 Nákupy venkuNa co si dávat pozor |
Hlouček lidí čekajících na návsi na autobus, který jim přiveze ty nejnutnější potraviny, je už dnes spíše rarita. Pojízdné prodejny přesto nejsou minulostí. Jen už tolik nejezdí od vesnice k vesnici. A některé nejezdí vůbec, zakotvily na tržištích nebo v poli u silnice.
Nerozhoduje, jestli jezdí, nebo stojí, pro všechny prodejny platí stejná pravidla. A ta se moc neliší od těch, která musí dodržovat běžné obchody.
"Musí splnit všechny podmínky dané zákonem o potravinách," říká Pavla Burešová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). "Veškeré požadavky na označování, na zacházení s potravinami nebo skladovací podmínky..."
Teplota platí pro všechny
Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví o hygienických podmínkách prodeje mohou stánky a pojízdné prodejny prodávat jen ty potraviny, pro které mají vytvořeny podmínky odpovídající požadavkům stanoveným výrobcem na obale potraviny a příslušnými vyhláškami.
Jinak řečeno: kdo chce prodávat mrazené výrobky, musí si pořídit auto s mrazicím zařízením, které je schopno udržet po celou dobu přepravy od výrobce k zákazníkovi teplotu, která nikdy nestoupne nad -18 °C. A kdo chce ve stánku nebo z auta prodávat uzeniny, které musí být v chladu, měl by mít lednici - vyhláška mu to sice přímo nenařizuje, ale bez ní může prodávat jen v zimě.
Rada MF DNESU anonymního prodejce nenakupujte Riziko, že si na tržišti koupíte šmejd, je větší než u kamenného obchodu. Už z prostého důvodu: kamenný obchod tu bude stát i příště, s případnou reklamací tedy nebudete mít problém. U stánku či pojízdné prodejny už taková jistota není. Nakupujte tedy jen tam, kde prodejce uvádí své jméno, adresu a IČO. V případě problémů se obraťte na SZPI, která vede evidenci všech prodejců potravin. |
A jak je to s vodou? Směrnice Evropské unie sice nařizuje, že pojízdná prodejna musí mít přívod studené a teplé vody, zařízení pro mytí rukou a omyvatelné plochy, ale to vše s dodatkem „je-li to nezbytné“. Určit ono „je-li to“ musí kontrolní orgán. "Konkrétní situaci v prodejně musí posoudit vyškolený specialista určený pro kontrolu potravin na místě po zvážení všech okolností," vysvětluje ředitelka pražského inspektorátu SZPI Inka Laudová.
Veterináři, kteří dozorují prodej živočišných potravin, tedy především masa a masných výrobků, jsou přímější. "Prodejna musí mít omyvatelný pult i omyvatelné stěny, uzavíratelnou nádobu na odpad a pitnou vodu, i když ta nemusí být přímo teplá. A pokud má dostatečně velký zásobník, nemusí být ani napojena na přívod vody," vypočítává povinnosti mobilního prodejce živočišných produktů Petr Pilous z Krajské veterinární správy Ústeckého kraje.
"Slušní podnikatelé, co se takhle živí dlouhodobě, svoje povinnosti plní. Někteří se je však snaží obcházet třeba tak, že dají na pult jakoby na ukázku vzorek s cedulkou ,není určeno pro výživu lidí‘ a ostatní mají v lednici. Takový vzorek už nesmí prodat. Jenže my těžko zkontrolujeme, jestli ho po dvou hodinách nevybalí a neprodají," dodává.
Další zásady prodeje
Jednotlivé druhy potravin se nesmějí vzájemně nepříznivě ovlivňovat (syrové maso nesmí ležet vedle šunky, mýdlo vedle sýrů), prodejce musí mít zajištěnou hygienickou a ekologickou likvidaci odpadu. Skříně ve vozidlech nebo kontejnery se nesmějí používat na přepravu ničeho jiného než potravin.
Každý, kdo přichází do styku s potravinami, musí mít zdravotní průkaz, a pokud manipuluje s potravinami, měl by mít zástěru, pokrývku hlavy, rukavice a náčiní.
Prodejci lesních hub musí mít osvědčení o zkoušce z jejich znalosti, které vydává krajská hygienická stanice.
Prodávat potraviny může jen ten, kdo je registrován u SZPI. Oprávnění k prodeji musí mít i prodejce jahod nebo borůvek. Pokud chce někdo prodávat živá zvířata, maso nebo ryby, musí být registrován u krajské veterinární správy.
Přímo na svém hospodářství, takzvaně ze dvora, může zemědělec prodávat živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu a med od vlastních včelstev. Se souhlasem příslušné krajské veterinární správy může nabízet na svém statku přímo spotřebiteli čerstvá a neprosvícená vejce a také syrové mléko a výrobky z něj. Tyto produkty se nesmějí dodávat na trh nebo do stravovacích zařízení.
Prodávat kdekoliv u silnice nemůžete
Prodejce si nemůže svou pojízdnou prodejnu, stánek nebo stolek postavit, kde se mu zlíbí. Smí prodávat jen na místě, které je vyhrazeno jako tržnice nebo tržní místo.
Rozdíl? Tržní místo nemusí mít tržní řád, obec vlastně vydává provozovateli souhlas s užíváním komunikace. Tržnice je stálá, musí mít tržní řád a ten určuje, odkdy dokdy bude otevřena, kdo v ní může prodávat, jak se bude odklízet odpad, ale také, co se v ní smí prodávat. Obce mohou zásadně omezit sortiment zboží. Většinou zakazují prodej zvířat, pornografických časopisů, zbraní, pyrotechnických výrobků nebo potravin podléhajících rychlé zkáze.
Co je costánek - prostor ohraničený pevnou nebo přenosnou konstrukcí, která není spojena se zemí pevným základem; může to být stálé, sezonní nebo jen přechodné zařízení |
