O tom, co nám chutná nebo ne, nerozhoduje jen chuť. Ale i emoce v hlavě, se kterými si potravinu spojujeme. Vypovídá o tom i tradiční průzkum SZPI o názoru spotřebitelů na potraviny, který přinesl zajímavá zjištění ohledně zemí, jejichž výrobkům nedůvěřujeme.
Méně překvapivé je, že 88 procent zákazníků považuje za problematické výrobky z Polska. Předloni to sice bylo o dvě procenta více, odchylka je však příliš malá, než aby šlo mluvit o klesajícím trendu.
Nedůvěra vůči polským produktům vystřelila nahoru po sérií skandálů, které odstartovala aféra s technickou solí přimíchávanou do potravin. Ačkoliv jde o čtyři roky starou záležitost, tamní výrobci ji zatím za sebe nesetřásli. V roce 2013 Polsko přistoupilo k rozsáhlé reformě úřadů kontrolujících potraviny a vyhlásilo nulovou toleranci všem přestupkům. Žádný větší skandál se od té doby neobjevil, pověsti polských potravin to však zatím nepomohlo.
Zajímavější jsou však změny, které nastaly na dalších příčkách žebříčku nedůvěry. Druhou a třetí pozici si loni vyměnily Německo a Čína. Zatímco předloni nedůvěřovalo německým potravinám 16 procent zákazníků, loni to bylo už 21 a Německo tak přeskočilo Čínu na druhou pozici neoblíbenosti. Čínské potraviny naopak loni považovalo za problematické 15 procent spotřebitelů oproti 19 procentům v roce předchozím.
Nejlepší nabídky z letákůNakupujete rádi zboží v akci? Všechny aktuální letáky a nejlepší nabídky z nich vždy najdete na AkčníCeny.cz. |
Jak upozorňuje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva, pro pokles popularity německého jídla prakticky není důvod. Žádný skandál se dlouho neobjevil a poslední aférou byl výskyt bakterie E.coli, která se po Evropě šířila klíčky z německých farem v roce 2011. Vzpomínky na ní však už dávno překryly skandály polské.
Stejně tak není jasné, proč by Češi měli najednou považovat za lepší čínské jídlo, zvlášť když mu příliš nedůvěřují ani sami Číňané. I čeští výrobci si libují nad vysokou poptávkou po evropských produktech v Číně, které tamní spotřebitelé považují za bezpečnější a lepší a pokud si to mohou dovolit, jsou ochotni si za ně i řádně připlatit.
Vysvětlení by se možná dalo hledat v datech Centra pro výzkum veřejného mínění, které sleduje oblibu zemí jako takovou. Zatímco počátkem loňského roku cítilo sympatie k Německu 63 procent Čechů, na konci roku to bylo už jen polovina dotázaných. Popularita země poklesla kvůli uprchlické politice kancléřky Angely Merkelové, kterou velká většina Čechů odmítá. A to se odrazilo i v podezřívavosti vůči tamním potravinám, jejichž úroveň se však nijak nezměnila.
Podobné je to s Čínou. Obliba Říše středu v Česku vzrostla po loňské investiční vlně, která se skrze nákup podílu v pivovaru Lobkowicz dotkla i tuzemského potravinářství. Spolu s tím část obyvatelstva změnila svůj vztah i vůči potravinám Made in China.
Severní soused Česka je v tomto výjimkou. Polská potravina má v očích Čechů tak negativní pověst, že na tom nic nezměnila nákladná kampaň na její popularizaci ani rostoucí obliba země jako takové. Po debatách ohledně obřích sklenících polské firmy Citronex, jejichž osvícení zářící do noci narušuje spánek lidí i fauny Jizerských hor, lze naopak očekávat další zhoršení reputace.
Pozor ovšem, deklarovanou nedůvěru nelze zaměňovat s poptávkou. Export potravin z Polska do Česka loni přesáhl hodnotu 32,1 miliardy korun a byl tak opět rekordní. Z Německa se vyšplahal dokonce na 39 miliard.
