„Blockchain se dá používat třeba i u tachometrů aut, čímž se lze zbavit praktiky přetáčení kilometrů,“ říká zakladatel startupu Jiří Kobelka v rozhovoru.
V roce 2008, kdy se objevil první blockchain tak, jak ho známe dnes, jste zrovna ukončil bakalářské studium. Jak vás potom napadlo, že se tímto novým konceptem budete zabývat?
Může za to moje žena, která mě na technologii blockchainu před šesti lety upozornila. Já jsem tehdy dělal pro banky, a když jsem slyšel pojmy jako blockchain nebo bitcoin, tak jsem to celé považoval za podvod.
Proč?
Právě proto, že jsem byl z bankovního prostředí, které se v té době stavilo k bitcoinu dost negativně. Nicméně já jsem se do toho tehdy ponořil, nastudoval si to a došlo mi, jaký to má potenciál.
Co je to blockchain?Decentralizovaná databáze, něco jako digitální rejstřík jehož fungování nezávisí na jednom konkrétním počítači. Data v něm sdílí a ukládají všechny jednotky zapojené do systému, tedy každý uživatel blockchainu. Díky tomu prakticky nelze manipulovat s informacemi v databázi. |
Jak se tedy z myšlenky zrodil startup Tatum?
Já a můj kolega Samuel Šramko, se kterým jsme firmu založili, jsme si jako dva technikové řekli, že si na blockchainu uděláme svůj vlastní projekt. Jenže jsme zjistili, že pro vývojáře je používání této technologie strašně těžké, zápasili jsme s tím několik měsíců. Je to jako byste se snažila v roce 1995 udělat něco na World Wide Webu, který byl tehdy ještě v plenkách. Musela byste být fakt dobrá programátorka a udělat to všechno ručně od nuly, aby to za něco stálo. Dnes vývojáři při práci například na webových stránkách používají nástroje, díky kterým nemusí všechno stavět od začátku. To samé jim chceme umožnit u blockchainu.
Na co se dnes vlastně blockchainy používají, když si odmyslíme kryptoměny?
Blockchain je prakticky databáze jako každá jiná, akorát má řadu výhod, například vysokou bezpečnost a to, že tam žádná data nelze zfalšovat. To znamená, že se dá používat třeba u tachometrů aut, čímž se lze zbavit praktiky „přetáčení“ kilometrů. Blockchain má taky velký potenciál ve státních institucích, například pro katastry nemovitostí, rozhodnutí soudů, rejstříky. To všechno by mohlo být na blockchainu.
Ale to je spíš otázka budoucnosti, ne?
Někde už to funguje, konkrétně třeba blockchain pro tachometry se dnes používá třeba v Asii.
A co soukromý sektor, jak on to může využít?
Blockchain má dobré využití v rámci spolupráce mezi firmami. Funguje to jako svým způsobem jeden zdroj pravdy, v němž všechny zúčastněné strany vidí ta správná data, která se nedají zfalšovat. Transparentnost mezi jednotlivými partnery se zvyšuje. Máte například automobilku, která transparentně ukazuje své skladovací zásoby a stavy dodavatelům, vzájemně si díky tomu mohou více věřit.
Český startup získal 2,2 miliardy korun, třetí nejvyšší částku v historii |
Říkáte, že data v blockchainu nejdou zfalšovat, co tím přesně myslíte? Vždyť dneska se dá všechno zfalšovat.
Na blockchainu právě ne. Tím, že data nedrží jedna konkrétní entita, například jeden úřad, ale sdílí je mezi sebou všechny účty, tak to zfalšovat prostě nejde. Navíc blockchainy mají historii transakcí a dat, a co je v historii tak prostě platí. V případě zmíněného katastru nemovitostí to dává velký smysl. Máte tam údaje o historii a víte přesně, co se dělo. A i kdybych já tam vložil nějaký špatný záznam, tak se alespoň ví, že jsem to byl já, kdo lhal, a že jsem za to odpovědný.
Jak blockchain může pomoci konkrétně mně jako jednotlivci?
Jedním z největších problémů dneška je podle mého názoru vliv velkých technologických firem jako je Google nebo Facebook. Zatímco tyto společnosti o vás ví všechno, vy ani nevíte, co oni ví, a navíc se tomu nedá nijak moc zabránit. Lidé nemají nad informacemi o sobě kontrolu. Digitální peněženky, které fungují na blockchainech, umožňují používání vašich údajů jen v případě, že to chcete, a jen v takové formě, která je v tu chvíli potřeba.
Můžete to na něčem ilustrovat?
