Nejenže zákazník ušetří čas strávený v prodejně a nákup dostane až do bytu, navíc se zrychlí cesta zeleniny a ovoce ze záhonu na stůl. A některé zboží v běžném supermarketu ani není k dostání. Právě na to lákají rozvozci potravin s donáškou domů.
Zakladatel a většinový majitel e-shopu Rohlik.cz Tomáš Čupr se nyní orientuje hlavně na dvě věci – na zjednodušení nákupu na webu (aby se zákazník nemusel proklikávat celým obsahem) a na zkrácení cesty zeleniny či masa od pěstitelů a chovatelů do chladniček.
TEST DNES: E-shop ušetří při nakupování čas, skener v hypermarketu nervy |
Jeho hlavní konkurent na webu, Košík.cz, nedávno oznámil zahájení bezobalového prodeje části sortimentu. V pondělí navíc rozšířil rozvoz o produkty britského řetězce Iceland, který se specializuje na mražené zboží.
Čerstvost je zaklínadlo využívané všemi obchodními řetězci na trhu. Onlinové prodejny získávají v tomto ohledu body k dobru díky tomu, že mohou mít zboží pod kontrolou celou cestu od producenta k zákazníkovu obydlí.
„Jednou z velkých výhod online nakupování je krátkost řetězce od dodavatele k zákazníkům. Tím, že odpadá centrální sklad a rozvoz třeba na dvě stě poboček,“ uvádí Čupr s tím, že chtějí u některých druhů zeleniny dosáhnout zkrácení cesty z pole k zákazníkovi až na šest hodin.
To se má týkat jen zeleniny či ovoce od českých pěstitelů a hlavně u těch druhů, kde to dává smysl. „To je třeba chřest, který je pár hodin po vytažení z pole chuťově úplně jiný než třeba čtyři dny starý,“ popisuje šéf Rohlik.cz. Podobně má význam třeba do druhého dne dodat mrkev či cibuli, kdežto třeba u jablek prodleva nevadí.
Podle šéfa Košíku Tomáše Jeřábka záleží také na konkrétním dodavateli. „Ale obecně od nich chceme zásobování čerstvými produkty i několikrát denně, což platí třeba v případě pečiva,“ uvádí Jeřábek. Rohlík si například přímo ve svých prostorách zřídil vlastní pekárnu.
Přeskladnění je brzda
Trend většího důrazu na čerstvost potvrzují i zelináři a ovocnáři. „Na rozdíl od dodávek ze zahraničí se u tuzemské zeleniny dodací termíny zkracují na minimum, často pod dvacet čtyři hodin,“ uvádí Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy.
„U nejcitlivějších artiklů, jako jsou jahody, maliny, saláty, ředkvičky či chřest, a u lokálních produktů dodržujeme velmi krátký logistický řetězec, kdy se dostanou na pulty našich prodejen během 24 hodin,“ uvádí za hypermarkety Kaufland mluvčí Renata Maierl. Podobně situaci popisují další „kamenní“ hráči. Záleží na tom, o jaký druh zeleniny či ovoce jde a kolika přestupními body musí projít.
„Co se týče délky intervalu od sklizně přes balení, dopravu a dodávku až přímo do řetězce, trvá celková doba nejdéle do třetího dne od utržení,“ popisuje Adam Havlíček, jednatel odbytového družstva Čerstvě utrženo, které dodává rajčata, meruňky či borůvky do většiny obchodních řetězců včetně těch onlinových.
Čas dodání podle Havlíčka prodlužuje hlavně přeskladnění v distribučním centru, které trvá jeden den. „U online obchodů je dodání zákazníkovi možné nejdéle do následujícího dne,“ uvedl Havlíček.
Podstatné u ovoce a zeleniny, nemluvě o masu, je dodržování určité teploty po celou dobu cesty. „Pokud pěstitel chlazenou zeleninu dodá do obchodu, kde ji uskladní při teplotě dvacet i více stupňů, je to problém,“ říká Hanka.
Podobně to vidí i jeho kolegové pěstující ovoce. „Když přijede kamion do distribučního centra, kvalitář změří teplotu v přepravním prostoru kamionu, a pokud je mimo dané rozpětí, vrátí kamion dodavateli,“ popisuje Martin Ludvík, předseda Unie ovocnářů. „To, že na prodejně už tyto požadavky na teplotu neplatí, je věcí obchodního řetězce,“ dodává.
Chladicí boxy i na zeleninu
I podle pěstitelů se však situace pomalu lepší a některé řetězce chladicí boxy i na zeleninu zavádějí. Obvyklé však bývá spíše to, že v nich je jen opracovaná zelenina a houby.
Výjimkou je třeba Makro, které funguje také jako velkoobchod, nebo menší řetězce. „Ve všech našich prodejnách vystavujeme vybrané skupiny ovoce a zeleniny, například bobuloviny, kořenovou zeleninu a podobně, v chladicích boxech,“ uvádí jednatel a zakladatel Delmartu Dušan Mrozek.
V každém případě je nutné ovoce a zeleninu pravidelně kontrolovat a nahnilé či jinak napadené kusy vyhazovat. „I za cenu vyšších odpisů,“ připomíná Mrozek.
Pokud jde o podíly tuzemské zeleniny i ovoce v obchodech, pohybují se podle Penny Marketu a Kauflandu na úrovni 40, respektive 35 procent. V Makru je to kolem 40 procent v „tuzemské“ sezoně a 28 procent mimo ni.
Důvody relativně malého podílu české produkce jsou ty, že některé produkty nelze v Česku vůbec vypěstovat (například tropické ovoce), jinou zeleninu či ovoce lze pěstovat jen po část roku a některé výpěstky se z ciziny vyplatí dovážet, i když tu rostou.
„Zásobit velké řetězce rychle se kazícími druhy, zejména v akcích, může být pro pěstitele problém. Proto se tam uplatňují velké dodavatelské firmy. Například jahody se vozí hodně ze Španělska, kde takové pěstitelské a distribuční firmy jsou,“ vysvětluje Ludvík.
