Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ročně Čechům propadne 150 milionů ve stravenkách. Získají je stravenkové firmy

  • 227
Na propadlých stravenkách dokážou stravenkové firmy vygenerovat až třetinu zisku. Konkurenční stravenka, se kterou přišel na trh nový silný hráč Lidl, se proti této praxi vymezuje a tlačí trh ke změnám.

Klasické papírové stravenky propadávají na konci roku a kdo je nestihne utratit nebo pokud si je restaurace nestihne včas nechat proplatit, má smůlu. Celá hodnota stravenky jde vydavateli, tedy stravenkové firmě.

Druhý největší hráč v Česku, Edenred CZ, dokázal v roce 2016 na propadlých stravenkách získat 51,5 milionu korun, což je více než třetina zisku před zdaněním ve výši 146,8 milionu. Trojka na trhu, Up Česká republika, dosáhla ve stejném roce zisku 129 milionů, z toho 25 milionů díky propadlým stravenkám.

Jednička Sodexo Pass Česká republika účetní závěrky posledních deset let nezveřejňuje. Podle údajů společnosti Bisnode, která sbírá data od firem, vydělala v roce 2014 firma 359,5 milionu korun před zdaněním, výše propadlých poukázek není známa. Kdyby to byla minimálně pětina jako u Up, šlo by o 70 milionů korun.

Stravenky jsou nemravnou druhou měnou ve státě, říká šéf asociace restaurací

V jediném roce tak podle teoretického propočtu zůstane stravenkovým firmám v kapse skoro 150 milionů jenom proto, že lidé zapomenou nebo nestihnou stravenky utratit. Stát přitom každou stravenku na daňových úlevách dotuje zhruba ze čtvrtiny.

Stravenky firmy Sodexo používá 660 tisíc zaměstnanců, Edenred (Ticket Restaurant) 550 tisíc Čechů a Up (dříve Chèque Déjeuner) 270 tisíc lidí.

Ctíme smysl zákona

Podle stravenkářů je nastavení expirace stravenky v pořádku. „Zaměstnavatel na ni čerpá daňové výhody v daném kalendářním roce, proto má stravenka stejnou platnost,“ říká Marek Pražák, tiskový mluvčí Edenred CZ.

A stejnou praxi tradiční firmy přenesly i do elektronických stravenek, které v posledních dvou letech začaly vydávat místo papírových. „Platnost kreditu na kartě je nastavena stejně jako u papírových poukázek na jeden rok. Opodstatnění to má v samotné legislativě. Zaměstnavatel získává od státu daňové zvýhodnění na stravování zaměstnance a zcela jistě chce, aby je zaměstnanec využíval pro své stravování v době, kdy odvádí pracovní výkony v zaměstnání, ne za rok ne za dva,“ říká Jiří Kráčmar, generální ředitel Up Česká republika.

Je ovšem otázka, zda byl záměr zákonodárce, aby propadlé stravenky sloužily jako zdroj zisků pro stravenkové firmy.

Loni vstoupil na stravenkový trh nový silný hráč, který podle Václava Stárka, prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR, může přinést změnu podmínek na trhu. Ty jsou přitom známé především vysokými provizemi, které musejí restaurace za zpětnou výměnu stravenek za peníze platit - 3 až 7 procent z hodnoty stravenek, podle obratu restaurace. 

Kromě toho tradiční stravenkové firmy vybírají provizi také od zaměstnavatele za to, že mu pro zaměstnance stravenky dodávají. Bývá to nula až dvě procenta, podle velikosti firmy. Větší firma má přitom větší vyjednávací sílu.

Stravenkáři: Jsou to „lidlenky“

Diskontní řetězec Lidl zavedl loni poukaz „Naše stravenka“ a přišel s nulou pro zaměstnavatele a s fixním poplatkem 2,5 procenta pro restaurace. Na papírových poukazech má také expiraci ke konci roku, ale minulý týden představil stravenkovou kartu, na které mají nahrané stravenky neomezenou platnost. Navíc přinášejí možnost utratit za den až 1 600 korun ve stravenkách. Zákon totiž nestanovuje maximum, kolik se smí denně ve stravenkách utratit.

Lidl začal vydávat vlastní stravenky.

