Náhražku od „skutečného“ zajíčka na pohled nerozeznáte.

Náhražku od „skutečného“ zajíčka na pohled nerozeznáte. | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Obchody zaplavili „falešní“ čokoládoví zajíčci

  • 202
Pozor. Ne každý velikonoční čokoládový zajíc, kterého najdete v obchodě mezi čokoládovými výrobky, je z čokolády. V některých je místo kakaa dokonce krmení pro velbloudy. Umisťováním náhražek do stejných regálů s pravými čokoládovými zajíčky a vajíčky se prodejci dopouštějí klamání spotřebitele.

Drtivá většina čokoládových zajíců a vajíček má s čokoládou pramálo společného. Přesvědčili se o tom při nákupu i redaktoři MF DNES.

Kolem regálu plného velikonočních laskomin v jednom pražském hypermarketu Tesco na Smíchově se na Velký pátek tlačí davy nakupujících. Jen málokdo obrátí zajíčka či slepici vzhůru nohama a zkoumá, z čeho jsou vyrobené. Vedle sebe přitom stojí cukrovinky, jimž vévodí ztužený rostlinný tuk spolu s cukrem a skutečné čokoládové pamlsky, které mají třicet a více procent kakaového prášku.

"Tím, že obchodníci umísťují výrobky obsahující množství náhražek vedle skutečné čokolády, se dopouštějí klamání spotřebitele," upozorňuje Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů.

Podstatné je, že výrobky, které mají méně než alespoň 30 procent kakaových složek, už nemají být v kategorii čokoládových výrobků. "Je to podvod na lidi. Výrobky s pěti až deseti procenty kakaového prášku nemohou být brány jako čokoládové," říká Jan Štěpánek, spolumajitel firmy Rupa, která vyrábí sladkosti.

Podle Sdružení obrany spotřebitelů se navíc objevily případy, kdy byla kakaová složka zcela nahrazena takzvaným karabovým práškem. Stejná surovina se používá ve Středozemí pro krmení ovcí a velbloudů. Po tomto "švindlu" většinou sahají malí bezejmenní výrobci, kteří se tím snaží nižší cenou dostat do velkých obchodů.

Šetří se 5 korun na 100 gramů
Rozdíl ve výrobní ceně pravého čokoládového zajíce a jeho dvojníka z rostlinných tuků? Přibližně pět korun na sto gramů. U třísetgramové figurky mohou tedy cukrovinkáři ušetřit až patnáct korun.

Cukráři se brání, že je do čokoládových náhražek nutí obchodníci, kteří tlačí na cenu. A svou vinu na tom mají i nakupující. Ti totiž v Česku stále nejvíce koukají na cenu. Jenže ta klame.

Cena není vodítko
Podle výrobců čokolády se dá poznat kvalitní čokoládový výrobek i několika jednoduchými testy. "Přiložte prst na povrch, a pokud se hmota nezačne hned rozpouštět, je čokoláda dobrá. Rozdíl je také při zlomení, prává čokoláda křupne, má pevnější lom," vysvětluje dlouholetý technolog ve výrobě čokolády Jan Tůma.

Je také dobré si pozorně pročíst složení. To mnohdy nebývá jednoduché. Občas mohou být popisy tak drobné, že ani čtečka na pokladně není schopna přečíst miniaturní čárkový kód.

"Jinde jsme se zase setkali se zajícem, kde bylo složení a další povinné informace napsané asi půlmilimetrovým písmem na sytě červeném podkladu," říká Ivana Picková ze Sdružení ochrany spotřebitelů.

Výrobci čokolády upozorňují, že kvalitu poznáte i na vyšší ceně. Na pultech v obchodech to však tak jednoduché není. "Obchodníci si často přidají takové marže, že se ceny vyšplhají tak vysoko, že ani nekvalitní výrobky nejsou levnější," říká Jan Štěpánek, spolumajitel firmy Rupa, která vyrábí čokoládové výrobky.

O tom, že příliš nepomůže ani posuzování kvality sladkostí podle jejich ceny, se přesvědčili i redaktoři MF DNES. Ti zakoupili za 30 korun stogramového zajíčka s pouhými pěti procenty kakaového prášku, o pouhých osm korun byl dražší kačer, kde bylo kakaa šestkrát více.

Krmivo pro velbloudy není škodlivé 
Právě pětiprocentní podíl kakaových částí v cukrovinkách je podle výrobců extrém. "Pětiprocentní výrobek je vrchol sprosťárny, to už nemá s čokoládou nic společného," říká spolumajitel čokoládovny Carla Daniel Lukeš. 

Lukeš ale přiznává ale, že nahrazování kakaa karabovým práškem alespoň není zdraví škodlivé, spíš naopak. "Je to vláknina," říká Lukeš. Podle něj se u nás v 70. letech takto běžně nahrazovalo nedostatkové kakao.

"Většinu těchto neznačkových a méně kvalitních věcí dělají takzvané garážové firmy, které se vždy dostanou pod cenu běžných výrobců," popisuje dnešní praxi Lukeš. Většinou jde o malé firmy například z Česka a Slovenska. Přesný původ a jméno výrobce na obalu sladkostí většinou nenajdete, uvedeno je pouze strohé sdělení – vyrobeno v EU.

,