V článku spoustu informací, ale nikde není uvedeno, co konkrétně je na těch skleněných lahvích špatně.

Vysoká cena výroby, přepravy (neskladnost, váha) i následné recyklace ... co byste tak asi čekal?

To jsou hypotézy, ze kterých by jeden dostal průjem. Mně vadí plná moře plastů, plná moře skla by zas nebyla tak hrozná. Vraťme se o 50 let zpět. Pro mléko se chodilo s bandaskou, jogurty byly ve skle a kupodivu to nikomu neškodilo. Zda ty skleničky byly zálohované, to si již nepamatuji. Salám vám zabalili do papíru, rohlíky nebo chleba dali do papírových sáčků. Dnes na papír není odbyt. U piva, vína a alkoholu se zase tak moc nezměnilo, ale něco mi říká, že láhve od vína, či tuzemského alkoholu byly zálohované. Pamatuji si dobu, kdy jsme ještě neměli ani chladničku. Co se nakoupilo se musilo ten den spotřebovat.

No jo, ale do jeskyní se opravdu téměř nikdo vracet nechce.

Jak je možné, že v Německu výkup PET lahví funguje? V Berlíně vidíte bezdomáče, jak z odpadkových košů vybírají PETky a jdou je vrátit.. Proč by to nemohlo fungovat i u nás?

Možná je to i proto, že u nás dokážeme vytřídit větší množství plastu než v Německu.

Bohužel, ani jedna země nedokáže vše co vytřídila také plně recyklovat.

Proč vše porovnávají jen na vyprodukované CO2? Z CO2 se stala jakási modla, jako by jiné důsledky a související problémy nebyly. Sklo v přírodě napáchá daleko méně škod, je to relativně přírodní materiál a recyklovatelné je komplet. Kdežto plasty se rozhodně nedají recyklovat všechny a v dnešních podmínkách se nerecyklujou ani všechny recyklovatelné. Navíc i po rozpadu za pár stovek let mikročástice plastu dále zamořují prostředí.

Navíc pokud si chceme udržet planetu relativně obyvatelnou, nelze recyklaci přepočítavat na peníze, pokud bude potřeba bude se muset dotovat, jinak tu shnijeme v bordelu, tedy ne my, ale naše děti. Přírodní zdroje spotřebováváme, jako by byly neomezené a to nejspíš minimálně do roku 2080 počet lidí na planetě dále raketově poroste a množství odpadu bude přibývat a zdrojů ubývat.

Sklo v přírodě zůstane víc než 1000 let. Plast se za chvíli rozpadne.

A recyklace plastu není jediná možnost. Taky ho můžeme spálit. Buď vytěžíme ropu a tu spálíme. Nebo z ní vyrobíme plast, ten používáme a na konci životnosti pak spálíme. A nejen že to nemusím dotovat, ale ještě tím ohřejeme třeba sídliště (to je situace u nás v Brně).

Tak jistě, že většina výmyslů různých hipsterů, pseudoekologů, Zelených nebo jen lidí, co naletí na každou ptákovinu na facebooku, jsou nakonec daleko méně ekologické než věci, které kritizují. Nebo případně jejich omezení neřeší naprosto nic. Viz třeba nesmyslné papírové tašky v obchodech, které jsou ve většině případů ihned na vyhození, kolikrát se protrhnou při polovičním zatížení už cestou z obchodu. Podobně zálohování PET lahví, kdy tihle "ekologové" sehrávají roli užitečných --- pro firmu Mattoni, která lobbuje za miliardový kšeft a založila na to už i neziskovky na lobbing. Elektromobila, sdílení kol a spousta dalších nesmyslů, která problém neřeší, ale dá se na tom cucat dotace apod.

A vyjde další studie a bude tvrdit něco jiného.

Tak to bych chtel videt ty predpoklady :-D pri srovnani jednorazovych obalu ten plast musi vyhrat nad sklem i kdyz se budete hodne snazit aby nevhral....

Co udělá ten který materiál v přírodě je celkem irelevantní, protože slušný člověk odpadky v přírodě nepohazuje. Já poctivě odhazuji plasty do kontejneru na plast, sklo do kontejneru na sklo a papír do kontejneru na papír. Ekologičnost materiálu se tedy odvíjí hlavně od toho, jak tyto vytříděné suroviny dokážeme opětovně využít. A o tom má běžný člověk jen útržkovité informace, není snadné zjistit co se s odpadem dál děje, zřejmě je to nějaké pečlivě střežené tajemství ...

...relevantní to je, protože neuvědomělý svazák, když vyhodí obal do obyčejné popelnice, tak cestuje (ten obal) na skládku, která je... v přírodě.

Překvapilo mě, jak malý rozdíl byl mezi PETkou z panenského PETu a z 50% recyklátu. To se snad nemůže vyplatit dělat, zvlášť když flaška z rPETu má horší vlastnosti (např. tlakovou odolnost, což je u sycených nápojů hodně důležité).

To se snad vyplatí ty PETky buď spálit a udělat z nich energii (hořením PETu nevznikají žádné fujtajbly), nebo z toho dělat nějaké průmyslové výrobky (např. vázací pasky, dlaždice a podobně).

A pak mě zarazilo o kolik náročnější je PET obal na prací prášek než na vodu. Používám PETky běžně na uskladnění sypkých materiál|u, a to i těžších problematičtějších než prací prášek (např. sádru, v PETce netvrdne). Tak mi není jasný u nového obalu ten velký rozdíl.

Protože grafy neukazují skutečnou zátěž, ale pouze produkci CO2 a to ještě ne na kg obalu, ale na kus. Tj. zpracování recyklatu spotřebuje energii atd.. Do jedné petky se vejdou 3 až 4 piva ve skle. Obal na prášek má často ucho a hlavně silnější stěnu, protože musí držet tvar, na rozdíl od nápojů, které jdou hermeticky zasroubovat a tím jsou odolné proti stlačení.

Neřekl bych, že takový Bohemilk je zrovna menší mlékárna, každopádně i tak to bude v porovnání s balenými vodami jako jsou např. Vittel nebo Panna Aqua, zlomek množství použitého skla.