Češi vepřové rádi, vyplývá ze statistik o spotřebě masa. Ročně ho snědí zhruba čtyřiapůlkrát více než hovězího. Nechutná jim však vše. To vysvětluje, proč se tuzemští majitelé doposud zcela nevypořádali s potravinovým embargem Kremlu, a to ani přesto, že se i jim otevřely nové trhy v Asii.
„Rusko bylo dost specifický trh, protože odebíralo komodity jako vnitřnosti, droby, tuk, které je složité umístit jinde. Němci mají zájem o kvalitní maso, na praseti jsou však bohužel s kvalitními částmi i ty nekvalitní, které není kde udat,“ vysvětluje ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal.
Skutečnost, že se různé části vepře těší v různých částech Evropy jiné míře obliby, stále více ovlivňuje obchod s vepřovým masem. Méně chtěné, a tedy i levnější části, se vyplatí vyvézt do zemí, kde se těší větší oblibě a mohou se prodat dráž. „Dnes už se nekupují celá prasata ani půlky. Pro zpracovatele je nejjednodušší koupit díly. Šikovný nákupčí je dokáže najít tam, kde mají pro místní nejnižší hodnotu,“ vysvětluje Stibal.
Co kde z vepře chutná?Plece - Využívají se v guláších, v ČR je to proto nejdůležitější vepřová komodita. Krkovička - Jí se hlavně v postkomunistických zemích. Na jihu Evropy ji rádi nemají. Ovar - V Česku se používá hlavně do tlačenek. Panenka - Spotřeba nejdražší části prasete v Česku roste. Kýta - Kvůli náročnosti zpracování jde v tuzemsku o nejméně poptávaný díl. Na jihu je populární díky pršutu a hodně se jí i v Německu. Pečeně - Drahá, ale oblíbená všude. V zahraniční šťavnatější s tukovým krytím, v Česku sušší. Koleno - Jí se hlavně v Česku a Německu. Cena jde nahoru během Oktoberfestu. Nožičky - Téměř výhradně se vyvážejí na Dálný východ. |
Rozdílné preference konzumentů podle něj způsobily v Česku například růst dovozu ze Španělska, který v minulém roce zaznamenal Český statistický úřad (ČSÚ). Od loňského ledna do listopadu se ze Španělska do Česka dovezlo maso za 2,2 miliardy korun, ještě před pěti lety to bylo jen osm set milionů.
Podle Karla Hanzelky ze skupiny Agrofert, pod kterou spadá i řada podniků zpracovávajících maso, moc v jihoevropských zemích „nejede“ krkovička. „Nejlevnější je jednoznačně v latinských zemích, kde se krk považuje za cosi méněcenného,“ říká Hanzelka. Naopak v postkomunistických státech lidé krkovičku kupují. Podobně oblíbené jsou kvůli gulášům i plece, které v řadě jiných zemí Evropy příliš „nemusí“.
Na jih naopak často putují kýty. I když jsou z nich nejchutnější řízky, v Česku je to kvůli pracnému zpracování nejméně chtěný díl. „Kýta je naopak nejvíce ceněna v latinských zemích a jižní EU. Proč? Umějí sušit pršuty a mají je rádi,“ vysvětluje Hanzelka.
Podle Stibala se kýta těší značné oblibě i mezi Němci, kteří se jinak ve svých stravovacích zvyklostech od Čechů příliš neliší. V obou zemích je mimořádně populární koleno. Kolem mnichovského Oktoberfestu jde jeho cena značně nahoru. Na největším pivním festivalu světa se jich každoročně zkonzumuje téměř 60 tisíc.
Za největší český fenomén poslední doby však Hanzelka označuje grilování. Během letní sezony roste poptávka v Česku poptávka po jakémkoliv druhu masa, což se projevuje i v cenách.
