V pátek prošel Sněmovnou návrh poslance Ivana Adamce (za ODS), který to umožní. „Tímto dáváme vládě mantinely, aby mohla vydávat vládní nařízení, v němž bude stropovat energie pro velké firmy,“ vysvětluje Adamec.
Na jaké částce bude limit ceny elektřiny a plynu stanovený, se zatím neví. Konkrétní parametry budou předmětem právě až nařízení vlády, které zmiňuje Adamec. Jeho pozměňovací návrh mezitím ošetřuje princip takzvaného majetkového prospěchu. Na jeho základě sice velké firmy budou mít strop na ceny energií, ale tento limit nebude absolutní.
Nižší daně, slevy, stropy. Jak evropské státy řeší drahé energie |
Pokud firma díky stropu ušetří více než předem stanovenou částku (třeba více než čtyři miliardy korun) bude muset část takto získaných peněz vrátit do státního rozpočtu, aby z daného opatření neměla „nadměrný majetkový prospěch“. Vratka by měla proběhnout po skončení cenových stropů, tedy v roce 2024. Maximální možnou částku, kterou firma získá na základě rozdílu tržní ceny a cenového stropu, rovněž určí vláda.
Konkrétní detaily zastropování určíme nařízením vlády, pomoc bude muset být také notifikována u Evropské komise. Vedle toho mohou velké podniky žádat o dotace na pomoc s vysokými cenami energií v rámci výzvy, kterou jsme tento týden spustili.
„Na přípravě příslušného nařízení se nyní pracuje. Vláda ho bude schvalovat až po definitivním schválení novely ze strany Senátu a prezidenta ČR,“ uvádí tiskový mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
Podle pravidel EU
Resort průmyslu a obchodu dříve odmítal zastropování cen elektřiny a plynu pro velké firmy, argumentoval tím, že by to bylo v rozporu s unijními předpisy o veřejné podpoře. Na konci října však došlo k rozvolnění těchto pravidel díky aktualizaci dočasného krizového rámce EU. Podle něj může stát pomáhat velkým podnikům mimo jiné tím, že jim bude vyplácet zálohy na budoucí kompenzace. Tyto zálohy se mají odvozovat od cenových stropů, které si stát určí.
Dočasný krizový rámec uvádí i konkrétní částky celkové podpory, kterou podniky mohou dostat. Například podnik vyrábějící cement či jiné energeticky náročné materiály nesmí získat více než 150 milionů eur (zhruba 3,7 miliard korun). Cenový strop mu může pokrýt maximálně 80 procent způsobilých nákladů. Podmínkou uplatnění podpory rovněž je, že se mu kvůli krizi snížil hrubý provozní zisk minimálně o 40 procent.
Francii hrozí blackouty, nezvládá zprovoznit odpojené jaderné reaktory |
Firmy, které jsou velké, ale nespadají do kategorie energeticky náročných podniků, mohou získat maximálně čtyři miliony eur (97 milionů korun), celková podpora nepřesáhne 50 procent způsobilých nákladů. Lze očekávat, že vládní legislativci v ČR se při sestavování tuzemského nařízení budou řídit právě parametry dočasného krizového rámce. I tak bude muset tuto podporu notifikovat Evropská komise.
„Podpora bude pravděpodobně omezena buď mírou spotřeby nebo finančním rámcem nebo obojím,“ komentuje to člen představenstva společnosti Centropol Jiří Matoušek. „Dodavatelé jsou připraveni na obě varianty. V tuto chvíli plný detail neznáme, ale rozhodně je to správný krok. Podpora českého průmyslu musí být minimálně na takové úrovni, jako je podpora v okolních státech. Zároveň musí být připravena tak, aby se mohla v čase měnit, což podle mě pozměňovací návrh splňuje,“ uvádí Matoušek.
Vyslyšené volání
Zástupci českých podnikatelů pomoc velkým firmám vítají. „Je důležité poskytnout určitou brzdu zvyšování nákladů i velkým zaměstnavatelům a dát jim alespoň nějakou jistotu pro plánování dalšího fungování a investic. Pozměňovací návrh podporujeme a byl s námi konzultován,“ komentuje situaci viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Představitelé svazu několik měsíců volali po tom, aby stát velkým podnikům pomohl s drahými energiemi. Apely na vládu ještě zesílily, když vyšlo najevo, že sousední Německo cenové stropy pro tamní velké firmy chystá.
