Tonetky byli pojem...

Další střipek národního dědictví je v háji...

Jaký národní dědictví, proboha?

Frantisku, tovarna (a znacka) Thonet nikdy nebyl ceskoslovensky a ani cesky poklad, protoze byla soukromym pokladem Thonetovy rodiny, ktera byla o jeho cast po 2.SV okradena.

Po přečten článku jsem se podíval na fotky a byl jsem docela v šoku, předpokládal bych v dnešní době přece jen jinou úroveň výroby. 

Problém je v tom, že jejich ohýbaný nábytek moc strojně vyrábět nejde. Asi by to teda šlo, ale nevyplatilo by se to. A kde to strojně udělat lze, tam mají aktuální technologie. Nábytkařina není výroba aut, kde se všechno dělá roboticky.

Značka leží ladem tak ji odebral...???

.

Co to je? Znárodnění nebo spíše malá domů z Německa, kde si hodnoty značek a tradice cení podstatně více než u nás...???

A co je na značce, kterou 64 let nikdo nepoužívá?

Neuvěřitelně krásné židle(všechny druhy). Tahle firma je národní poklad, tedy škoda, že ne, národní.

Národní poklad je přece Helenka ....

Čeští bl..ci opět přišli o rodinné stříbro.... Prazdroj, atd... a teď TON.... hlavně, že máme místo rumu Tuzemák, zaplaťbůh zůstaly olomoucké tvarůžky....atd.  Hlavně, že jsme v EU..

Jaký stříbro, když název Thonet vůbec nepoužívali?

Jen počkejte, až začnou ty židle mrskat číňani. To vám pak bude značka na dvě věci. Možná ještě nějaká firma získá EU dotace, až to se začne za 15 USD/kus masově dovážet...

Řekl bych, že tahle výroba je závislá na určitém typu dřeva. Nevím, jestli v Číně mají bukové lesy a v jakou hustotu tamní dřevo má.

Michael Thonet, narozeny roku 1796 v nemeckem Boppardu (na rece Ryn), presidlil na radu knizete Metternicha v roce 1842 do Vidne, kde v roce 1871 zemrel a je i pochovan. Za jeho zivota a pozdeji pod vedenim jeho peti synu, vzniklo, a nejen na uzemi tehdejsiho Rakouska-Uherska, vice nez 60 nabytkarskych tovaren. Thonet, kratce po ziskani rakouskeho obcanstvi (1856) ziskal patent na vyrobu zidli z parou ohybaneho dreva. V roce 1859, zacal v Korycanech (Koritschan), v oblasti bukovych chribskych lesu, s vyrobou zidle c.14 a zidli houpacich. Thonet, po uzavreni smlouvy o dodavkach bukoveho dreva z holesovskeho (halleschauer) panstvi Ernsta von Laudona, postavil tovarnu i v Bystrici p.H. (Bistritz am Hostein). Nejvetsi Thonetova tovarna byla postavena v roce 1880 v Nowo-Radomsku (uzemi rusko-polske). Nynejsi hlavni sidlo firmy v nemeckem Frankenbergu (Hessensko), vedene potomky jejiho zakladatele, vzniklo v roce 1889.

V Austrálii má 14ku každá druhá kavárna, najdu ji snad v každém časopise o bydlení, jsou tu nesmírně populární. Akorát skoro všude jsou to napodobeniny (které mimochodem stojí daleko víc než u nás originál), občas se někdo pochlubí "originálem z Polska", trošku smutné.

Podivné. Že značku nepoužívali 64 let je pochopitelné, jen si uvědomte, odkdy to je. Stejně jako se nepoužívala značka Baťa ale Svit. Značka je firemní stříbro a zpronevěřit jí je zhůvěřilost. Budvar, Pilsner Urqel, Škoda, Tatra atd. Z vlastní zkušenosti z privatizace Setuzy (Schicht) vím, že jako první se hnali nabyvatelé po značkách a ochranných známkách. Jako první Unilever.

No, vzhledem k tomu, že Schichtův podnik byl spoluzakladatelem Unileveru, tak se ani nedivím...