Nejstarší současnou sklárnu na světě ovládl František Novosad 1. července 1993. O pár let později si začala harrachovská továrna přivydělávat exkurzemi do hutě i brusírny.
V roce 2002 v ní přibyl minipivovar s restaurací a hotelem. Následovaly pivní lázně, hotel a v průmyslově-turistickém areálu se ukrývají i dvě prodejny.
"Novosadova sklárna má pro cestovní ruch v našem městě obrovský význam," řekla harrachovská starostka Eva Zbrojová.
"Turistický boom z první poloviny devadesátých let už dávno skončil," upozornila starostka. "Hlavně v létě k nám jezdí hodně lidí jen na tři čtyři dny nebo na jeden den. Chodím kolem sklárny pravidelně a autobusy i auta před ní stojí celý týden."
Peníze získané od turistů pomáhají sklárně v těžkém konkurenčním boji s levným zbožím z Asie. "Příjmy z cestovního ruchu tvoří asi jednu třetinu našich tržeb," prozradil Novosad. "Už osm let po sobě si sklárnu prohlédlo ročně přes šedesát tisíc návštěvníků."
Pivovar ve sklárně uvaří ročně 1 330 hektolitrů piva
A kolik stojí pohled na skláře u pecí nebo v brusírně? "Vstupenka vyjde na sto dvacet korun a v ceně je jedno naše pivo," uvedl Novosad. "Kdo si však v našich prodejnách koupí zboží za více než šest set korun, tomu od útraty odečteme cenu vstupenky."
Pivovar sousedí se sklárnou a hosté mohou sledovat skláře při práci přímo z restaurace. "První rok jsme uvařili šest set hektolitrů piva, loni přes třináct set hektolitrů," upozornil Novosad. "Neuškodilo nám ani loňské zdražení."
Většinu piva prodá Novosad v restauraci ve sklárně a přes ulici. "Když si někdo koupí sud, stojí ho jedno dvanáctistupňové pivo i s daní necelých dvacet dva korun," podotýká Novosad. "Za stejnou cenu stáčíme lidem pivo i do jejich přinesených sudů."
Zbrojová uvedla, že v Harrachově získává Novosadův ležák stále víc na oblibě. "V posledních letech dostalo harrachovské pivo několik cen v celostátních soutěžích. Hodně lidí si ho v létě bere třeba na oslavy k táborákům," dodala Zbrojová. "Pivovar jim připraví tak silné pivo, jak si přejí. Namíchá ho z osmičky a z dvanáctky."
Kromě Harrachova tečou místní značky Huťské světlé, František a Čerťák z pípy už jen ve dvou hospodách v Česku - v Novém Boru a v České Kamenici.
Po harrachovském sklu prahnou hlavně USA a Skandinávie
Novosadovi se daří nejen s pivem a s turistikou. Přibývá rovněž zakázek na harrachovské sklo.
Loni za něj firma vyinkasovala 54 milionů korun, letos vypadají obchody ještě o něco lépe. Zájem projevují hlavně Spojené státy americké a skandinávské země.
"Tržby nám klesají jedině z hotelu," prohlásil Novosad. "Nejsme ale sami. Zdá se, že v Krkonoších se ubytovací kapacita přehřála. Klasické hotely a penziony určitě doplácejí i na výstavbu apartmánových domů."
V roce 1993 poskytovala sklárna obživu 180 zaměstnancům, nyní jich tam dělá asi stovka. Na propouštění se podepsaly především krach Skloexportu a celosvětová krize.
"Současné platy ve sklárně nejsou ničím, čím bych se chlubil," připustil Novosad. "Jsou výrazně pod republikovým průměrem. Ale říkám lidem: Raději ať nám pořád kape, než aby teklo, ale jenom pár měsíců."
