Dioxiny byly i v belgických paštikách na našem trhu

  10:44aktualizováno  10:44
- Když se Belgičané koncem května dozvěděli, že kuřata, která jedli od poloviny ledna, obsahovala vysoké dávky rakovinotvorného dioxinu, zasypali dotazy speciální telefonní linky nebo internetové stránky, jež zřídila vláda, spotřebitelská organizace, ale i samotní obchodníci.
Na většinu otázek typu Jak se dioxiny do potravin dostaly?, Kdo je za to zodpovědný? nebo Proč se o problémech dovídáme až nyní? se dříve či později dočkali odpovědi. Pouze na otázku Jsou dioxiny v potravinách skutečně tak škodlivé? odpověď nedostali. Alespoň ne takovou, jež by uspokojila spotřebitele, kteří všude na světě chtějí slyšet ano nebo ne, škodí či neškodí. Odpověď totiž není vůbec jednoduchá.

Ačkoliv odborníci považují dioxiny již dlouho za obávané globální znečišťovatele prostředí, míra jejich škodlivosti není dostatečně prozkoumána. Jisté je, že ani belgickým kuřetem »a` la dioxin« se člověk neotráví ani nedostane rakovinu. Dioxiny neohrožují zdraví bezprostředně, ale při dlouhodobém působení mohou být nebezpečné. Záleží tedy na dávkách, jimž je člověk vystaven. Neexistují však čísla, která by míru toxicity vyjadřovala přesně. Existuje pouze doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle něj je denní přípustná dávka jeden až čtyři pikogramy na kilogram tělesné váhy. Sedmdesátikilový člověk by tedy neměl přijmout víc než 280 pikogramů denně. Na základě tohoto doporučení jsou v některých zemích postupně zaváděny limity dioxinů alespoň pro některé druhy potravin živočišného původu (maso, mléko, mléčné výrobky). Dioxiny se totiž nejvíce koncentrují v tuku zvířat. U nás takový limit neexistuje, k jeho stanovení chybí studie, která by ukázala, kolik dioxinů obyvatelé při svých obvyklých stravovacích zvyklostech z potravin přijmou. »Ke stanovení limitů chybějí údaje dlouhodobého sledování dioxinů v potravinách,« říká náměstek České zemědělské a potravinářské inspekce Petr Baudyš. Tyto údaje však podle něj chybí prakticky ve všech zemích Evropské unie. »Některé státy nemají ani vlastní laboratoře pro analýzy dioxinů,« dodává. Jejich stanovení je totiž náročné a velmi nákladné. Hlavní hygienik České republiky zatím stanovil pouze orientační limit - pět pikogramů na gram tuku -, který však není závazný. »Je to jen doporučená hodnota a její překročení neznamená jednoznačně, že se jedná o závadné potraviny,« říká hlavní hygienik Jiří Vytlačil. Za závadnou tedy není možné považovat ani Provensálskou paštiku vyrobenou belgickou firmou Mamma Lucie Nivelles pro Delvitu, ačkoliv analýzy České zemědělské a potravinářské inspekce ukázaly, že obsahuje 7,7 pikogramu na gram tuku. Je to sice mnohonásobně méně než hodnoty naměřené v belgických »dioxinových« kuřatech, ale víc, než připouštějí předpisy například ve Francii i orientační limit pro Českou republiku. Sníst celou 175gramovou paštiku naposezení by znamenalo dostat do sebe 323 pikogramů dioxinů, tedy víc, než kolik doporučuje Světová zdravotnická organizace. Ostatních devět belgických výrobků, které analyzovala ČZPI, nepřekročilo orientační limit. Dnes už asi nikdo nevysvětlí, zda se dioxiny do paštiky dostaly z kontaminovaných surovin v době belgické dioxinové krize anebo je to jen obvyklý obsah, běžný v potravinách živočišného původu. Chybí totiž jakékoliv srovnání s předchozími výsledky. Nikdy předtím se u násdioxiny v potravinách neměřily. »Hodnoty dioxinů, které jste našli v paštice, nejsou nijak významné. Dávky v kontaminovaných kuřatech u nás se pohybovaly kolem 1000 pikogramů,« říká Robert Remy z belgického spotřebitelského sdružení TestAchats. Belgické potraviny se nejspíš brzy opět vrátí do obchodů. Alespoň ty, které budou mít certifikát vydaný belgickou stranou, že jsou zdravotně nezávadné. Tím nejspíš problém belgické dioxinové havárie skončí. Otázka, kolik dioxinů budeme mít na talíři v příštích letech, však zůstane nevyřešena.

Co jsou dioxiny?