Tradiční konkurence nováčka kritizuje - obává se, že lidé se nebudou pravidelně stravovat a místo toho si budou jídlo kupovat v obchodech. „Stravenka řetězce Lidl jde proti legislativnímu záměru, ve kterém by stravenka měla sloužit jako alternativa k firemním jídelnám tam, kde pro zaměstnavatele není možné takovou službu zaměstnancům poskytnout,“ říká Tereza Knířová, mluvčí Sodexo Benefity. Podle ní není správné, že lidé mohou utratit za jeden nákup prakticky celé měsíční stravné.

Podle Tomáše Kopřivy, bývalého ředitele byznys development Sodexo Pass Česká republika, nejde o stravenky, ale ve skutečnosti o ‚lidlenky‘ či ‚kauflandenky‘, protože síť restaurací, kde lidlovskou ‚Naši stravenku‘ berou, je omezená. „Lidl restauracím odčerpává zákazníky, aby si u něj kupovali potraviny, silně je motivuje nakupovat u nich tím, že mohou za jeden den utratit stravenky až do výše 1 600 korun. Tady se ztrácí původní záměr zákonodárce, kdy stravenky měly být alternativou k závodnímu stavování,“ říká Kopřiva. 

Změníme trh se stravenkami, srazíme provize, říká jednatel Lidlu

Vít Pravda, jednatel diskontního řetězce Lidl.

Po roce fungování má Lidl nasmlouváno necelé čtyři tisíce restaurací, proti tomu Sodexo, které je v Česku přítomné více než čtvrt století, jich má 30 tisíc. „Od našich zákazníků víme, že podpora pravidelného stravování a dostatečná možnost volby je pro ně zcela zásadní,“ dodává Knířová ze Sodexo Benefity.

„Zdá se mi, že primárním zájmem řetězce Lidl je spíše mzdová optimalizace (daňově zvýhodněné stravenky dostává 20 tisíc zaměstnanců Lidlu a Kauflandu, pozn. red.) a navýšení vlastních tržeb ze stravenkového byznysu,“ myslí si Jiří Kráčmar z Up.

I poukázkami klasických stravenkových společností lze ovšem platit v některých obchodech - například Edenred poukázkami se dá platit v řetězcích Albert, Billa, Coop, Tesco, Žabka, Penny, Jednota. Omezení u stravenkových firem je ale maximálně pět stravenek na jeden nákup nebo pětistovka ze stravenkové karty denně. „Báli jsme se, že když stravenky k obědvání sloužit nebudou, zákonodárci je zruší. Proto tam máme limit,“ vysvětluje Kopřiva.

Proč nutit lidi chodit do restaurací?

Ekonom Filip Matějka z akademického pracoviště Cerge-EI existenci daňově dotovaných stravenek kritizuje - část dotace totiž spolkne právě stravenková firma, která papírky vydává. Nesouhlasí také s tím, aby stát lidem říkal, za co mají svou pracovní odměnu utrácet. „Tisknutí nápisu „jídlo“ na část peněz nás tlačí utrácet za něco, co bychom si možná sami nevybrali. Jakoby stravenky říkaly: „nesmíš si koupit noviny, musíš sníst víc hamburgerů“. Výsledný efekt na spokojenost či zdraví je zatím čirou spekulací,“ komentoval před časem existenci stravenek

Lidl se netají tím, že na svých stravenkách skutečně vydělá hned dvakrát - ušetří na daních, když jako zaměstnavatel poskytne část odměny zaměstnancům ve zvýhodněných stravenkách, a navíc inkasuje stravenky zpět, když je u něj lidé utratí. „Spočítali jsme si, že bude ekonomicky únosnější, když se sesterským Kauflandem projekt postavíme sami, než akceptovat provize konkurenčních stravenkových firem,“ uvedl loni v rozhovoru pro MF DNES jednatel Lidl Česká republika Vít Pravda.

Kaufland i Lidl, které patří do německé skupiny Schwarz, mají v Česku dohromady 21 tisíc zaměstnanců a předloni utržily ve svých více než 350 prodejnách celkem 96 miliard korun. Lidl vydělal 4,2 miliardy, Kaufland 1,9 miliardy před zdaněním.