Hromada prošlých baget čeká na odklizení.

Hromada prošlých baget čeká na odklizení. | foto: Profimedia.cz

Tesco zveřejnilo, kolik potravin vyhodí. Ostatní čísla prozradit nechtějí

  • 291
Tesco se pustilo do bitvy, ve které je zatím osamoceno. Koncem loňského roku obchodní řetězec zveřejnil, kolik potravin musí vyhodit nebo darovat. Jeho cílem bylo vyprovokovat konkurenci ke stejnému kroku, aby se snížilo plýtvání potravinami. Ta však čísla zveřejňovat nechce.

Tesco za loňský finanční rok neprodalo bezmála 15 tisíc tun potravin, z čehož největší část představuje ovoce a zelenina a v závěsu za ní pečivo. „Rozhodli jsme se nejprve zveřejnit data o plýtvání potravinami ve Velké Británii a poté i v Evropě. Dali jsme na doporučení aktivistů, s nimiž spolupracujeme. Ve Velké Británii už nás následovali další obchodníci,“ říká šéf českého Teska Matt Simister s tím, že doufá, že podobně zareagují ostatní i v tuzemsku.

„Pokud se zapojí celý trh, bude to pro lidi transparentní, protože uvidí, kde se plýtvá a co lidé dělají pro to, aby odpad snížili,“ dodává Simister.

Výmluvy a další výmluvy

Nebývale otevřený krok Teska zůstává v tuzemsku bez odezvy. Ostatní řetězce přesná čísla prozradit nechtějí. MF DNES oslovila všechny velké zahraniční obchodníky na českém trhu, přičemž údaje neposkytl žádný z nich.

Laciné potraviny. Lidé kvůli ceně rádi přimhouří oči nad datem spotřeby

„Hodnoty považujeme za interní údaje a jako takové je tedy neposkytujeme,“ uvádí za Lidl mluvčí Zuzana Holá s tím, že se soustředili na optimální zásobování potravinami. Podle Holé jim tak skoro nevznikají „přebytky“ neprodejných potravin.

Podobně popisují své postupy další řetězce. „Neprodané potraviny po lhůtě spotřeby se v obchodech pohybují dlouhodobě v řádu nízkých jednotek procent,“ říká Barbora Vanko, mluvčí řetězce Ahold.

Takové odhady odpovídají údajům Teska. Zmíněných 15 tisíc tun představuje pouhá dvě procenta potravin, které obchodním řetězcem projdou. Ahold však na rozdíl od britského řetězce přesnější čísla neposkytuje.

Vanko pouze tvrdí, že díky efektivnímu objednávkovému systému a znalosti potřeb zákazníka drtivou většinu nabízených potravin prodají. K plýtvání prý podle ní dochází ve valné většině v domácnostech, ale také ve výrobě potravin.

Objem potravin, které je nutné likvidovat, je minimální i podle mluvčí Globusu Pavly Hobíkové. „Jde o krajní řešení. Pokud se u některého zboží blíží datum exspirace, uchylujeme se prvotně k jeho zlevnění,“ prohlašuje Hobíková.

Všechny řetězce, které odpověděly na dotaz MF DNES, zároveň zdůrazňují, že neprodané potraviny darují charitám, azylovým domům či dětským domovům nebo je poskytují zoologickým zahradám.

Kolik jídla vyhazuje Tesco

Z dat zveřejněných Teskem ale vyplývá, že pro lidskou spotřebu nebo jako krmivo pro zvířata je darováno „jen“ zhruba pět procent neprodaných potravin. A velká čísla z potravinových bank svědčí o tom, že konkurenti Teska nejsou o mnoho štědřejší. Celkové množství jídla darovaného bankám se loni pohybovalo kolem 1 900 tun.

Darovaného jídla přibývá

Nová pravidla od tohoto roku znamenají, že darovaných potravin radikálně přibude. Od ledna totiž musí obchody větší než 400 metrů čtverečních nabídnout neprodejné jídlo potravinovým bankám. Jde hlavně o jídlo s poškozeným obalem, nečitelnou etiketou nebo po uplynutí minimální trvanlivosti. Nesmí mít ale prošlé datum spotřeby.

Potravinové banky v Česku

„Potraviny, které odebíráme, jsou všeho druhu – od zeleniny, mléčných výrobků až po sušenky,“ popisuje šéfka České federace potravinových bank Veronika Láchová s tím, že například mléčné výrobky musí mít minimálně 48 hodin do data spotřeby, aby je stihli rozdat.

„Ne vždy chtějí všichni vše prodávat do poslední chvíle. Záleží hodně na filozofii obchodníka,“ dodává.

„Zatím máme zkušenost za prosinec, kdy jsme celkem ze všech prodejen nabídli k odběru asi deset palet zboží,“ prohlašuje Zuzana Holá za Lidl.

Problém je, že kvůli skokovému nárůstu nestíhají všude potravinové banky jídlo odbavovat. „Během prvních týdnů přibylo zhruba o sto procent více obchodů ke svozům. Nyní evidujeme asi 1 300 obchodů, které nabízejí potraviny,“ uvádí Láchová s tím, že dalších pět set až tisíc prodejen očekávají v dalších týdnech. Pokud jde o množství jídla, registrují zatím sedminásobek toho, co za stejné období loni.

Nejvíce podle ní přibyly dodávky čerstvého jídla. Anna Strejcová z neziskové společnosti Zachraň jídlo, která se plýtváním zabývá už delší dobu, za důvod považuje i to, že sklady bank jsou zaplněné trvanlivými potravinami. Čerstvé jídlo si tak někdy přebírají samy charitativní organizace, pro které je určeno.

Jídlo pro bezdomovce i dětské domovy

Potravinovým bankám chybějí jak lidé – nyní jich mají v celé republice zhruba padesát – tak finance. Přislíbeny mají peníze od ministerstva zemědělství, ale až v květnu. Veronika Láchová nicméně připomíná, že šetří peníze i dalším resortům, protože zaváží jídlo jak bezdomovcům, tak třeba dětským domovům.

Odhodlaná Ruska chce zastavit vyhazování jídla. Nejvíc se plýtvá doma

„Snažíme se zprostředkovat potravinovým bankám možné sponzory. Například v Praze bychom rádi vybudovali ve svém skladu kuchyni, kde by se dalo zavařovat čerstvé, rychle se kazící jídlo,“ přibližuje Strejcová.

Kromě darování se snaží obchody omezit plýtvání i jinak. Tesco například zrušilo akce 1 + 1 zdarma a nabízí k prodeji i takzvanou „křivou“ zeleninu a ovoce. Tedy takové, které jsou v pořádku, jen nemají ten správný požadovaný tvar. Totéž dělá i Penny Market nebo internetový prodejce Rohlik.cz.

Ahold zase ve vybraných obchodech používá speciální kompostér, který spolyká neprodanou zeleninu a ovoce a přemění je na hnojivo pro zemědělce.

Reportáž z potravinové banky v Ledči na Sázavou: