě na to se zaměřil redakční test, v němž se proti sobě postavily bio a "nebio" verze jablek, rajčat, paprik a mrkve. Souboj dopadl jednoznačně vítězně pro bio.

Množství pesticidů zjišťovali odborníci v Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Z jedenácti vzorků biopotravin jich devět neobsahovalo ani stopu po pesticidu, přesně tak, jak to má být v ekologickém zemědělství, kde se pesticidy používat nesmějí. Narazili jsme jen na dvě výjimky: izraelská rajčata obsahovala přírodní pesticid, který mohou bio pěstitelé používat, a byla tedy v pořádku. Ve španělských biopaprikách však byly zbytky fungicidu (syntetického prostředku proti plísním), třebaže ve stopovém (téměř nezaznamenatelném) množství.

Infografika: Co obsahuje největší množství pesticidů

"Certifikaci pro bio by však takový vzorek nedostal, protože tato látka se v ekologickém zemědělství nesmí používat," vysvětluje Vladimír Kocourek z Ústavu chemie a analýzy potravin, který se na zkouškách pesticidů podílel.

Příliš mnoho chemických látek

Mnohem závažnější je jiný výsledek. Ve 14 nebio vzorcích z 24 testovaných jsme našli celkem 36 různých pesticidů. Zejména v rajčatech a paprikách byl namíchán slušný koktejl chemických prostředků - až jedenácti nejrůznějších látek.

Pesticidy

Pesticidy

Výraz pesticidy pochází z anglického slova "pest", tedy škůdce. Označuje látky nebo přípravky, které se používají k ochraně rostlin proti škůdcům všeho druhu - proti mšicím, housenkám, broukům, mouchám nebo myším, ale i proti plevelům nebo plísním. Zbytky pesticidů pak nacházíme v potravinách nebo zemědělských plodinách.

Co je na nich dobrého?

Používání pesticidů v 50. letech nastartovalo obrovský rozvoj produkce potravin. Vyšší výnosy zemědělské půdy zlevnily potraviny a umožnily zastavit kácení lesů - odhaduje se, že díky pesticidům byla za posledních 50 let zachráněna polovina současné plochy lesů.

A co špatného?

Pesticidy unikají do vody, do vzduchu a do půdy. Jejich zneužívání proto může mít závažné dopady na životní prostředí i na lidské zdraví.

Nejvíce ohroženi jsou lidé, kteří s pesticidními prostředky přicházejí přímo do styku, tedy zemědělci. Hrozí jim otravy i kožní, nervová a dýchací onemocnění. Pokusy na zvířatech ukazují, že svá rizika má i dlouhodobé vystavení nízkým dávkám: mohou to být vrozené vývojové vady, snížení plodnosti nebo obranyschopnosti organismu až zvýšené riziko rakoviny.

Jak škodí?

Zatímco pesticidy staré generace, kam patřilo i DDT, se "držely" dlouho v životním prostředí, dnešní "moderní" pesticidy se rychle rozkládají a v potravním řetězci se neukládají. Ale jen tehdy, pokud je pěstitelé nezneužívají. U pesticidů je to totiž jako u antibiotik. Čím více se používají, tím méně zabírají, škůdci si rychle vůči nim vypěstují odolnost a zemědělci musí používat stále více postřiků.

Všechny až na jeden vzorek byly pod hygienickým limitem. Mohlo by se tedy zdát, že vše je v pořádku. Profesorku Janu Hajšlovou, i v Evropě uznávanou odbornici na pesticidy, výsledek však v klidu nenechává. Potvrdilo se totiž, že mnozí pěstitelé v některých zemích chemickými prostředky na ochranu rostlin nešetří.

"Pro zdraví lidí může být závažnější dlouhodobá konzumace zeleniny, v níž je více druhů pesticidů najednou, než mírné jednorázové překročení limitu," říká profesorka Hajšlová. "Velká neznámá je, jaký dopad na lidské zdraví má takový koktejl pesticidů."

Aby však byl obraz úplný, je třeba říci, že slovo "pesticid" není synonymem pro jed, jak to tvrdí někteří fanatici biopotravin. Naopak - pesticidy chrání ovoce, zeleninu a obilniny před mykotoxiny, které jsou skutečnými jedy a mohou být ještě nebezpečnější. Pesticidy jsou však pro mnohé lidi tím strašákem, který je nutí kupovat často až pětinásobně dražší ovoce a zeleninu s nálepkou bio.

Kojencům raději kupovanou přesnídávku

Pokud bychom se na výsledky podívali očima výrobců kojenecké stravy, většina z nich by neprošla limity pro kojeneckou a dětskou výživu. Jenže ty platí jen pro zpracované výrobky typu dětských přesnídávek, nikoli pro čerstvé ovoce nebo zeleninu.

Kdo chce tedy pro své nejmenší děti jen to nejlepší, měl by jim kupovat hotové dětské přesnídávky nebo k přípravě ovocných kašiček používat bioovoce. "Maminka si někdy myslí, že udělá pro své dítě to nejlepší, když koupí čerstvá jablíčka a kašičku udělá sama, než když ji koupí hotovou ve sklenici," říká Jana Hajšlová. "Je to ale opačně. Kojenecké výživy musí splňovat ty nejpřísnější limity, proto výrobci vybírají tu nejkvalitnější surovinu." Většinou ji odebírají od bio pěstitelů.

Znamená to, že se máme ovoce a zeleniny, které nemají značku bio, bát? "Opatrná bych byla jen u velmi malých dětí. Ty snědí čerstvého ovoce a zeleniny pětkrát víc než dospělí při přepočtu na tělesnou váhu," odpovídá Jana Urbanová z Vysoké školy chemicko-technologické, která analýzy zpracovávala. "Jedině pro ně bych volila bio ovoce a zeleninu."