Dioxiny nejsou na titulních stránkách novin poprvé. Svět o nich prvně uslyšel, když je američtí piloti během války ve V ietnamu používali jako prostředek k ničení listí. Pak v roce 1976 v souvislosti s havárií v italském Sevesu, kde uniklo z chemické továrny do ovzduší obrovské množství dioxinů. Dioxin není jedna látka, ale několik skupin látek podobného chemického složení, z nichž jen některé jsou toxické. Nejvíce nebezpečný a karcinogenní je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD). Ačkoliv dioxiny jsou všudypřítomné - nacházejí se v půdě, ve vzduchu i ve vodách -, nejsou to přírodní látky. Vznikají chemickými procesy při spalování látek obsahujících chlor (například PVC) ve spalovnách odpadu, nebo při výrobě pesticidů, chlorovaných látek, nebo při bělení papíru chlorem. Člověk je až z 95 procent přijímá z potravin. V ážou se především na tuky. Proto se nejvíce objevují v potravinách bohatých na živočišné tuky: v mléce, mléčných výrobcích, mase, rybách.

Ohrožují zdraví?

Jisté je, že při krátkodobém působení mohou být smrtelné pro zvířata, ne však pro lidi: katastrofa v Sevesu nepřinesla žádné oběti na životech, ačkoliv obyvatelé byli vystaveni takové dávce dioxinů, jaká se uvolní v celé Evropě za celý rok. Mnoho lidí ale bylo zasaženo takzvanou chlorakné, vážným kožním onemocněním. Stejně tak nejsou pochybnosti o tom, že dlouhodobé (několikaleté) působení dioxinů může vážně ohrozit lidské zdraví: poškodit hormonální nebo imunitní systém, ohrozit plod v těle matky a zvýšit riziko rakoviny. Zatím však není zcela jasné, jaké dávky jsou škodlivé. Již několik let se vědci mezi sebou dohadují o výši denní přípustné dávky, nad níž už dioxiny představují riziko pro lidské zdraví. V roce 1990 Světová zdravotnická organizace stanovila denní přijatelnou dávku na deset pikogramů na kilogram váhy. Nové epidemiologické výzkumy však vedly k tomu, že v loňském roce byla tato hranice snížena na jeden až čtyři pikogramy na kilogram tělesné váhy. Jinak řečeno člověk vážící sedmdesát kilogramů může denně přijmout 70 až 280 pikogramů.

1 pikogram = 1 miliontina mikrogramu = 0,000 000 000 001 gramu ( tedy miliontina miliontiny gramu)

Přípustné limity v některých zemích (v pikogramech na gram tuku):
Francie - mléko a mléčné výrobky 3, maso a masné výrobky 5
Německo - vejce 1, drůbež 5, mléko 3, hovězí maso 6, vepřové maso 2
Rakousko - mléko 3, vejce 5

Vývoj událostí:

28. května

* Belgická vláda poprvé informova la Evropskou komisi o tom, že v kuřatech z některých chovů se objevily nebezpečné rakovinotvorné dioxiny, ačkoliv první náznaky intoxikace chovné drůbeže se objevily už v polovině února. První hypotéza o zamoření krmných směsí dioxiny byla vyslovena 18. března a výsledky analýz, které ji potvrdily, byly známy už 21. dubna

* V Belgii je zakázán prodej všech kuřat a vajec

29. května

* Francie stahuje z obchodní sítě belgická kuřata a vejce

2. června

* Belgie rozšířila zákaz i na vepřové maso

* Evropská unie vydala zákaz vývozu a prodeje všech výrobků, které by mohly být kontaminovány dioxiny z krmných směsí

3. června

* USA dočasně zastavily dovoz kuřat a vepřového masa z EU

4. června

* Zákaz Evropské komise je rozšířen i na hovězí a vepřové maso a mléčné produkty

* Česká republika zakázala dovoz vepřového a hovězího masa z Belgie

* Francie zakázala dovoz všech zemědělských zvířat z Belgie

* K zákazu dovozu belgického masa se přidaly další země: Nizo zemsko, Rakousko, Itálie, Německo, Maďarsko, Rumunsko

5. června

* Belgická vláda vydala prohlášení,

v němž ujišťuje, že kontaminace dioxiny se netýká veškerého belgického masa, ale jen masa pocháze jícího z podezřelých chovů

7. června

* Do belgických obchodů se začínají vracet kuřata a vejce z domácí produkce

* Státní veterinární správa České republiky pozastavila dovoz vybra ných druhů potravin z Belgie (zákaz se vztahuje na živá prasata, skot, ovce, vepřové, hovězí a skopové maso a tuky, masné výrobky z těchto druhů mas, mléka a mlékárenských výrobků)

8. června

* Jedenáct dní po rozpoutání krize Belgie není schopna označit jednoznačně původ aféry, ani zda šlo o nehodu nebo trestný čin

