Víčka na PET lahvích brzy jen s poutky. Nařízení EU dělá výrobcům starosti

  1:00aktualizováno  1:00
Že se blíží konec plastových brček, tácků nebo příborů, ví asi každý. Ale že PET lahve budou muset mít k sobě pevně přidělaná víčka, o tom se příliš nemluví. Nařízení obsahuje nová evropská směrnice o zákazu jednorázových plastových výrobků, která má být na jaře schválena. Víčka přitom patří k nejčastěji nalezeným plastům na evropských plážích.

O konci plastových brček, tácků nebo příborů ví snad každý, ale že PET lahve musí mít k sobě pevně přidělaná víčka, neví skoro nikdo. | foto: Shutterstock

Směrnice dělá starosti výrobcům, hlavně těm menším. Připevnit víčka k lahvím totiž bude znamenat upravit výrobní linky, což vyjde celé odvětví na desítky miliard korun navíc plus – z hlediska ekologie – jeden paradox: podle studie poradenské společnosti PriceWaterhouse Coopers propojení víčka s lahví si vyžádá zpracovat odhadem 50 až 200 tisíc tun ročně dodatečného plastu.

Pomůžeme přírodě, tvrdí zastánci záloh na PET lahve. Výrobci jsou opatrní

To jde proti trendu snižování hmotnosti PET lahví, snižování, které nejen šetří životní prostředí, ale každý uspořený gram znamená při milionech produkovaných lahví velkou úsporu jak při výrobě, tak při placení poplatků za sběr odpadu.

Studie PwC odhaduje, že úpravy linek na výrobu plastových lahví, kterých po Evropě napočítala 1 300, budou stát minimálně 2,7 miliardy eur (přes 68 miliard korun). „Znamenalo by to zvýšení množství materiálu a upravení zavíračky na všech našich linkách,“ potvrzuje za Kofolu Jaroslava Musilová.

Zatím se zdá, že výrobci s argumenty neuspějí. V posledním návrhu směrnice, který byl zveřejněn v lednu, víčka s poutky zůstala jako jedna z priorit a podle lidí z byznysu už se návrh nezmění. Velcí zpracovatelé plastů se tak už raději připravují. „Někteří zahraniční výrobci v Evropské unii již toto praktikují,“ potvrzuje Romana Nýdrle za obchodní řetězec Makro, který problematiku pečlivě sleduje.

Zmíněná směrnice zakazující některé jednorázové plasty a regulující řadu dalších má být definitivně schválena letos na jaře. „Pak budou mít členské státy dva roky na zapracování této směrnice do národní legislativy,“ říká za ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení.

Konec boomu bioplastů

Když byl loni na jaře oznámen první záměr Evropské komise zatočit s jednorázovým nádobím a brčky, začali všichni rychle hledat možné alternativy. A jako jedna z nich se objevily výrobky z takzvaných bioplastů. Jde o široký pojem, nicméně nejvíce jde o plasty z PLA, což je kyselina polymléčná vyráběná nejčastěji ze škrobu. I tyto materiály nová směrnice zakáže.

Vysvětlení Unie zní, že ani bioplasty se přirozeně nevyskytují. „Definice plastů by proto měla zahrnovat plastové výrobky na bázi gumy, plasty z přírodních materiálů a biodegradabilní plasty bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny z biomasy a jsou určeny k tomu, že se za čas rozloží,“ píše se v doprovodné části směrnice.

Které jednorázové výrobky budou zakázány

  • Tyčinky do uší, příbory, talíře, brčka, míchátka nápojů, tyčinky od balónků, kelímky
  • Oddělitelná víčka PET lahví
  • Krabičky na jídlo z polystyrenu, pokud je jídlo určeno k okamžité spotřebě a nemusí se například ohřívat; kelímky a víčka z polystyrenu
  • Výrobky z oxodegradabilních plastů (využívaly se hlavně v minulosti, třeba na igelitky, ale rozkládaly se na ještě horší mikroplasty)
  • Kelímky na kávu, i když jsou z kompozitních materiálů a jen jednu část tvoří plast, například papírovo-plastové

„PLA, jako nejčastěji používaný alternativní materiál, není přírodním polymerem, je vyroben chemickou cestou z přírodních látek, a proto se na výrobky z tohoto materiálu uplatní stejná omezení jako na konvenční plasty,“ vysvětluje Ladislav Trylč z ministerstva životního prostředí, kde má na starosti odpady.

