Redaktoři MF DNES, kteří se opět vydali na kolech do ulic pěti cyklisticky nejsilnějších měst v České republice, zjistili, že nejlépe se jezdí, stejně jako v minulém roce, cyklistům v Pardubicích a Hradci Králové. V Pardubicích navíc přibyly od loňského dubna další čtyři trasy v celkové délce přes šest kilometrů. Pardubičtí i Královéhradečtí se díky vzájemnému propojení cyklostezek dostanou na kole bezpečně do práce, škol i za zábavou. Všechny stezky jsou pečlivě značené, většinou jak svislými, tak vodorovnými dopravními značkami na kvalitním asfaltu. V Hradci Králové nejsou při přejezdech rušných křižovatek výjimkou ani samostatné semafory pro cyklisty. Stovky místních kolařů díky dennímu ježdění sice trasy dobře znají, pro přespolní však chybějí v obou městech pouliční tabule s mapkami či podrobnějšími informacemi. Jediné informace lze získat pouze na magistrátě nebo v informačním středisku.
Naopak nejhorší situace zůstává v Praze. "Na dopravní značení a vyznačování cyklistických pásů, případně části stezek, v letošním ani minulém roce nezbyla v rozpočtu hlavního města ani koruna," tvrdí Hana Štichová z odboru dopravy pražského Magistrátu. "Trochu nám v tomto směru pomáhají městské části, které v rámci svých možností také cyklostezky budují." Tak vznikl nový úsek na trase z Podolí do Braníku, který již využívá řada cyklistů, neboť je oddělený od frekventované silnice. Zato všechny ostatní cyklostezky vedou částečně po rušných silnicích - jen sebevrah si troufne vydat se ve všední den po jejich trasách. Pokud jej nesrazí auto a neotráví se výfukovými plyny, zcela jistě zabloudí. Chybějící nebo zaprášené směrovky jsou téměř pravidlem a nelze se spolehnout ani na mapu. Životu nebezpečná je trasa vedoucí po kolejích a dlažebních kostkách z Újezda Štefánikovou ulicí na Zlíchov. O mnoho lepší není ani okruh Zlatá Praha vedoucí okolo Hradčan a Malé Strany, na němž je hezký pouze jeho název. Pražáci jezdí proto spíše rekreačně a bezpečněji po klidnějších, většinou neznačených stezkách vedoucích parky nebo okolo řeky.
Také v Brně zatím chybějí bezpečné cesty cyklistů středem města. Jednat se o nich začne teprve v letošním roce, přičemž již první reakce odpovědných institucí jsou vesměs negativní. Podpora cyklistické dopravy naráží na nezájem a nedostatek finančních prostředků. Díky tomu například na nejvíce využívané stezce podél řeky Svratky zůstává bez oprav zvrásněný asfalt a překážející sloupy elektrického osvětlení. Jinak většina brněnských stezek vede okrajovými částmi, zato klidnými bočními ulicemi nebo odděleně od silnice. Bohužel zcela chybí informační značení směrů a cílů a cyklisté neznalí místních podmínek nezjistí, kam se po stávajících stezkách dostanou. Informace mohou ale získat v Ekologické poradně Veronica nebo v Klubu Bicybo.
V Českých Budějovicích mohou cyklisté využívat stejně jako před rokem jen jedinou stezku, vedoucí z centra na zámek Hluboká. Je dobře značená a její trasu si mohou snadno zapamatovat. Hodí se však spíše pro rekreační ježdění.
Nejméně nebezpečných úseků je v Pardubicích a Českých Budějovicích
Redaktoři a spolupracovníci MF DNES se při jízdě po městských cyklostezkách zaměřili především na jejich značení a bezpečnou jízdu cyklistů, nejlépe odděleně od motorových vozidel a chodců. Svou roli v hodnocení hrálo i vzájemné propojení stezek, překážky bránící plynulé jízdě (schody, sloupy, chybějící nájezdy na chodníky apod.), dostatečné osvětlení a vybavení stojany na kola. V úvahu bylo třeba vzít i náročnost a možnost získání informací o trasách, dosažitelnost důležitých míst (podniky, školy, nemocnice, obchody) a změny, které nastaly od dubna minulého roku, kdy proběhl test městských cyklostezek (MF DNES, 15.4.1998).
Na testu spolupracovali: Martin Biben, Jiří Jedlička, Radek Šprinc, Monika Vodičková
Testované městské cyklostezky
PRAHA
1) Podolí - Braník; Opatov - Braník- Barrandovský most - Smíchov - Újezd - Staré Město; Staré Město - Letná - Stromovka - Troja; Staré Město - Karlín - Žižkov - Hloubětín; Okruh kolem Malé Strany a Hradčan (Zlatá Praha)
zápory:
- často chybějící nebo zaprášené směrovky
- chybí vzájemné propojení stezek, které vedou buď hvězdicovitě z centra směrem k okrajům, nebo tvoří samostatný okruh bez napojení na ostatní trasy
klady:
- ve Stromovce a na Letné vodorovné dopravní značení
- v Braníku a na trase přes Karlín a Žižkov místy barevně odlišené pruhy pro cyklisty
nebezpečné úseky:
- průjezdy jednosměrnými ulicemi v protisměru (Maiselova, Klobouková, Rytířská, Vítkova)
- labyrint úzkých a nepřehledných chodníků pod Barrandovským mostem
- úsek ze Zlíchova na Újezd
- frekventované křižovatky (Florenc, Čechův most, Havlíčkova ul.)
