Mladé víno z čerstvé sklizně prodával vinař Marek Špalek z Drnholce na Znojemsku už před pár lety. A to samé dělá i dnes. Ještě předloni to byl průměrný kšeft, od loňska je to perfektní kšeft. Stačilo jediné: místo prodeje obyčejného mladého vína nalepit na lahve svatomartinskou siluetu muže na koni.
"Marketing, který svatomartinské víno má, je geniální," srší nadšením vinař.
Nejznámější mladé víno na světě – beaujolais – dokázalo tlaku tuzemské konkurence odolávat jediný rok, pak jej svatý Martin převálcoval. Přitom jde částečně opravdu jen o uměle vytvořený svátek.
|
"Beaujolais byla inspirace. My jsme k ní hledali tradici, o kterou se dá opřít. A našli jsme ji ve fenoménu svatomartinského hodování," připustil šéf Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec.
Fond vlastní na svatomartinské ochrannou známku, kterou koupil od vinaře Jiřího Kopečka, jenž si ji zaregistroval v polovině devadesátých let. Dnes na to nechce ani vzpomínat. "Podávalo se to tak, že jsem ukradl svatomartinskou tradici pro sebe," říká dnes Kopeček.
Podle současných podmínek může získat svatomartinskou pečeť několik stanovených odrůd, které úspěšně projdou degustací. Náklady na známku jsou to jediné, co by vinař měl za přivýdělek na svatomartinském fenoménu zaplatit navíc.
Marek Špalek má na svých vinicích jen jednu z povolených svatomartinských odrůd, přesto letos s výrobou mladého vína z jiných bobulí nadobro skoncoval. "Zájem o něj byl ve srovnání se svatomartinským velmi chladný," popisuje. Lepším prodejům nepomohlo ani to, že mohl jiná mladá vína nabízet i před 11. listopadem.
Iluze luxusu
Naopak svatomartinské se prodává samo. Jedna lahev stojí od sedmdesáti korun. Náklady na ni jsou přitom ve srovnání se zralým vínem menší. Nejen z pohledu výroby, ale i díky masivní podpoře odbytu ze strany vinařských organizací. A cenu získává i díky imagi luxusního zboží – tuzemského ekvivalentu francouzského beaujolais.
Mladé víno přitom není žádnou raritou a prodává se ve všech vinařských zemích, byť bez podobné jednotné "tradice" jako v Česku.
Na trh letos víno s pečetí svatého Martina dodá necelá stovka vinařů. Několik dalších vyloučí degustační komise, další vinařství vypadnou kvůli tomu, že nepěstují podporované odrůdy. To diskvalifikuje desítky malých vinařů, ale i velké hráče.
Ve výčtu svatomartinských odrůd je například okrajové veltlínské červené. A naopak chybí moravský muškát, který by na seznamu rád viděl třeba velký producent Miloš Michlovský nebo vinařství Sonberk. "My jsme oba hlasovali za zařazení muškátu. Je to vhodná odrůda – raná a bez schopnosti archivace," říká Vladimíra Mrázová ze Sonberku.
| Rozmach Svatomartinského | ||
| Rok | Počet vinařů | Počet lahví (v tis.) |
| 2005 | 27 | 120 |
| 2006 | 54 | 350 |
| 2007 | 67 | 600 |
| 2008 | 80 | 750 |
| 2009 | 89 | 926 |
| Zdroj: Vinařský fond | ||
