Případů, kdy obchodníci odmítají vracet rozdíl hodnoty při placení stravenkami, je stále více. Na otázku, jestli mají právo takto postupovat, však jednoznačná odpověď neexistuje. Marcela Kováříková z Brna dostává od zaměstnavatele stravenky na nákup jednoho celého hlavního jídla v hodnotě 80 korun. Často se jí však stává, že oběd je levnější, například za 50 korun. Při placení vrchní paní Kováříkovou upozorní na to, že na stravenky nevrací a rozdíl si ponechá. Paní Kováříkovou zajímalo, zda mají v restauraci na toto jednání právní nárok či nikoli.
Problematika stravenek, která se objevuje stále častěji, není přímo upravena v žádném právním předpise. Obecně lze říci, že v případě, že cena jídla je nižší než hodnota stravenky, mohou nastat tři situace. V prvním případě prodejce bez jakéhokoli upozornění rozdíl nevrátí a porušuje tím zákon o ochraně spotřebitele. Do této skupiny lze zařadit i situaci popsanou paní Kováříkovou, která byla upozorněna až ve chvíli, kdy se nemohla již nijak rozhodnout. Bránit se může podáním stížnosti u České obchodní inspekce. Ve druhém případě je zákazník předem upozorněn na to, že se na stravenky nevrací a může se rozhodnout, zda i přesto restauraci navštíví, nakoupí za celou hodnotu stravenky nebo o rozdíl přijde. Tentokrát již prodejce zákon neporušuje. Poslední možností je, že prodejce vrátí celý rozdíl zákazníkovi. V tomto případě může nastat problém u zákazníka. Část stravenek je totiž hrazena z fondu kulturních a sociálních potřeb, který nepodléhá dani z příjmu, a spotřebitel tak má nezdaněný příjem, jehož výši nelze určit.
25. srpna 1999 12:47
-
Případů, kdy obchodníci odmítají vracet rozdíl hodnoty při placení stravenkami, je stále více. Na otázku, jestli mají právo takto postupovat, však jednoznačná odpověď neexistuje. Marcela Kováříková z Brna dostává od zaměstnavatele stravenky na nákup jednoho celého hlavního jídla v hodnotě 80 korun. Často se jí však stává, že oběd je levnější, například za 50 korun.
