Nealkoholické pivo

Nealkoholické pivo - Nealkoholické pivo | foto: Václav Pancer, MF DNES

Piva pro řidiče se už dají pít

  • 14
Skalní pivaři jím opovrhují, přesto má své příznivce, kterých navíc rychle přibývá. Dnešní nealkoholické pivo je něco docela jiného než někdejší pito z 80. let, kdy se začalo vyrábět. Tak, jak stoupá kvalita piv obecně, zlepšují se i piva nealkoholická.

Prokázal to test, který uspořádala redakce MF DNES. Pivovarští odborníci v něm hodnotili 14 různých značek nealkoholických piv, jež nabízí dnešní trh. Byla mezi nimi jak piva z tuzemských, tak ze zahraničních pivovarů. V laboratořích Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze pak piva posuzovali analyticky.

Nenechte se mýlit známkami
Degustátoři, mezi nimiž byli i sládkové z pivovarů, hodnotili piva vesměs dobře. "Byla až na pár výjimek dobrá. Kvalita piv, nejen nealkoholických, hodně vzrostla, dnes si nikdo nemůže dovolit špatný výrobek, protože by neuspěl na trhu," tvrdí Radim Jurčíček z přerovského pivovaru Zubr.

Jen tři piva skončila pod průměrem. Že většina vzorků získala známku kolem čtyřky, však neznamená, že by na školním vysvědčení za chuť měla čtyřku. Při hodnocení piv se používá devítibodová stupnice, která je podrobně rozlišuje od mimořádně dobrého až po mimořádně špatné.


foto JAK USPĚLA NEALKOHOLICKÁ PIVA
LEPŠÍ PIVA
HORŠÍ PIVA

 

Na krajní hodnoty nedosáhl ani jeden z testovaných vzorků. "Hodnocená piva byla z pohledu smyslových vlastností poměrně vyrovnaná. Výrazněji vybočoval nejhůře hodnocený vzorek Klášter, od předposledního vzorku měl odstup víc než jeden bod," říká vedoucí Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch, který degustaci vedl.

Klášter propadl i v analýzách. Ukázalo se, že má téměř dvakrát tolik alkoholu, než by měl mít. Nealkoholické pivo může obsahovat nejvýš 0,5 objemového procenta alkoholu, klášter dosáhl 0,99, měl by tedy být označen jako pivo se sníženým obsahem alkoholu.

Vítězem testu se stal Radegast Birell s poměrně malým náskokem před druhým staropramenem. Chutí se nejvíce blížil běžnému pivu. Střední říz, střední plnost, střední mírně drsná hořkost, cizí vůně a chutě velmi slabé. Takový senzorický profil vystavili hodnotitelé nejprodávanějšímu nealkoholickému piv u na českém trhu. I když právě v jeho hodnocení byly největší rozdíly. Jeden porotce ho ohodnotil jedničkou (a nebyl to nikdo z Radegastu!), jiný mu přisoudil sedmičku. I na takové případy systém hodnocení pamatuje: nejnižší a nejvyšší známka se škrtají.

Vůně mladiny
Test přinesl ještě další poznatek. Vyjádřil ho jeden z hodnotitelů, výrobní ředitel pivovaru Krušovice František Šmíd: "Po dnešní degustaci bych řekl, že v nealkoholických pivech jsou větší rozdíly v chuti než u piv klasických." Je to dáno tím, že nealkoholická piva jsou vyráběna odlišnými způsoby (viz Nealkoholické...).

Některé pivovary používají speciální kvasnice, jiné odstraňují alkohol z hotového piva a další - těch je většina - vlastně připravují nedokvašené pivo. Právě tento produkt se chutí liší od běžných piv. Má specifickou mladinovou vůni (je to ta nasládlá vůně, která je občas cítit v okolí pivovaru).

Zájem o nealko roste
Nealkoholická piva sice tvoří zatím jen 1,1 procenta z celkového výstavu, ale jejich prodej stále stoupá. "V roce 2004 vzrostla jejich výroba oproti předchozímu roku o čtvrtinu," říká šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Jsem přesvědčen, že nealkoholická piva mají budoucnost. Je to věc životního stylu," dodává.

Dnes už snad není restaurace, která by neměla nealko pivo na jídelním lístku, rozšiřuje se i nabídka v obchodech. "Je to jednoznačně alternativa k přeslazeným limonádám, nehledě na to, že k některým jídlům se limonáda ani voda prostě pít nedají," míní konzultant společnosti Pivo Praha Jan Šuráň.

Na nealkoholická piva se příznivě dívají i lékaři. "Je to přímo ideální nápoj," říká specialista z oboru vnitřního lékařství a gastroenterologie Petr Mareček z Medicentra Beroun.

"Když budete pít limonády, tak do sebe dostáváte jen prázdné kalorie a chemikálie. Nealko pivo je nejlepší varianta pro lidi obsluhující stroje, pro řidiče... Pouze pro lidi se závislostí na alkoholu je to trochu tenký led. Ne že by jim vadilo to nepatrné množství alkoholu, ale spíš z psychické stránky. Snadno by mohli sklouznout zpět k alkoholu," varuje Petr Mareček.

PIVNÍ SLOVNÍČEK
ŘÍZ: Dává ho pivu oxid uhličitý, závisí však i na dalších složkách piva, jako je třeba chmel. Pivo má správný říz, když po napití pocítíte osvěžující účinek, který vás podněcuje k dalšímu napití. Říz českého piva je střední až silný.
PLNOST: Je pivo prázdné, jakoby vodové, nebo máte jeho chuti plnou pusu?
Rozdíl je v plnosti. Pivo ji získává z extraktu původní mladiny, což je zjednodušeně řečeno výtažek všech důležitých využitelných látek. Čím je extrakt vyšší, tím je pivo plnější, hutnější, a tedy i chutnější. Množství extraktu vlastně vyjadřují stupně (desítka, dvanáctka).
HOŘKOST: Je to velmi důležitá charakterová vlastnost piva. Hořkost pivu dává chmel, ale ovlivněna je také technologickým postupem. Pro české pivo je typická střední až vyšší hořkost.
CIZÍ VŮNĚ A CHUTĚ: V pivu by měla převládat chuť po sladu a chmelu. Všechny ostatní vůně a chutě jsou považovány za cizí, některé jsou přijatelné, jiné ne. Některé vznikly v pivovaru, jiné jsou výsledkem špatného skladování, další jdou na vrub stárnutí piva. Ovocná (neboli esterová) vůně a chuť, která se u testovaných piv objevovala nejčastěji, je projevem "uspěchaného" piva. Pivovarští by řekli, že kvasnice nedostaly to, co měly dostat. Mladinová vůně a chuť je typická pro nealkoholická piva vyráběná zastavením kvasného procesu. Je to specifická chuť mladiny - svařeného sladu s chmelem - tedy nehotového piva ještě před prokvašením.

,