9. června

* Obchodní síť Delvita stáhla z prodeje belgické výrobky

11. června


* Experti Světové zdravotnické organizace (WHO) přiznali, že nejsou schopni přesně zhodnotit šíři zdra votního rizika kvůli nedostatku informací a nedostatečnému množství finančních prostředků na výzkum v této oblasti

12. června

* Francie navrhuje zákaz používání masokostních mouček

16. června


* ČZPI vydala seznam belgických potravin, u nichž zastavila prodej

21. června

* Evropská komise zahájila řízení proti Belgii za porušení pravidel Evropské unie, když ji a ostatní členské státy včas neinformovala o přítomnosti dioxinů v potravinách

22. června

* Z vazby byli propuštěni představitelé firm y V erkest, výrobce krmných směsí pro velkovýkrmny drůbeže a dobytčí farm y, podezřelí z toho, že způsobili kontaminaci masa chovných zvířat dioxiny.Obviněna byla naopak společnost Fogra, která zpracovávala řeznické odpady a zvířecí tuky a dodávala je firmě V erkest

28. června


* ČZPI provedla analýzy dioxinů ve vybraných belgických potravinách

4. července

* Belgičtí zemědělci demonstrovali s požadavkem, aby jim stát uhradil 70 procent ztrát způsobených krizí s dioxiny.Ty jsou odhadovány na 60 miliard belgických franků.

DIOXINY V BELGICKÝCH POTRAVINÁCH NA ČESKÉM TRHU

Česká zemědělská a potravinářská inspekce zkoumala obsah dioxinů v deseti potravinách belgického původu. Při jejich výběru v tuzemských obchodech se zaměřila na potraviny s největším rizikem kontaminace.Všechny tedy pocházely z Belgie, byly živočišného původu (došlo ke kontaminaci zvířat), měly co největší obsah tuku (dioxin je obsažen v tuku; čím více tuku, tím více dioxinu) a byly vyrobeny v období mezi 15. lednem a 1. červnem, kdy mohly být suroviny kontaminované.

Název výrobku Výrobce Naměřená koncentrace
pg TEQ/g tuku


1. Provensálská pizza 325g Mamma Lucia, Nivelles < 0,1
2. Boloňské lasagně 400g Mamma Lucia, Nivelles < 0,1
3. Frodor uzený sýr 45% 150 g Frodor cheese, Genk < 0,1
4. Kachní paštika s portským vínem 175 g Mortier N.V.Veume, < 0,1
5. Gudrun sea fruit čokoládové bonbony 200 g Gudrun N.V., Lier < 0,1
6. Chantilhle-diet šlehačka 250 g N.V.Hadibic S.A Lumnizin 0,49
7. Paštika s ořechy 250g Mortier N.V. Veume 0,72
8. Paštika se zeleným pepřem 175g Mortier N.V.Veume 1,9
9. Gold salam 2,37 kg Imperial Meat, Lovendegan 2,0
10. Provensálská paštika 175 g Mortier N.V.Veume 7,7 1)

Poznámka: 1) pracovní limit pro dioxiny stanovený hlavním hygienikem je 5 pg/g tuku; < znamená »méně než...«

Pramen: Česká zemědělská a potravinářská inspekce

Prodavači se snaží získat zpátky důveru zákazníků v kuřata důrazem na tuzemský původ zboží.

Autor:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Američané zaplavují trhy ropou z břidlic. Hrozí klimatická katastrofa

Těžba břidlicové ropy.

Díky těžbě ropy z břidlicových podloží Spojené státy překonaly Saúdskou Arábii i Rusko a staly se světovým lídrem v...

Demagogie, na kterou doplatí všichni, kritizují umělci návrh autorského zákona

Petr Janda

Senát v prosinci schválil návrh změny autorského zákona, podle kterého by za užití hudby už nemusely některé provozovny...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Nový bodový systém přinese velké změny, telefonování už „neukecáte“

Ilustrační snímek

Kdo na silnici nemyslí, zaplatí na pokutách zase o něco více. Ministr dopravy Dan Ťok připravil revoluční změnu...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

TEST DNES: Úplné výsledky testu ovocných smoothie

Ilustrační snímek

MF DNES otestovala čtrnáct vzorků smoothie koupených v obchodních řetězcích, e-shopech a specializovaných ovocných...

TEST DNES: Smoothie z obchodu chutnají, štíhlé linii ovšem nesvědčí

Ilustrační snímek

V posledních letech obohatily jídelníček smoothie, hutné nápoje z rozmixovaného ovoce či zeleniny, do nichž se může...

TEST DNES: U prosecca neplatí, že by nejdražší muselo patřit k nejlepším

Test prosecca

Lehké, příjemné, nekomplikované. Taková pověst provází prosecco, nejprodávanější šumivé víno na světě, které před pěti...

Najdete na iDNES.cz