K přírodě je tento novodobý způsob pěstování zeleniny výrazně šetrnější a zelenina je chutná a kvalitní, tvrdí lidé, kteří za projektem stojí.
Výhod proti klasickému pěstování je podle nich několik. Zaprvé je to až devadesátiprocentní úspora vody. Nepoužívají se také žádné pesticidy. Pěstování je šetrnější k přírodě proti konvenční produkci, při které se hnojiva a pesticidy z polí při deštích splachují do vodních toků a mohou pronikat i do spodních vod. Zelenina dobře chutná a má všechny vlastnosti, které od ní konzument očekává.
„Není potřeba pěstovat speciálně vyšlechtěné rostliny. Doporučujeme však zaměřit se na takové, u nichž bude dosaženo co největšího objemu biomasy určené ke spotřebě,“ uvedl Dalibor Kuchař. Proto zatím v Břeclavi pěstují listovou zeleninu a chtěli by se pustit i do bylinek a microgreens, což je označení pro různé druhy zeleniny sklízené ještě jako mladé výhonky.
Pěstitelé považují za velkou výhodu také to, že lze zeleninu pěstovat nezávisle na podnebí a počasí, nemusí tedy jezdit daleko za spotřebitelem.
Klima farmy řídí počítač. Je v ní stabilní teplo, vlhko a světlo svítí stále stejnou část dne. „Jako hlavní zdroj se používá LED osvětlení s barevným spektrem optimálním pro zdravý růst rostlin. Takto nastavený systém nám umožňuje pěstovat v patrech nad sebou, rostliny mají dostatek světla. Celá pěstební komora má dokonalou vzduchotechniku, která brání vniknutí chorob a škůdců,“ uvedl Jaroslav Sýkora.
Cena bude odpovídat kvalitě
Rostliny se průběžně vysévají a sklízejí, sezona je kontinuální. Jejich cena bude odpovídat tomu, že jde podle pěstitelů o prémiový produkt.
V současnosti se v Břeclavi zelenina pěstuje na 60 metrech čtverečních a řeší se spolupráce především s restauracemi, které vaří z čerstvých potravin. Předpokládá se, že bude možné pěstovat i na zakázku.
Projekt vznikl na podnět generálního ředitele společnosti Ivana Baťky. „Během posledních let jsme si nemohli nevšimnout zpráv o ztrátách na úrodě kvůli nepříznivému počasí a klimatickým podmínkám. Leckde je také nedostatek vody. Rozhodli jsme se hledat odpovědi na výživu lidstva v budoucnu a začali se věnovat hledání alternativního způsobu pěstování rostlin. Velkou inspirací se pro nás stala kniha The Vertical farm od Dicksona Despommiera, který nastínil možné budoucí směry,“ uvedl Kuchař.
Fosfa se zabývá výrobou hnojiv, pracích prášků a potravinářských přísad, její tržby v roce 2015 činily 3,6 miliardy korun a snaží se přicházet s inovacemi a užitečnými projekty pro společnost, jednou z nich je právě vertikální farma, také dodává elektřinu z obnovitelných zdrojů.
