Nastal s kůrovcovou kalamitou zlatý věk pro zpracovatele, kteří levně nakupují dřevo?
Takto bych to nedefinoval. Díky celosvětové poptávce po dřevařských výrobcích je poměrně dobrý odbyt a ceny dřevařských výrobků se vzhledem k celosvětové konjunktuře drží. Ve středoevropském regionu nabídka suroviny převyšuje poptávku, tím pádem klesly ceny a zpracovatelé mají prostor pro dobré hospodářské výsledky. Je ale potřeba dodat, že v posledním desetiletí to v dřevařském průmyslu bylo naopak. Některé dřevařské podniky horko těžko byly schopny krýt přímé náklady. Ano, teď mají dobré roky, ale kdybychom to zprůměrovali za posledních deset nebo dvacet let, tak budeme stále na velmi nízkém výnosu.
Na trhu jsou velké přebytky smrkového dřeva. Co se z něj v našich podmínkách vyrábí?
Smrkové dřevo je nejvhodnější pro průmyslové využití. Je lehké, rychle roste a dobře se opracovává. To nejkvalitnější se může používat na hudební nástroje a také se například lepí do různých nosných stavebních prvků. Méně kvalitní dřevo se používá ve stavebnictví, k výrobě bednění u betonových staveb a dále se také zpracovává na řezivo a v této podobě se ze Střední Evropy vyváží do různých zemí jako je USA a Japonsko. Dřevo s velmi nízkou kvalitou se použije na výrobu deskových materiálů, jako jsou OSB a jiné dřevotřískové desky, případně míří na výrobu buničiny a papíru.
Těží z nízkých cen nejvíce právě výrobci buničiny, papíru a OSB desek díky využití kalamitního dříví ve výrobě?
Neřekl bych, že někdo profituje na kalamitě. Krátkodobě se to sice může zdát, ale v dlouhodobém výhledu, třeba za pět let, se může stát, že dřevo, které se mělo vytěžit postupně během deseti let, už nebude a bude nutné surovinu dopravovat z jiných zemí za výrazně jiných nákladů.
„Dlouhodobě jsme rezignovali na zpracovatelské kapacity,“ říká Tomáš Pařík.
Jaká je nyní cena za kubík smrkového dřeva z lesa?
Pokud necháme suché stromy stát a na slunci rozpraskají, už v podstatě nejdou použít na dřevařské zpracování. Po určité době jsou použitelné už jen k výrobě papíru. Méně kvalitního dřeva je čím dál víc, takže klesá cena. Smrkové dřevo, stále použitelné na pilařské zpracování, stojí kolem 800 korun za kubík, před rokem to bylo dvakrát až čtyřikrát více. Smrková vláknina pro výrobu papíru stojí kolem 500 až 550 korun, za rok se propadla na polovinu.
Bude cena dál klesat?
Souvisí to s poptávkou po jednotlivých výrobcích. Teoreticky ještě může jít dolů, ale potom už naráží na nákladovou cenu. Celkově dramatický pokles nečekáme, ale cena kůrovcového dřeva pro pilařské zpracování může ještě klesnout z 800 korun k ceně vláknin.
Na koho to nejvíce dopadne?
Primárně cenu musí zaplatit vlastník lesa. Platí těžaři za vytěžení a přiblížení odvozní cestě, kde si dřevo zpracovatel odveze. Státní podnik prodává takzvaně na pařezu, kdy mu firmy dopředu dávají na pět let cenu, za kterou dřevo od státního podniku vykoupí.
Jak velké jsou na trhu přebytky?
V ČR se těží ročně kolem dvaceti milionů kubíků. Můžeme se dohadovat, jestli jsou přebytky tři, pět nebo více milionů. Je přetlak dříví nižší kvality, částečně i borového dřeva. Velký problém je, že se Česká republika dlouhodobě nestarala o domácí zpracování a dnes jsme největším vývozcem surového dříví na světě v poměru k těženému objemu. Na export jde kolem třiceti procent.
Kam se surovina z českých lesů vyváží?
Našimi odbytovými trhy je hlavně Rakousko a Německo, kde mají v části oblastí stejný problém se suchem a kůrovcem. Zahraniční poptávka klesá a v ČR zůstává daleko větší objem dříví, pro které nemáme využití právě proto, že jsme dlouhodobě rezignovali na zpracovatelské kapacity. Tím pádem zde budou přebývat miliony kubíků dříví.
Má kalamita vliv i na trh s dřevem z listnatých stromů?
Kapacity jsou vyčerpány, tím pádem se listnaté porosty netěží. Listnaté dřevo zdražuje, ale není ho tolik, aby to kompenzovalo nižší výnos z lesa. Velmi populární je dub, který se na truhlářské zpracování prodává za pět i šest tisíc korun. Ale třeba cena bukového dřeva je poměrně nízká, protože je obtížné najít zpracovatele tohoto dřeva vyšších kvalit. Dnes se prodává zhruba za 1200 korun za kubík.
Pomohla by státní podpora výstavby skladů, o které se mluvilo?
Sklady jsou jen částečným řešením, protože dříví podléhá zkáze. Řekněme, že se dá skladovat dva roky při zpracování na buničinu a papír, ale na pilařský pořez se musí skladovat pod závlahou, aby dřevo nevysychalo a nepraskalo. To jsou další náklady. Teoreticky by stát mohl pomoci formou dočasných výjimek třeba na použití vody, pronájem pozemků případně zjednodušené správní řízení.
A co nápad na snížení DPH u dřeva pro energetické využití jako jsou pelety?
Spalování palivového dříví v domácnostech by se tím zvýšilo jen velmi omezeně. Mohlo by to pomoci jen lokálně některým malým vlastníkům lesa. U průmyslového zpracování pro energetické účely zde chybí technologické kapacity. Musela by se změnit dotační politika státu, což je podmíněno schvalováním v Bruselu. Nemyslím, že je to dlouhodobě rozumné řešení. Místo toho, aby se tvořila přidaná hodnota na dříví, tak ho budeme pálit jako ve středověku?
Jak s kalamitou bojují ostatní země?
Okolních státy daleko více přispívají na řešení kalamitní situace buď praktickými příspěvky vlastníkovi lesa, nebo tomu, kdo řeší problém. Pomoc má například formu příspěvku na skladování, zalesnění nebo asanaci proti šíření kůrovce. V České republice jsou vyčleněné prostředky zatím nedostatečné.
