MF DNES se proto obrátila na patnáct lidí, aby každý vyzkoušel aspoň dva různé druhy válečků nebo malířských štětek. V průběhu jednoho roku malovali doma, na chalupách a chatách, a dokonce i na vysokoškolských kolejích. Žádný z nich není malíř pokojů z povolání.
Jejich hodnocení by mohlo pomoci v rozhodování, před kterým stává čas od času téměř každý z nás: "Co si mám na vymalování bytu koupit?" Kromě výhod a nevýhod jednotlivých válečků uvádíme i názory lidí, kteří se nejvíce shodovali se všemi ostatními.
Do souboje o pomyslný vavřín nastoupily drahé plnicí válečky z teleshoppingu a zásilkové služby a obyčejný váleček z obchodu, kterým konkurovala na první pohled staromódní štětka.
Čím vším lze natírat
Válečky se hodí především pro natírání velkých ploch barvami ředitelnými vodou. Pěnové (často označované za molitanové) a mohérové jsou určeny k lakování hladkých povrchů, husté ze syntetického plyše nebo beraního rouna na hrubé zdi a klihové či disperzní nátěry.
Na stropy a zdi se používají nástroje co největších rozměrů, na hůře dostupná místa malé provedení. I domácímu kutilovi se vyplatí mít něco většího na stěny a strop a miniválečkem dodělávat hluchá místa v koutech, vedle oken a podobně. Na radiátory lze koupit speciální malé válečky na dlouhých kovových ramenech.
K natírání hladkých kovových a dřevěných ploch se v poslední době používají takzvané malířské houby neboli polštáře různých velikostí a tvarů. Jsou dobré tam, kde je potřeba docílit ostrých a rovných přechodů mezi barvami.
Velké plochy, u kterých nevadí znečištění okolí, lze rychle a s malou námahou nastříkat mechanickým rozprašovačem. Tímto způsobem lze například vymalovat dům nebo byt před nastěhováním.
Štětce se stále hodí na speciální práce
Tak stará pomůcka, jako je štětec, má stále své opodstatnění. Mnoho prací se s nimi totiž dělá lépe než s válečky. Štětce z přírodních vláken jsou vhodné pro laky, které se ředí rozpouštědly, kdežto umělá vlákna dobře zpracovávají vodou ředitelné barvy a laky.
Nové štětce by se měly používat výhradně na základní nátěry, protože mohou pouštět štětiny. Teprve po několikerém použití a vyprání ve vodě nebo ředidle jsou vhodné pro jemnější práce.
Kulatými štětci se lakuje, oválné štětce zvládnou ostré předěly mezi dvěma barvami a ploché dobře natírají velké plochy. "Zároháky" s dlouhou zahnutou násadou se používají hlavně na natírání topných těles, ale také na těžko přístupná místa.
Zkosené štětiny mají štětce určené k lakování rámů oken těsně u skla. Takzvané linkovací štětečky k jemné práci mají dlouhé násady. Jemné vlasové štětce využívají umělci, kteří malují své obrazy nebo ornamenty přímo na zeď.
Zvláštní štětce se používají k nanášení lepidla při tapetování a hybrid mezi štětcem a kartáčem k uhlazování nalepených tapet.
Staré nátěry se odstraňují škrabkami. Brusky je možné použít jen pro první hrubé předbroušení. Na menších plochách stačí ocelová vlna nebo brusný papír. Laky se odstraňují i pomocí horkovzdušné pitole či chemickými odstraňovači.
