Stany ze supermarketů nejsou dokonalé, ale někdy se mohou hodit

Zásadu o nekupování levných věcí, jelikož nakonec stojí více než ty dražší, někdy stavějí obří nákupní řetězce na hlavu. Příkladem jsou stany. Nikdo sice nemůže počítat s tím, že za tisícovku tam dostane stan pro turistiku v Himálajích nebo pro horolezectví v Alpách, ale některé stany za tuto cenu úplně postačí na přespání o víkendových výletech nebo na letní putování po kempech.

Za pravé turistické stany, které vydrží nekonečné deště, sněhové plískanice či sychravé týdny, by však zákazník zaplatil okolo pěti tisíc korun a ceny za stany odolné proti silnému větru stoupají až k deseti tisícům korun. (Jejich testy byly zveřejněny 1. září a 2. června 1999.) Proto proběhl na začátku léta několikaměsíční test stanů v cenách od devíti set do čtrnácti set korun. Většina byla nakoupena v hypermarketech nebo přes klasické či internetové zásilkové služby. Nepromokavost hodnotili technici akreditované laboratoře Strojírenského zkušebního ústavu v Jablonci nad Nisou a praktické zkušenosti se stany získala skupina turistů, kteří hodnotili jejich použití. Všechny levné testované stany při silném nebo dlouhotrvajícím dešti sice protekly, ale u kopulí to bylo jen pár kapek. "Největší slabinou byla vždy zdrhovadla u vchodů, kterými voda více či méně protékala," napsal do protokolu Luboš Feigl, technik Strojírenského zkušebního ústavu, který měl test nepromokavosti na starosti. "Nejvíce jsou zranitelné stany typu A, protože se jim za deště prověšují boční stěny a vytvářejí tak rezervoáry pro postupný průnik vody do vnitřku stanu." Samostatnou kapitolou mezi levnými stany byly dvě pláštěnky, které podle výrobců mohly sloužit jako nouzový stan. "Byly úplně nepromokavé. Když jsem v nich jel pomalu na skládačce, zůstal jsem úplně v suchu," připomíná jablonecký technik Petr Hájek. "Jen jsem trochu zrychlil, začal jsem se potit a byl jsem během pár minut stejně mokrý." Výhoda úplné neprodyšnosti se však ukázala v okamžiku, kdy se pláštěnky měnily na jednoduché stany. Sice neměly boční stěny a podlážky, ale střecha nad hlavou to byla. A navíc na rozdíl od jednoduchých áček neprotékala. Takové ministany jsou tedy spíše pro drsné milovníky přírody, trempy a zálesáky než pro rodiny na tábořištích. Díky variabilitě si je však kupují i obyčejní turisté, kteří je používají za deště jako pláštěnky, pod něž se vejdou i s velikými batohy.

Dokumenty:
Stany 2000 praktické zkoušky
Stany 2000 SZÚ

Vítěz testu

Nejlepším testovaným stanem pro nejširší použití je High Peak Monodome Alu za jedenáct set padesát korun. Sice do něj stejně jako do ostatních při prudkém dešti trochu nateklo, ale pro přečkání noci v kempu nebo na zahradě

O testu

- užitné vlastnosti stanů vyzkoušela skupina turistů
- nepromokavost stanů testoval Strojírenský zkušební ústav
- náklady na koupi i zkoušky stanů hradila redakce
- výsledky testu se dozvídají výrobci i obchodníci až dnes, stejně jako všichni čtenáři