Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Václava Bartušky může být v Česku energetická bezpečnost skutečně ohrožena. „Rozhodně vstupujeme do období, kdy nikdo nedokáže přesně říct, z čeho budeme brát třeba za deset let,“ uvedl Bartuška v Rozstřelu.
Elektřinu je podle něj potřeba něčím nahradit. Problémem zůstává, čím ji nahradíme. „Rozhodně nejsem optimista,“ řekl.
„Celá současná tranzice energetiky v Evropě je postavená na technologiích, které buď ještě nejsou, nebo jsou ve stádiu vývoje provozních zkoušek,“ zmínil. Není tedy podle něj vhodné vypínat současné zdroje, když stále ještě nemáme náhradu.
Do roku 2050 chce Evropská unie dosáhnout neutrality skleníkových plynů. Bartuška tvrdí, že je možné, že EU výzvu zvládne. „Ale pořád bych si držel zadní vrátka otevřená,“ řekl.
Nejen Českou republiku aktuálně trápí také zdražování energií. „Rok 2020 byl celkově katastrofální pro exportéry ropy a plynu.“ A situace, kterou aktuálně sledujeme na trhu, je podle Bartušky pouhá odveta. „Je to snaha exportérů ropy a plynu přesvědčit nás, že bychom neměli opouštět jejich produkty,“ zmínil.
Rusko tak podle něj na situaci reaguje. „Země která má z ropy a plynu 75 procent státních příjmů, se prostě brání,“ uvedl zmocněnec pro energetickou bezpečnost. „A jestli jsou to Rusové, nebo Kataři, kteří mají z plynu 90 procent příjmu státu, Alžírsko s 98 procenty nebo Kazachstán s 70 procenty, to už je vcelku vedlejší,“ dodal.
Evropa se neshoduje
Ohledně přechodu na zelenou energetiku podle Bartušky plánují rozpory napříč celou Evropou. „Na východ od nás, a hodně je slyšet takový argument i u nás, že vysoké ceny energií dokazují, že bychom měli přechod na novou energetiku zpomalit, nikam nespěchat, vše řádně promyslet,“ uvedl.
Hlasy od České republiky směrem na západ jsou podle něj opačné a hovoří o tom, že naopak růst cen ukazuje, že je potřeba přechod urychlit. „Právě tím, že vytvoříme politický tlak na odchod od fosilních paliv přinutíme firmy, aby našly nová řešení a přinutíme i trh, aby našel nová řešení,“ zmínil. „Na tu samou sadu faktů máme úplně dvě protichůdné odpovědi,“ doplnil Bartuška.
Státy, jako je Německo a Rakousko, významně deklarují svou zelenou politiku. Země se někdy mohou ocitnou na rozcestníku, zda vypnout elektřinu domácnostem, nebo porušit své vlastní závazky v oblasti klimatu. „A jak vidíme z čísel za loňský rok, volba byla ve finále vždycky jasná,“ zmínil Bartuška.
„Blackout by byl velmi výchovný,“ řekl. Podle něj totiž spousta lidí hovoří o energetice a nemají vůbec tušení, jak reálně funguje. Vzpomněl přitom oblíbenou větu představitelky Greenpeace: „Nepotřebuji elektřinu, můžu se koukat na televizi třeba při svíčkách.“
Jak navíc Bartuška uvedl, je snadné si dávat závazky, které jsou dnešnímu datu velmi vzdálené. „Dát si závazek k příštímu roku je ale mnohem těžší,“ řekl.
Podle Bartušky není vyloučeno, že se Česká republika bude muset v budoucnu spoléhat na vodík. „Na vodík sází hlavně Německo. Když se podíváme na naši energetiku, je v mnohém odrazem Německa, s výjimkou jádra,“ uvedl.
„Pokud dneska tato země řekne, že v roce 2030 vypne své uhelné elektrárny, tak v zásadě tušíte, co se stane u nás,“ zmínil. Propojení s našim západním sousedem je podle něj mimořádně silné. „Myslím si, že v nějakém okamžiku nám nezbude nic jiného, než se k tomu v nějaké podobě přidat,“ doplnil.
