Vláda s námi nejedná, vyšleme na silnice traktory, hrozí zemědělci

  • 57
Na středeční tiskové konferenci zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu oznámili, že ve čtvrtek vyjedou zemědělci s technikou na proces proti vládnímu návrhu dotací. Potvrdili, že vyrazí mimo špičku, blokovat provoz nezamýšlejí. „Naším cílem není škodit. My jsme zoufalí,“ oznámili.

Agrární komora a Zemědělský svaz opakovaně vyzývají českou vládu, aby je přizvala k rozhodování o změnách Strategického plánu SZP. Tento dokument, který zásadně mění agrární politiku Česka, může potenciálně poškodit české zemědělství na mnoho let. Zmíněné organizace, které zastupují zemědělské podniky všech velikostí, právních forem a různého výrobního zaměření, jsou nadále připraveny spolupracovat. Dokument má být odeslán Evropské komisi ke schválení do konce ledna.

Zemědělci predikují, že by významně ubylo české ovoce, zelenina, brambory nebo chmel a mohlo by to znamenat také méně českého masa a uzenin, za které si zákazníci patrně masivně připlatí. 

U Úřadu vlády protestovali zemědělci, vadí jim změny dotačních plánů

„S útlumem zemědělské produkce hrozí soudní spory kvůli zmařeným investicím a ušlým ziskům českých chovatelů a pěstitelů, které stát bude muset zaplatit penězi daňových poplatníků. Česká krajina ztratí svou pestrost. K tomu povedou rychlé a nepromyšlené změny Strategického plánu SZP,“ míní prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nová vláda rozhodla, že sice nezastropuje přímé platby zemědělcům, avšak menší farmáři z nich dostanou větší podíl. Původně chtěla vláda dotace zemědělským podnikům zastropovat. Proti tomu se nicméně vzedmula vlna nevole ze strany Agrární komory a Zemědělského svazu. Před úřad přišlo demonstrovat několik tisíc lidí.

Demonstrace před úřadem vlády

Změny Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027 ovlivní zemědělské podniky všech velikostí. Vláda chce zvýšit redistributivní platbu neboli platbu na první hektary podniku z původně plánovaných 10 procent na 23 procent. To znamená, že podniky nad 150 hektarů přijdou o část podpor, jejichž sazba bude klesat s rostoucí velikostí. Nejvíce to ovlivní podniky, které provozují náročnější činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka nebo pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Na druhé straně vyšší platba na první hektary není podmíněna jakýmikoliv podmínkami.

Jsme připraveni jednat, vláda je alibistická, říká šéf Agrární komory

„Menší podniky se vzhledem k nízké rentabilitě způsobené dlouhodobě nízkými výkupními cenami věnují živočišné výrobě a speciální rostlinné výrobě pouze v omezené míře. Větším podnikům, které se těmito činnostmi skutečně zabývají, pokrývají v současné době dotační podpory pouze tržní ztráty. Jakmile jim podporu snížíme, přizpůsobí se novým podmínkám a přestanou se těmto činnostem věnovat. Místo toho zvolí rentabilnější plodiny, jako je pšenice nebo řepka. Každý podnik v jakémkoliv oboru podnikání – a zemědělství není výjimkou – musí hospodařit s péčí řádného hospodáře, a tedy generovat zisk,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Na pultech budou chybět české potraviny

Podle zemědělců budou spotřebitelé nacházet české potraviny na pultech obchodů stále méně. Soběstačnost Česka přitom nyní dosahuje podle dat Ministerstva zemědělství u zeleniny pouze 36 procent, u ovoce 39 procent, u brambor 73 procent, u vepřového masa 52 procent, u drůbežího masa 65 procent a u vajec 86 procent. 

Zbytek je nezbytné dovážet ze zahraničí a po oznámených změnách Strategického plánu SZP se dovozy potravin z ciziny ještě zvýší. Zákazníci budou vystaveni větší cenové nestabilitě, než jakou zažívají nyní, a pravděpodobně si za základní potraviny připlatí.

Současně se změny projeví také v české krajině, která ztratí svou pestrost. Pokud nebudou dotační podpory podmíněny jakoukoliv produkcí a budou pouze platbou takzvaně na hektary, nebude v zájmu velkých vlastníků půdy věnovat se klasické zemědělské prvovýrobě. Kvůli omezení živočišné výroby ubyde organické hmoty do půdy, kterou budou muset nahradit minerální hnojiva, jejichž spotřebu čeští zemědělci dlouhodobě snižují v souladu se společenskou poptávkou a také s cíli Evropské unie.

11. ledna 2022