"Velkoprodejny připravují zákazníka o peníze za nákup věcí, které by si normálně nekoupil a čas, který musí strávit jejich procházením," soudí analytik Moderního obchodu Tomáš Hájek. Sociologové zase hovoří v souvislosti s rodinnými výlety do velkých obchodních středisek o konzumním způsobu života.
Výběr je neomezený
Nejdůležitější kladem nových velkoprodejen je podle Tomáše Krásného ze společnosti Incoma svoboda výběru: "Když si vzpomenete na dobu před dvanácti lety a nakupování a srovnáte ji se dneškem, je to diametrální rozdíl. Navíc obchodní řetězce a nízké ceny v nich působí jako inflační brzda, což prospívá i ekonomickému vývoji země."
Výrazně se změnila kvalita nakupování, vznikly nové nákupní komplexy, které splňují všechny hygienické požadavky. "V jednom místě a kulturním prostředí najde zákazník za slušné ceny širokou nabídku zboží a řadu dalších doplňkových služeb," shrnuje klady tohoto nakupování Tomáš Hájek.
Podle zkušeností pracovníků České zemědělské a potravinářské inspekce se také prošlé a zkažené potraviny najdou obvykle už jen v menších obchodech, v supermarketech jsou výjimkou. Prodavači tam navíc dbají na takové zdánlivé maličkosti, jako je oddělený prodej syrového masa a uzenin určených k okamžité spotřebě, pečivo berou kleštičkami a maso v rukavicích.
A nejen to. Tomáš Krásný zase upozorňuje na pozitivní vliv zahraničních obchodních řetězců na tuzemské dodavatele: "Jejich zboží vypadá úplně jinak než dřív, navíc jsou čeští dodavatelé ochotni dodávat i malé série výrobků a jsou přizpůsobivější než mnozí zahraniční."
Poradit si musí každý sám
Ve velkých prodejnách není snadné zjistit o zboží něco navíc, protože narazit na prodavače mimo pokladen a pultu s lahůdkami a masem je v hypermarketu a supermarketu většinou velmi těžké. "Kupovala jsem na poslední chvíli v hypermarketu běžky a potřebovala poradit kvůli vhodnému vázání. Asi dvacet minut jsem sháněla odborného prodavače, a když se mi to konečně podařilo, stejně jsem se podstatné informace nedozvěděla," říká Soňa Malá z Prahy. To potvrzuje i odborník Tomáš Hájek: "Kvalitní prodavač je opravdu zatím nedostatkovým 'zbožím'."
Ceny v hypermarketech jsou sice v průměru o deset procent nižší než v supermarketech, ale ten, kdo v nich dokáže nakoupit jen to, co opravdu potřebuje, je raritou podobnou výskytu bílých jelenů ve volné přírodě. A i když rodina na velkém nákupu do zásoby ušetří, nakonec často ani o tak velikou úsporu nejde. Zvláště děti, když vidí plnou lednici, začnou jíst o sto šest. "Raději už sladkosti či jogurty do zásoby nenakupuji, protože ačkoliv dětem běžně stačí ke svačině jeden jogurt, pokud vidí, že jich je plná lednice, snědí klidně dva až tři najednou," potvrzuje maminka dvou kluků v pubertě Tereza Kovářová.
Sociální kontakty? Zapomeňte!
Pro řadu osamělých lidí je nákup společenskou událostí a prodavač tím, kdo se nezajímá jen o potraviny chybějící v domácnosti, ale o to, jak se daří zákazníkovi či jeho rodině. Možná je právě absence sociálních kontaktů jedním z důvodů, proč řada lidí do velkoprodejen nejezdí. Podle odborníků jsou to zvlášť starší lidé, kteří nemají auta a jsou zvyklí nakupovat v blízkosti svého bydliště.
"Lidé žijí v přirozené sociální komunitě, do níž patří i obchod v místě bydliště. Pokud malé obchody zanikají, cítí se mnozí odříznutí," říká psycholog Ivan J. Skalík. "Většině zákazníků neosobní přístup k zákazníkovi nevadí," míní ale ředitel společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. To potvrzuje i Ivana Novotná, která přes léto bydlí se dvěma malými dětmi ve vesničce na pomezí středních a severních Čech, a na zimu se s nimi stěhuje do Prahy: "Na nákup si nejdu popovídat se sousedy, na to mám čas jindy."
Nákup ve vesnické Jednotě i malém soukromém krámku jí vadí i z jiných důvodů. "Cítím tlak, že musím hned koupit, jinak zdržuji ostatní. Oproti pražskému supermarketu se proto nepodívám na datum spotřeby, ani si zboží dobře nemohu prohlédnou. Navíc je mi velmi nepříjemné ho případně reklamovat u prodavačů, které znám osobně. A oni toho velmi zneužívají," říká Ivana Novotná.
Hypermarkety ovlivňují životní styl
Nakupování ve velkých obchodních centrech to je také zásah do životního stylu v rodinách s dětmi. "Výlety do nákupních středisek se staly pro mnoho lidí určitou formou trávení volného času," míní ředitel společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. "Pokud rodiny dříve chodily do přírody a teď místo toho do hypermarketů, je to špatně," soudí Tomáš Krásný. "Když ale všechny těžké nákupy tahala žena a manžel mezitím doma četl noviny a teď pro ně společně jezdí celá rodina, tak to zase tak špatné není," dodává.
Odborníci přesto varují, že hypermarkety napomáhají ke konzumnímu způsobu života. "Konzumní chování neprospívá nikomu a pokud rodina každý týden programově míří do Ikea na oběd a stráví tam celý den, není to v pořádku," vysvětluje Skalík. "Nelze ovšem nic namítat proti tomu, pokud jezdí na velký nákup, jen když ho opravdu potřebuje a ušetřený čas dokáže věnovat dětem," dodává.
Ať jsou pohnutky návštěv hypermarketů jakékoliv, jejich obliba roste. "Dokládají to jednoznačně výzkumy veřejného mínění, podle kterých rostou preference návštěv podobných zařízení," říká obchodní ředitel developerské firmy Triestannifer Martin Machač, který má na starosti miliardovou investici do vybudování velkého nákupního a zábavního centra v Mladé Boleslavi.