Logika tohoto přístupu je postavena na předcházení vzniku odpadů, ne na jejich nahrazování. „Pokud by byly zakázány pouze konvenční plasty, mohlo by to vést pouze k jejich náhradě jinými materiály, výrobky na bázi PLA, které mají na životní prostředí také mnoho negativních dopadů,“ upozorňuje ministerstvo životního prostředí.

V Česku je problém s bioplasty hlavně ten, že zde není dobře vyřešené koncové zpracování. Biodegradabilní plasty, vyráběné z kukuřice, cukrové třtiny či řepy, patří správně do kontejnerů na bioodpad. Pokud se tam ale dostanou, jsou většinou v kompostárně nebo bioplynové stanici vytříděny jako běžné plasty a zamíří na skládku. Od běžných plastů jsou totiž k nerozeznání a kompostárny je tak raději vyloučí dříve, než jdou na kompost.

Které jednorázové výrobky budou zakázány

Které jednorázové výrobky budou zakázány

U biodegradabilních materiálů navíc může být problém, že se rozkládají příliš dlouho. V ideálním případě by totiž měly být před vstupem do kompostu nadrceny. Fungovat tak mohou hlavně uzavřené okruhy, v jejichž rámci nějaký provozovatel používá bioplast, který jde cíleně do speciální kompostárny.

Takto to dělají například v pražské zoologické zahradě, jejíž občerstvení přešla na bioplasty. Ty po sběru a vytřídění putují do elektrického kompostéru přímo v zoo. Zatím jde o testovací provoz, ale podle ředitele společnosti Ipodec-Čisté město Karla Vančury se neobjevily komplikace.

Ani zoo, ani většina prodejců a uživatelů biodegradabilních plastů zatím netuší, že i ty se ocitnou na indexu. „Tyto výrobky by měly směrnici vyhovovat, protože jde právě o jednu z ekologičtějších alternativ. Už jenom tím, že se nejedná o klasické nerozložitelné plasty, ale o produkty rostlinného původu s vysokou mírou biologické rozložitelnosti,“ uvedl před týdnem Jiří Dluhoš, majitel společnosti Eko-plasty. Právě o tyto výrobky je podle něj od loňského roku velký zájem.

Na bioplasty z kukuřičného a dalšího škrobu přešel například řetězec fresh barů Fruitisimo, a to u kelímků na čerstvé džusy a šťávy. Jsou ale i tací, kteří raději vyčkávají. Salatérie Ugo přešly při stravování na místě z plastu na porcelán, a pokud jde o odnos jídel, alternativu hledají. „Sledujeme trendy, ale zatím jsme v tomto směru nenašli dlouhodobě udržitelnou cestu,“ říká ředitel Ugo Marek Farník s tím, že do bioplastů se pustit nehodlají.

Připadá vám jako dobrý nápad, aby víčka byla k PET lahvím připoutaná?

celkem hlasů: 8665

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 11. února 2019. Anketa je uzavřena.

Ne 6705
Ano 1388
Je mi to jedno 572

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových:

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Inspekce zveřejnila tři restaurace s podivným původem hovězího masa

Ilustrační snímek

Od propuknutí kauzy s nevyhovujícím hovězím polským masem provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)...

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů

Sídliště na Slezském předměstí v Hradci Králové (5.2.2019).

Pozůstatek minulého režimu v podobě rozsáhlých betonových sídlišť bývá často kritizován jako nevzhledné, nekvalitní či...

Další z rubriky

Polské maso nabízely podniky v Praze jako argentinské, steak za tisícovku

Řezník v obchodě v polském městě Gdyně aranžuje hovězí maso.

Restaurace, které odebíraly v Praze hovězí z problematických polských jatek, je následně vydávaly za argentinské....

Většina Filipínců nemá ani bankovní účet. Čech jim půjčuje online

Filipínský startup Oriente je zaměřený na spotřebitelské úvěry přes mobilní...

Sedmatřicetiletý Vlastimil Hrabal pracoval pro firmu ze skupiny PPF Petra Kellnera, loni v dubnu však změnil dres a...

TEST DNES: Úplné výsledky testu online lékáren

Ilustrační snímek

MF DNES otestovala osmnáct online lékáren. Do výběru jsme zařadili velké lékárenské řetězce i menší regionální lékárny...

Najdete na iDNES.cz