»Zákazník si vezme u pultu pořadové číslo jako v bance a odejde si vybírat zboží na regálech. K pultu přistoupí teprve, když se na tabuli rozsvítí jeho číslo. Šetří to nervy jak zákazníkům, tak prodavačům,« říká Mileva Lundgrenová, Češka žijící ve Švédsku. Smutné je, že stejný systém fungoval kdysi i v pražské Kotvě. Po krátké době však byl zrušen, protože zákazníci jej nepřijali. »Lidé si vzali lísteček a postavili se do fronty,« vzpomíná její muž, který se před pětadvaceti lety podílel na stavbě Kotvy. Jeho dcera, která sama pracuje v supermarketu ICA, zase vysvětluje, proč ve švédských prodejnách nepřekáží vozíky a krabice s doplňovaným zbožím. »Všechny mléčné výrobky doplňujeme do chladicích boxů zezadu, přímo ze zvláštní místnosti, která je vlastně jednou velkou ledničkou. Kdo to nezná, může se polekat, když se mezi jogurty objeví ruka doplňující zboží.« Zážitkem je pro našince ve Švédsku i vracení lahví. Vrátit je možné všechny druhy nápojových obalů, některé se zálohou, jiné bez ní. Například všechny druhy plechovek polyká automat, který je před očima zákazníků okamžitě lisuje. Zatímco před třemi lety automat vyplivl plechovku od českého piva, protože její kód nenašel v paměti, dnes ji přijme,ale zálohu nevydá. Ta se vztahuje jen na švédské výrobky. Kátě Leguayové,která občas přijíždí za rodiči do Čech, vadí v českých obchodech stísněný prostor a malá parkoviště. »Vadí mi také, že na některých výrobcích chybí datum záruční doby,« sděluje své dojmy z českých obchodů Češka žijící v Paříži. »Postrádám také velká balení některých výrobků. Jsem zvyklá kupovat kilové kartony jogurtů, je to praktičtější a vyjde to levněji, než když je člověk kupuje po jednotlivých kelímcích.« Méně kritická je k českým supermarketům Zuzana Simorová, která žije v New Yorku: »Ty největší se mi líbí sortimentem i uspořádáním,« říká a dodává, že největší rozdíl není v obchodech, ale v lidech. »V Americe jsou prodavači vesměs příjemní a nápomocní. Každý prodavač vás zavede až k té polici, kde je zboží, na které se ptáte. V Čechách mi nákup nikdo nezabalí ani nepomůže dát do tašek.« Její slova potvrzuje i Zdena Shejbalová, která se vrátila z několikaměsíčního pobytu v USA: »Ve srovnání s americkými supermarkety ty naše působí jako bývalé vesnické jednoty. Podstatnější ale je, že v Americe vše funguje tak, aby se zákazník nemusel moc namáhat. Skládání nákupu do tašek za vás obstará prodavač.« Na nectnost českých obchodů - výrobky s prošlou záruční lhůtou - by těžko narazil zákazník v belgických obchodech. Nejblíže jejímu konci mají mléčné a masné výrobky, ale ani u nich lhůta napsaná na balíčcích nekončí dříve než za dva či tři dny. Je-li takového zboží na regále více,visí nad ním cedulka s nabídkou slevy.
22. září 1999 12:07