| HOMERIGHT PAINT STICK | 2399 Kč, TV Shop |
| Váleček na násadě, do které se nasává barva přímo z nádoby. Nasávání barvy do zásobní trubice v rukojeti obstarává plastová násoska, která se ponoří do nádoby s barvou. S válečkem je pak možné natírat i stropy, aniž by se člověk nějak moc ušpinil. | |
| + čistota při práci, obsluhu zvládne i naprostý laik, šetření barvou | |
| - neskladnost soupravy, přípravky na malování rohů nejsou dost odolné, vysoká cena | |
|
Petr Kubrt (manažer, 29 let) z Prahy: Paint Stick má dvě výhody - kryt válečku a zásobník na barvu. Odpadá tak pravidelné namáčení do barvy a zacákání okolí. K sadě patří malý malířský nástroj, s nímž se malují rohy stěn, kam se špatně dostává s velkým válečkem. Tato na první pohled šikovná pomůcka však vydržela vymalování dvou stěn. Potom se rozpadla. O koupi Paint Sticku bych musel dlouho přemýšlet vzhledem k jeho ceně a malé četnosti malování se podle mého názoru nevyplatí. A když jsem jej nabídl známému, který se živí malováním, nechtěl jej. Pro něj je prý lepší zažitá klasická štětka. | |
| MALÍŘSKÁ ŠTĚTKA C10 | 595 Kč, Hornbach |
| Obyčejná štětka s dřevěnou rukojetí. | |
| + lze natírat jakoukoliv barvou i vápnem v jakékoliv konzistenci | |
| - na malování je potřeba průprava, fyzická námaha, před malováním je potřeba vystěhovat nebo zakrýt nábytek, velký úklid po malování | |
| Milan Petřík (důchodce) z Prahy: Štětkou natřu jakoukoliv zeď, venku i uvnitř. Používám ji hlavně na chalupě, kde potřebuji být šetrný ke starým nánosům předchozí barvy. Válečkem bych je buď strhl, nebo by odpadly samy. Válečky nemohu používat ani na vápenné mléko, protože by se nerozetřelo rovnoměrně. Drobnost, kterou si pochvaluji, je držáček na rukojeti, který mi umožňuje štětku pověsit na okraj nádoby s barvou. Mohu tedy štětku odložit, aniž bych ji utopil v barvě nebo přespříliš ušpinil podlahu. Musím ovšem říci, že válečky již drahnou dobu maluji v panelovém domě, kde bydlím. Tam jsou bezkonkurenční. | |
| MALÍŘSKÝ VÁLEČEK NA TELESKOPICKÉ TYČI | 479 Kč, Magnet-Camif |
| Váleček, do kterého se plní barva, s násadou. | |
| + méně špíny než u klasického válečku | |
| - nerovnoměrné nanášení barvy na zeď, málo trvanlivé provedení | |
| Eva (zdravotní sestra, 22 let) a Marek (voják z povolání, 28 let) Pospíšilovi z Holešova: Ukázalo se, že hlavním problémem pěnových válečků, do kterých se lije přímo barva, je její nerovnoměrné nanášení. Aby vůbec prošla povrchem válečku, bylo třeba silně tlačit, jenže pak zase byla zeď příliš mokrá a váleček místy odlupoval omítku. Navíc víčko uzavírající váleček s barvou špatně drželo, takže několikrát povolilo a barva vystříkla ven. Teleskopická tyč by byla praktická, kdyby dobře fungovala zarážka udržující její nastavení. Nám se však téměř okamžitě opotřebovala, a tyč se proto neustále skládala. | |
| HOBY | 115 Kč, Hornbach |
| Souprava klasického chlupatého válečku s teleskopickou násadou. | |
| + nízká cena, rychlost natírání | |
| - k práci je třeba zácvik, po malování je obvykle nutné velmi uklízet | |
| Lucie Antošová (studentka, 21 let) z Prahy: Jsem z domova zvyklá natírat stěny štětkou. Válečkem to ovšem šlo rychleji. V návodu se sice píše, že zeď stačí natřít jednou, ale i nepříliš zašpiněné pokoje na vysokoškolské koleji jsme s kolegyněmi musely natírat třikrát. Na přetírání starých nátěrů je potřeba trochu štěstí a zkušeností. Mohou se totiž pod válečkem začít loupat kvůli příliš řídké barvě nebo proto, že jsou již z dřívějška nekvalitní. Pokud se to stane, obvykle nezbývá nic jiného, než je celé seškrábat. Poté, co se mi podařilo správně odhadnout hustotu barvy, mohla jsem svléknout pracovní halenu a natírat jen v tričku. Dokonce jsem ani nezacákala koberec, který jsem nechala na zemi. Stačilo ovšem přilít o trochu více vody, a barva cákala od válečku jako z vodotrysku. | |