změny od minulého roku:
- nový krátký úsek z Podolí do Braníku
BRNO
Komín - přístaviště v Bystrci; Žabovřesky - Královo Pole - centrum; Komárov - hala Rondo - Pisárky; Židenice - Stará Osada
zápory:
- chybí informační značení směrů a cílů
- málo výrazné vodorovné dopravní značení
- tři souvislé úseky nejsou dosud vzájemně propojené
klady:
- za halou Rondo samostatný semafor pro cyklisty (jediný v Brně)
- na trase ze Žabovřesk do centra zčásti barevně odlišený asfaltový pruh vedoucí souběžně s chodníky
nebezpečné úseky:
- střed města
- ze Žabovřesk do centra chybí zčásti barevné odlišení stezky od části pro chodce a hrozí kolize
- časté přejezdy bočních ulic s nutností dávat přednost automobilům
- přejezd ulic Vídeňské a Heršpické
změny od minulého roku:
- úsek podél řeky Svratky do parků u muzea Anthropos
- povolení časově omezené přepravy kol v městské hromadné dopravě
HRADEC KRÁLOVÉ
Gočárův okruh; Dukelská ul.- Pražské předměstí - Kukleny - Plačice; pobřeží řeky Orlice; Malšovice - Malšova Lhota
zápory:
- téměř na všech místech chybějí značky pro odbočení
klady:
- dobře přehledné dopravní značky a pruhy na vozovkách, samostatné semafory pro cyklisty
- dobré propojení všech cyklostezek - na centrální Gočárův okruh se napojují ze všech stran ostatní cyklostezky
- stojany na kola
nebezpečné úseky:
- místa, kde auta odbočují přes stezku k čerpací stanici
- nebezpečí srážky s chodci na přechodech, kde jsou zvlášť semafory pro chodce a cyklisty
- úsek na Dukelské ulici, který splývá s hlavní, frekventovanou silnicí
změny od minulého roku:
- žádné
PARDUBICE
Lázně Bohdaneč - Synthesia - Poděbradská ul. - centrum; Sezemice - centrum; Vlakové nádraží - zimní stadion; most Pavla Wonky - sídliště Polabiny
zápory:
- stezka do Lázní Bohdaneč vede podél frekventované silnice a cyklisté musí dýchat výfukové plyny
klady:
- většinou svislé i vodorovné dopravní značky; úseky, kde chodí i pěší, jsou rozdělené podélným pruhem nebo označené symbolem
- vlastní osvětlení stezky ze Sezemic
- hustá síť vzájemně propojených stezek, dobré propojení i s okolními obcemi
- stojany na kola
nebezpečné úseky:
- odbočka vlevo u zimního stadionu, kde musí cyklista přejít frekventovanou čtyřproudou silnici
změny od minulého roku:
- čtyři nové trasy v celkové délce přes šest kilometrů (například mezi autobusovým nádražím a čtvrtí Višňovka nebo mezi dostihovým závodištěm a letištěm)
ČESKÉ BUDĚJOVICE
Hluboká nad Vltavou - centrum
zápory:
- ve městě je pouze jedna cyklostezka
klady:
- přehledné dopravní značky
nebezpečné úseky:
- přejezd dvou fekventovaných silnic
změny od minulého roku:
- žádné
Poznámka:
U každého města jsou uvedeny největší klady a zápory, které vyplynuly z hodnocení všech testovaných cyklostezek v daném městě. Podrobnosti o jednotlivých cyklostezkách najdete v internetovém magazínu na adrese www.idnes/test.
ANKETA:
Jaké máte zkušenosti s městskými cyklostezkami?
Stanislav Bartůšek, sportovní redaktor České televize:
Myslím si, že cyklostezek je dost málo, a když, tak jsou velice úzké. Kdo je zvyklý jezdit rychle, je nebezpečný pro ostatní cyklisty. V Praze mu pak nezbývá nic jiného než jezdit po normálních silnicích.
Zbyněk Merunka, redaktor NOVA TV:
Myslím si, že je v Praze cyklostezek hrozně málo a jsou na velmi špatné úrovni. Kromě toho nejsou pražští řidiči na cyklisty vůbec zvědaví a netolerují je. Takže já bych do Prahy nejel a raději jezdím po brdských lesích.
Vojtěch Tutr, Děti Země:
Jezdím na kole poměrně často, ale cyklistické stezky moc nevyužívám. Raději si najdu svou vlastní trasu, která mi vyhovuje, a po té pak jezdím.
Petr Ďoubalík, bývalý učitel FTVS:
Tam, kde je dobrý povrch, je cyklostezka přínosem. V Hradci Králové, odkud jsem, ale bohužel usnuli na vavřínech a nic nového nebudují. Takže tam, kde by cyklostezky měly být, nejsou. Kromě toho jsou často nebezpečné z hlediska dopravního značení.
Bohuslav Šára, předseda pražské oblasti Českého svazu cyklistiky:
V Praze vím jen o dvou fungujících cyklostezkách, a to od Vyšehradské skály do Braníka a pak napříč Jižním Městem ze stanice Chodov. Jinak je to pole neorané, protože je spousta cestiček, které nejsou označené a lidé o nich nevědí.
 V městských centrech cyklisty tolik neohrožují rychle jedoucí auta, jízdu ale může znepříjemnit třeba dlažba |