Je dobré vědět, že pesticidy nemusíme jíst, velká část se dá z ovoce a zeleniny odstranit, především ty, které jsou na povrchu.

Jak? Pečlivé umytí teplou vodou je základ. Na tvrdé plody je dobré vzít i kartáček, mýdlo a utěrku.

U citrusů nekonzumujte kůru, u listové zeleniny zase odstraňte vrchní listy. "Je nutné zdůraznit, že každá tepelná příprava pokrmů výrazně sníží množství pesticidů," vysvětluje Jana Hajšlová. Ovšem za předpokladu, že vodu, v níž vaříte zeleninu, nepoužijete na polévku.

Pravda a mýty o biopotravinách

1. Biopotraviny jsou zdravější

Nemusí být. Mnohé studie porovnávaly bio a obyčejné potraviny, aby zjistily, zda jsou ty první zdravější. Nezaznamenaly významný rozdíl. Některá biozelenina sice obsahuje o něco více antioxidantů zpomalujících stárnutí, jež mohou působit třeba jako prevence rakoviny; stejně tak se v biozelenině objevuje více železa a hořčíku - nicméně zjištěné množství se na zdraví člověka odrazí jen minimálně.

2. Bio zajistí lepší kondici

Rozhodně ne. Jen tím, že budete jíst biopotraviny, sportovní postavu nezískáte. Čím to je, že většina lidí, kteří na bio "ulítávají", vypadá tak dobře? Většinou žijí zdravě. Bio je pořád trochu móda, jíž podléhají právě ti, kteří na své zdraví myslí: neholdují alkoholu ani tučným jídlům, nekouří a sportují.

3. Bio je dietní

Ne. Připadá vám salám uherák dietní? Kdepak, ale i on se může pyšnit nálepkou bio, stejně jako třeba tlačenka nebo slanina. Německá spotřebitelská nadace Warentest porovnávala vepřové kotlety z prasat z ekologického a běžného chovu. Odborníci, kteří je ochutnávali, nezaznamenali rozdíl v tučnosti masa ani v množství uvolněné "vody" na pánvi. Tvrzení, že biočuník má libovější a chutnější maso, protože se celý den válí a rochní v bahně, je pouhý ekoromantický mýtus. Mnohem více rozhoduje genetika a rasa.

4. Biopotraviny neobsahují pesticidy ani jiné chemikálie

Nemusí to platit stoprocentně. Certifikát neznamená, že se v produktu neobjeví žádné chemické látky. Zemědělci, kteří takové plodiny pěstují, sice usilují o potraviny co nejméně zasažené chemií, ale ne vždy dokážou vše uhlídat. Některé chemikálie se mohou v ovoci a zelenině objevit kvůli znečištěné vodě nebo třeba větru.

5. To, co si vypěstuju na zahrádce, je také bio

Jen někdy. Záleží především na tom, kde zahrádka leží a jak k pěstování zeleniny či ovoce přistupujete. "Když používáte vhodnou sadbu nebo osivo, vyhnete se umělým hnojivům a pesticidům, zahrádka není v blízkosti frekventované silnice ani chemické továrny, pravděpodobně ze zdravotního hlediska vypěstujete produkty velmi podobné těm s ,biozebrou‘," říká Jana Dostálová z Fóra zdravé výživy.

6. Opravdové biopotraviny se dají koupit jen na biofarmách

Není to pravda. Existuje už spousta obchodů, kde jsou biopotraviny k dostání. Do svého sortimentu je zařazují také velké obchodní řetězce, zpravidla je najdete ve speciálním biokoutku.

7. Bio má lepší chuť

Nemusí mít, ale může. Vědci dali laboratorním zvířatům na výběr mezi biozeleninou a běžnou zeleninou. Výsledek? Zvířata jednoznačně preferovala bioplodiny. Podobné studie se dělaly také u lidí, část z nich potvrzuje, že i lidem chutná bio více, další však tento závěr popírají. Je pravda, že díky přirozenému pěstování bioprodukty obvykle obsahují méně vody a více sušiny. Kvalita krmiva, volný pohyb zvířat a bezstresová porážka zase pozitivně ovlivňují konzistenci, chuť a barvu masa. Pokud jde o zeleninu, nejlepší volbou je jíst ji tehdy, když má sezonu, to si pak zaručeně pochutnáte, ať už je vypěstovaná ekologicky či nikoli.

8. "Běžné" maso škodí celiatikům, bio nikoli

To je výmysl. Tento mýtus nedávno proběhl českými médii: maso z krav chovaných konvenčním způsobem může u lidí s bezlepkovou dietou vyvolat záchvat - na rozdíl od biomasa, u kterého podobné riziko nehrozí. Z vědeckého hlediska jde o naprostý nesmysl. Není možné, aby maso obsahovalo jiný typ bílkovin jen proto, že dobytek, ze kterého pochází, je chován v souladu s ekologickými zásadami.

9. Biopotraviny jsou dražší

To je pravda. Nákupní cena odráží skutečné náklady na výrobu kvalitních potravin a zohledňuje vyšší náklady na maloprodukci bez použití chemie. Zjednodušeně řečeno: v ekologickém zemědělství se více pracuje rukama než pomocí strojů a chemikálií, což má na cenu konečného produktu vliv.

Odhaduje se, že biopotraviny jsou zhruba o třicet až čtyřicet procent dražší než běžné potraviny. Fanoušci bia nezapomínají zdůraznit, že ekologické zemědělství je nešetrné nejen ke konzumentům a zvířatům, ale také k přírodě obecně, proto stojí za to si za takové výrobky připlatit.