Jdete například do hospody, kde zrovna obsluhuje oplzlý číšník, kterému se líbíte, a který chce zjistit, jak se jmenujete, jestli jste vdaná a podobně. Pod záminkou ověření vašeho věku, aby vám mohl nalít, si vyžádá vaši občanku. A tam najde informace, které by ho k vyhodnocení toho, jestli je vám osmnáct let nebo ne, neměly vůbec zajímat. Kdybyste měla místo občanky digitální peněženku na blockchainu se všemi vašimi údaji, tak ta by číšníkovi pouze řekla, jestli vám už bylo osmnáct nebo ne. Nic víc by se nedozvěděl.
Úspěchy
|
Vraťme se k vašemu podnikání. Které firmy vaše služby poptávají?
Typicky jde o banky, fintech společnosti, firmy z herního průmyslu, internetové aplikace, dokonce tam máme i pár pornowebů.
Na co potřebuje pornoweb blockchain?
To popravdě úplně nevím. Myslím, že digitalizují a prodávají nějaká videa, respektive vlastnictví daného videa.
A vy můžete vidět, co vývojáři na blockchainech dělají?
Ano, vidíme například, že přes náš systém proběhnou za jediný týden transakce v hodnotě miliardy dolarů, což je mimochodem 40 procent toho, co udělá Mastercard za stejný časový úsek celosvětově. Nicméně za těmi úkony nevidíme logiku, nevíme, proč se tam ty a ty transakce odehrávají.
Zmínil jste, že v Asii se blockchainová řešení používají už celkem normálně. Čím si to vysvětlujete?
Nechci dávat Čínu za vzor, ale nutno říct, že po té technologické stránce jsou desítky let před námi. Amerika je taky dál. Tam sice firmy říkaly, stejně jako evropské společnosti, že s blockchainem nechtějí mít nic společného, ale zatímco Evropa to dodržela, USA spíš ne. JP Morgan a další obrovské americké banky už blockchain dávno používají, na rozdíl od těch našich.
To mě přivádí na otázku, zdali máte ve světě nějakou konkurenci?
Přímou konkurenci, jako že by někdo dělal úplně to samé jako my, tak to ne. Existují firmy, které používají jiné mechanismy, ale výsledek mají podobný jako my - takže takovou konkurenci máme, i když jí naštěstí není moc. Rád bych uvedl, že i v rámci Asie, kde je velmi inovativní trh a velmi agresivní konkurence, tak i tam patříme mezi špičku, což je super. Ovšem přináší to i složitosti v tom ohledu, že tady v Evropě musíme prošlapávat cestu novému trhu a musíme ho definovat, což je složité.
Jiří Kobelka
 |
Jaké máte tržby?
Za dvanáctiměsíční účetní období, které skončilo v druhém kvartálu tohoto roku, činil náš příjem 1,7 milionů dolarů (37,5 milionů korun). Přitom jsme začali naše služby prodávat teprve vloni. Do bodu, kdy firma neutratí víc, než kolik vydělá, jsme se dostali už po šesti měsících.
Přemýšlíte, že byste se přetransformovali z s.r.o. na akciovou společnost, abyste mohli nabrat víc kapitálu a „rozjet“ to ve velkém?
Kvůli kapitálu nemusíme být akciovka. I tak se nicméně do velkých investic, kdy nám investoři nabízí třeba sto až dvě stě milionů dolarů, zatím nehrneme. Za pár dní uzavíráme jednu menší investici, o níž zatím nemůžu sdělovat podrobnosti, a samozřejmě jednáme i s dalšími potenciálními investory. Navíc teď zakládáme firmu ve Velké Británii a tam chceme zřídit akciový program pro zaměstnance.
Zakládáte tedy dceřinou britskou firmu?
To ne, spíš naopak. Tatum přesouváme do Spojeného království a v ČR budeme mít odnož.
Kvůli čemu jste se takhle rozhodli?
Není to tak, že bychom z České republiky chtěli odejít. Bojovali jsme co nejdéle to šlo, abychom tu mohli zůstat, ale dostali jsme se do fáze, kdy to už nejde dál. Důvodem je, že pro startupy je v Česku řada věcí dost nešťastných. Mám na mysli základní právní principy, jde například právě o akciové programy pro zaměstnance. Zatímco v zahraničí je to běžné a není to problém, tady je to hrozně složité.
Proč vám na akciích pro zaměstnance tak záleží?
Jde o základní princip, na němž chci startup stavět. Nemáme tolik peněz, abychom mohli najímat drahé lidi, takže jim chceme společně s menší mzdou, než na kterou jsou třeba zvyklý, dát podíl ve firmě. Tím je zároveň motivujeme, zaměstnanci se pak víc snaží, aby to ve firmě fungovalo, protože vidí, že jejich úsilí má na cenu akcií vliv.
Kolik zaměstnanců máte?
Na začátku roku 2020 jsme měli tři lidi, dnes jich máme 31 nejen v České republice, ale také třeba v Singapuru, USA, Velké Británii, Německu ale i na Kypru.
Tým startupu Tatum. | foto: Tatum
