Nekonzistence, nekonkrétnost, nejistota - taková slova zazněla na středeční tiskové konferenci ze strany minoritních akcionářů ohledně nové strategie jedné z největších tuzemských firem pro roky 2017 a 2018.
Na papíře přitom Unipetrol představil mimořádně příznivý výhled. Vlastník rafinérií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou a sítě čerpacích stanic Benzina chce letos a v příštím roce dosáhnout provozního zisku EBITDA LIFO ve výši 19,7 miliardy korun. To je sice méně než v uplynulých dvou rekordních letech, avšak výrazně nad průměrem let 2013 až 2016.
„Navýšíme doplňkový prodej u čerpacích stanic“
Unipetrol akcionářům slibuje využití rafinérských kapacit na maximum i růst sítě čerpacích stanic Benzina. Svůj tržní podíl chce navýšit ze současných 17,6 procenta na necelých 21 procent. Více než prodeje pohonných hmot by se však měly zvýšit prodeje doplňkového sortimentu na pumpách.
A vedení firmy nevylučuje ani to, že po nákupu desítek stanic OMV převezme další (více o prodeji stanic OMV čtěte zde). „Hodláme budovat silnou maloobchodní síť, a to nemluvím jen o organickém růstu. Chceme pokračovat i v akvizicích, pokud to bude možné,“ prohlásil generální ředitel Modrzejewski.
Společnost hodlá také v příštím roce dokončit dostavbu nové polyetylenové jednotky PE3 za 8,5 miliardy korun. Megainvestice má přispět k zefektivnění provozuje rafinérie v Záluží a usnadnit přístup k perspektivnímu obalovému trhu.
Klíčovým sdělením pro akcionáře bylo, že Unipetrol mění i svou dividendovou politiku a v budoucnu plánuje pravidelně vyplácet dividendu, kterou s výjimkou minulého roku akcionáři nezažili posledních osm let.
Unipetrol: za nic neručíme!
Jenže celou prezentaci Unipetrol doplnil upozorněním o „vyloučení odpovědnosti“, které - ač sepsané velmi malým písmem - zabralo celou celou stranu A4. Prakticky se tak zříká veškeré odpovědnosti za přesnost i pravdivost uváděných údajů.
Vedení společnosti také nijak neupřesnilo, jak hodlá naložit se ztrátovou neratovickou Spolanou. Chemičku firma koupila loni za jeden milion eur od polského Anwilu, který je součástí mateřské skupiny PKN Orlen. Jenže zatímco Anwil vlastní Poláci ze sta procent, v Unipetrolu drží jen dvě třetiny.
Podle minoritářů, sdružených hlavně v kyperských firmách Paulinino a Entris, za nimiž stojí finanční skupina J&T, tak mateřská firma problém Spolana rozmělnila a část odpovědnosti převedla na ně. Na Unipetrol za to míří dokonce žaloba (více čtěte zde).
Spolaně vyprší povolení už letos
Fabrika je podinvestovaná a technologicky zastaralá, funguje jen díky výjimce z ekologických předpisů. Povolení pro provoz takzvané amalgámové elektrolýzy vyprší přitom už letos v létě a další provoz se neobejde bez nákladných investic.
„Co se týče Spolany, představenstvo nikdy nehlasovalo pro projekty, které by nebyly ziskové,“ bránil rozhodnutí koupit chemičku člen představenstva Andrzej Kozłowski. Jak chce Unipetrol celý problém řešit, však odmítl upřesnit. „V současné době probíhají přípravy pro různé investice, nejsme ale připraveni se podělit o detaily,“ uvedl Kozłowski s tím, že až nastane čas, Unipetrol vše zveřejní.
Zástupce firmy Paulinino Pavel Muchna přitom upozornil na nejasnosti v plánu rozvojových investic v letech 2017 a 2018 ve výší 8,6 miliard. Z toho zhruba 1,3 miliardy by mělo jít na rozvoj maloobchodního segmentu, tedy sítě Benzina, zbytek vesměs spolyká nová polyetylenová jednotka.
„Na konci roku 2016 se však ve výroční zprávě říká, že co se týká PE3, byly zaplaceny tři miliardy korun,“ upozornil Muchna. Po odečtení již uhrazené částky tak zbývá ještě 1,8 miliardy korun, které Unipetrol plánuje utratit, aniž by upřesnil na co. Je tak možné, že právě tyto prostředky poputují do Spolany. Ukously by tak ze zisku a nebylo by je možné vyplatit formou dividendy akcionářům.
