 Jak jsou na tom školní jídelny?Podívejte se na výsledky testu |
Dvojky, jedničky, sem tam trojka. Takové známky padaly na ochutnávce školních obědů z třinácti škol v celé republice, kterou uspořádala MF DNES.
Jedniček bylo víc než dvojek, nejhorší známka, kterou oběd dostal – trojka – padla jen čtyřikrát. Nejčastěji se ve formulářích v kolonce Chuť objevila jedna minus. Tak hodnotili obědy odborníci na výživu a gastronomii, které jsme pozvali, aby posoudili, jak se vaří ve školních jídelnách.
Obědy chutnaly i třináctileté Elišce, kterou jsme k testu přizvali. Příliš se v hodnocení od svých dospělých kolegů nelišila, snad jen trochu víc šetřila s jedničkami a kritičtější byla k polévkám.
Nejvíc chutnal oběd – kapustová polévka s vejci a štěpánská s rýží – z 28. základní školy v Ústí nad Labem, od porotců získal známku 1,1. Nehorší byl oběd v podobě uzené polévky s krupkami a kuřecího přírodního řízku se zeleninou a bramborem, který uvařili v pražské Základní škole Františky Plamínkové – vysloužil si známku 2,3.
Většina obědů však skončila někde mezi jedničkou a dvojkou. Překvapení. Školní jídelny vaří lépe, než jaká je provází pověst.
Problém je v dezertech
Větší výhrady než k chuti měli porotci ke skladbě oběda a především k dezertům. Někde totiž chyběly úplně, jinde by je rádi viděli v jiné podobě.
"Místo sterilovaných kompotů bych volila čerstvé ovoce. V některých pokrmech chyběla mléčná porce, proto bych jako dezert zařadila třeba jogurtový nápoj nebo mléčný koktejl,“ říká Lydie Ryšavá ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.
"A vůbec bych nedávala hotové výrobky typu müsli tyčinek, ty jsou energeticky hodně vydatné a dětem nic nepřinášejí.“
Rodiče se nemusí bát, že by si dítě ze školní jídelny odneslo střevní problémy. Žádné salmonely, žádné listerie, nic, z čeho by mohly děti onemocnět. Všechny vzorky byly mikrobiologicky v pořádku. Pouze jeden pokrm měl o něco vyšší celkový počet mikroorganismů.
"Není to ale nic, co by mohlo někomu ublížit,“ říká Jan Kučera ze Státního veterinárního ústavu, kde jídla analyzovali.
Masa je hodně, podle odborníků je to správně
Podle jednoho oběda se nedá posuzovat, jak škola vaří, zhodnotili jsme proto ještě jídelníčky z jednoho týdne na přelomu října a listopadu.
"Až na výjimky jsou pestré, zajímavé a obsahují základní skupiny potravin, takže se dá předpokládat, že většina jídelen plní spotřební koš,“ říká Alena Strosserová ze Společnosti pro výživu, která se ujala hodnocení.
"Někde sice chybělo mléko, v mnoha školách ho neuvádějí na lístek, přesto ho nabízejí dětem jako alternativu k jinému nápoji.“
Takzvaný spotřební koš, kterým se školy při vaření řídí, určuje deset druhů potravin a jejich množství, které by se mělo v jídelníčku dítěte objevit za měsíc. Například ryby nebo luštěniny by na něm měly být aspoň dvakrát až třikrát za měsíc, kdežto mléko, ovoce a zelenina denně.
Množství se přepočítává z doporučených denních dávek bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálů. O doporučených dávkách se dnes ve světě i u nás bouřlivě diskutuje. Na výsledek si patrně ještě nějakou dobu počkáme.
Energetické hodnoty zjištěné analýzami byly většinou nižší, než dnes požadovaných 3 700 kilojoulů. Ale srovnávat obědy podle energetické hodnoty mezi sebou úplně nemůžeme.
Ukázalo se totiž, že někde nám do přinesených nádob naložili mnohem víc, než kolik dávají dětem na talíř – hlavně porce polévek a příloh byly někdy víc než dvojnásobné. Podíl jednotlivých živin by byl zkreslený.
Přestože všech třináct testovaných obědů obsahovalo maso a ze 115 jídel na týdenních jídelníčcích se maso objevilo 72krát, odborníci ze Společnosti pro výživu si nemyslí, že by děti jedly hodně masa.
"Dvanáctileté dítě potřebuje víc bílkovin než dospělý. Esenciálních aminokyselin, tedy těch, které jsou nezbytné pro život, by dítě mělo přijmout 220 miligramů na kilogram své váhy, zatímco dospělý jen 80. A ty jsou především v živočišných bílkovinách. Z toho vyplývá, že pro děti tohoto věku je nutné, aby měly dost masa a mléka,“ říká primář dětské polikliniky Fakultní nemocnice v Motole Petr Tláskal, který se zabývá dětskou výživou.
Obezita dětem ze školní jídelny nehrozí
Test ani neprokázal to, o čem se v poslední době vedou detaby - že děti dostávají ve školním jídle příliš mnoho bílkovin.
"Názor, že se na obezitě dětí podílejí zvýšené bílkoviny ve školním stravování, který zazněl před časem v médiích z úst zastánců vegetariánské výživy, je nesmysl,“ říká předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal.
Co by však na jídelníčku být nemělo, jsou oplatky, tyčinky, sterilované kompoty, které zbytečně zvyšují cenu pokrmu a nedávají dětem nic hodnotného. Naopak by v nich mělo být více ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků.
Test určitě neodpověděl na všechny otázky týkající se školního stravování, ale přinesl i náměty k diskusím. A ty by se měly týkat nejen složení a velikosti potravinového koše, ale i automatů nebo bufetů na školách. Je jasné, že ve srovnání s nimi školní strava u dětí neobstojí, jejich nabídka je pro děti lákavější, ale také mnohem méně zdravá.
