káva

káva | foto: Profimedia.cz

Dobrý kávovar nesmí syčet

  • 1
Fuj, jak to můžeš pít!? rozčilí se mnoho lidí nad sklenicí českého "turka" po návratu z Itálie, kde okusili pravé espreso - silné, plné chuti a neničící žaludek. Právě tyhle důvody vedou stále více lidí k tomu, aby si koupili domů přístroj na jeho přípravu.

Kávovar na espreso už není tak nedostupný jako dříve. Jeho cena klesla při akčních nabídkách hypermarketů až k hranici dvou tisíc korun. A za pět tisíc už se dá koupit dobrý kávovar.

Málokdo se však vyzná v tom, jaký přístroj si pořídit, a to včetně prodavačů v marketech. Ve specializovaných obchodech, které nabízejí značkové přístroje. jsou ceny i vyšší. Nač si tedy dát pozor při koupi kávovaru na espreso?

Páku mají všechny, ale...
Problém je, že na první pohled se všechny stroje na espreso - jen těm se tady věnujeme - dost podobají. Mají misku, do níž se dává káva, a páku, která misku utažením utěsní. Stejné však nejsou.

"Je důležité, aby kávovar měl maximální tlak. Často uváděných 15 barů sice přístroje dokážou vyvinout, ale je to spíš jen reklamní slogan, protože i profistroje jsou seřízeny maximálně na 9 barů," vysvětluje Tomáš Zahradil, provozovatel serveru kavovary.cz.

"V žádném případě nekupujte přístroje s tlakem 3,5 baru, protože ty nemají čerpadlo. To u normálních strojů přes kávu tlačí vodu o teplotě 90 stupňů, ale mašinky bez čerpadla využívají jen tlaku páry, která žene vařicí vodu. Ta kávu spaří, což je to nejhorší. Takové 'jakopreso', to jsou vyhozené peníze,“ varuje Tomáš Zahradil.

To už je podle něj lepší obyčejný překapávač, který kávu nespaří. „Vždy se ptejte, zda má přístroj čerpadlo - pokud nevědí, nechte si ho předvést. Musí začít vrčet, pokud jen syčí, honem pryč od něj.“

Příkon není důležitý
Dalším údajem na cedulce u zboží bývá kromě tlaku čerpadla výše příkonu - například 1000 wattů. Ta rozhoduje o rychlosti ohřevu, na tom však u kávovarů pro domácnost nijak nezáleží. Rozdíly jsou i v ovládání: některé stroje mají páku s miskou na jednu i dvě porce, u méně komfortních se musí misky vyměnit. Ta na dvě espresa je hlubší.

Na značce tolik nezáleží
Má cenu na běžné domácí použití kupovat drahý značkový přístroj? Tomáš Zahradil si myslí, že ne. "Když kupuji kávovar poprvé na zkoušku, může být i levný, ale zase bych nekupoval úplně bezejmennou firmu."

A jaké jsou v branži renomované značky? "Asi nejznámější jsou italské Saeco a Gaggia. Jejich 'vnitřnosti' má i spousta strojů od známých výrobců spotřební elektroniky, jako je Philips či Rowenta," říká Zahradil a upozorňuje na nejčastější problém: "Deset káv denně vydrží i levný kávovar čtyři až pět let, pak odchází těsnění na páce."

Proto je dobré se předem vyptat na servis, neboť každá značka má jiný tvar těsnění. Když se vám porouchá levný přístroj dovezený například z Německa a náhradní těsnění neseženete, můžete kávovar vyhodit. "Třeba čerpadlo lze nahradit, bývají podobná. A naopak, když se porouchá topná spirála, kvůli ceně dílů už nemá oprava smysl," tvrdí Zahradil.

Kdo chce mít pohodlí a kávu pije často, měl by si připlatit za kvalitní automatický kávovar i s mlýnkem, který přesně namele porce a - s trochou nadsázky - se sám i vyčistí. Jeho cena však začíná zhruba od 15 tisíc korun.

Nejlepší káva? I šest tisíc za kilogram
Chceteli objevovat různé chutě kávy, můžete koupit čerstvě upražená kávová zrna mnoha druhů ve specializovaných obchodech, jež bývají často ve velkých nákupních centrech. Zrnkovou kávu ve vakuově uzavřených obalech či dózách prodávají i specializované firmy, stačí probrouzdat se internetem.

A jaké jsou ceny? Kdo chce kvalitní kávu, musí počítat, že není nijak levná. U stoprocentní arabiky se ceny pohybují zhruba kolem 600 až 700 korun za kilogram, za rolls-royce mezi kávami, jamajskou Blue Mountain, však dáte desetkrát tolik.

Na kávu s mlýnkem
Pražená zrna je pak třeba umlít. Lepší kávovary disponují vestavěnými mlýnky, ty se dají koupit i zvlášť. Elektrické s drtícími kameny (dříve oblíbené tříštivé odborníci nedoporučují) pořídíte zhruba od 600 korun.

"Mele se na několik hrubostí: na turka musí být jemně mletá káva, na espresso trochu hrubší," říká koordinátorka soutěže Mistr kávy Štěpánka Havrlíková. Podle ní stačí i starší strojek. "Bazary jsou plné mlýnků za stovku, u nichž se dá i seřídit nastavení kamenů, skvěle umelou jemnou kávu na turka," říká.

Je samozřejmě možné koupit už umletou kávu. Ta dobrá na espresso stojí kolem 1000 korun za kilogram.

A co instantní káva?
"Bohužel většinou instantní káva nemá s kávou nic společného, je to chemický produkt. Správně by to měla být usušená, dobrá, uvařená káva - ale takhle to nikdo nedělá, bylo by to strašně drahé," říká znalec Roberto Trevisan.

Tvrdí, že tlak na propagaci instantní kávy ze strany firem je ohromný. "Výroba je levná, mají větší zisky. Lidé jsou zase pohodlní, kupují to. Jestliže trh s klasickou kávou klesl v posledních patnácti letech o dvacet procent, trh s instantní vzrostl o tři sta procent," říká.

Arabica, nebo robusta?
- káva je nápoj z plodů tropického stromu či keře kávovníku (Coffea).
- existuje asi 6000 druhů, v praxi se používá asi 90.
- původním domovem byla káva v Africe, lidé ji přenesli hlavně do Střední a Jižní Ameriky a do Indonésie.
- odborníci nejvíce oceňují chuť kolumbijské, keňské a brazilské kávy.
- nejznámější odrůdy jsou keřovitá Coffea arabica a Coffea canephora, zvaná robusta, která roste na desetimetrových stromech.
- je lepší oba druhy míchat, dobře se doplňují.
- plody kávovníku se po sklizni suší a prodávají. Ve většině zemí světa jsou firmy, které mají vlastní pražírny a kávu prodávají pod svou značkou.
Arabica
- tvoří 60 procent produkce
- je obecně kvalitnější a dražší než robusta
- je aromaticky bohatší, mírně kyselá se škálou ovocných a květinových chutí a vůní
- proslulé odrůdy jsou Maragogipe, původem z Brazílie, a jamajská Blue Mountain
Robusta
- tvoří 40 procent produkce
- plodí více, tudíž je levnější
- má dřevitější, zemitější chuť
- její špičkové odrůdy mohou předčit horší druhy arabiky; na vrchol kvality arabiky však robusta nedosáhne
- lépe pění než arabica
,