Czegg Ventures je fond pro takzvané kvalifikované investory, v portfoliu má jen čtyři podniky. „Ale jsou to firmy, které podrobně známe. Víme o každé z nich neporovnatelně víc než běžný správce fondu. My jsme se totiž podíleli na přípravě primární emise akcií (IPO) každé z těch firem. Navíc, teď tam fungujeme jako ekonomický poradce, pomáháme jim s burzovními povinnostmi a máme místo v dozorčí radě,“ vysvětluje František Bostl, zakladatel skupiny Starteepo.
Byznys model skupiny Starteepo je unikátní: její fond Czegg Ventures investuje z pozice takzvaného leading investora do akcií firem, pro něž společnost Starteepo funguje jako poradce při vstupu na burzu. To zároveň přináší určitý rozpor. Starteepo je placené klientem, který má zájem na co nejvyšším ocenění akcií – ale fond Starteepo má zájem, aby tytéž akcie nakoupil co nejlevněji.
Podle Bostla jde ale především o synergie. Dokládá to úspěšností fondu Czegg Ventures i zájmem firem o poradenské služby. „Na investiční straně problém není a ani být nemůže. Investoři prostě benefitují z naší detailní znalosti firem, jejichž akcie náš fond kupuje nebo drží v portfoliu,“ říká František Bostl.
Jedna emise za druhou. Pražská burza láká nebývalé množství firem |
Problém by však mohl být v tom, kdyby Starteepo firmy tlačila do příliš nízkých ocenění jejich akcií. „Máme za sebou sedm IPO a až na jednu výjimku se akcie vždy prodaly za nejnižší cenu z námi doporučeného pásma. To svědčí o tom, že ceny nasazujeme spíš vysoko. Ale hlavně, kdybychom firmy na valuacích šidili, tak by se odrazilo v referencích a v poklesu zájmu o naše služby. Ale ten je naopak tak velký, že si vybíráme. A co je nejdůležitější: zájemci typicky přicházejí na doporučení,“ vysvětluje Bostl.
Podle něj mají klienti často nereálné představy o tom, kolik za akcie chtít – na druhou stranu však většinou nechtějí, aby jejich emise byla hodnocena jako fiasko nebo dokonce bouda na investory, takže chápou, že je třeba nastavit emisní cenu reálně. „Tam, kde se nedomluvíme, klient buď od emise ustoupí, nebo IPO s tou pro nás nereálnou cenou udělá s někým jiným. Cena akcií pak nemá šanci na pozitivní vývoj a investoři to odskáčou. Emitenta se to zdánlivě netýká, ale špatná pověst ho přijde draho, až bude hledat další zdroje. Ostatně se to již několikrát i na trhu Start potvrdilo.“
Zatím poslední firmou, která pod taktovkou Starteepo vstoupila na burzu, byl v srpnu výrobce městského mobiliáře mmcité. Jeho akcie se v IPO prodaly za 160 korun a na trhu během prvního týdne vystřelily na 250 korun, tedy o víc než padesát procent. Od začátku září se pohybují okolo 225 korun, čtyřicet procent nad emisním kursem.
Růst kurzu akcií mmcité na sekundárním trhu podle Bostla neznamená, že ocenění pro IPO bylo příliš nízké. „Rozpětí pro úpis bylo stanoveno na 160 až 200 korun. Investoři sice měli velký zájem, ale poptávali akcie na spodní hranici. Úpis tedy proběhl za 160 korun, což potvrzuje, že námi doporučené rozmezí bylo správné. Následný růst akcií byl podle mého názoru tažen především poptávkou investorů, kteří nebyli během IPO zcela uspokojeni. Dalším impulsem pak bylo, že firma nedávno zveřejnila famózní pololetní výsledky.“
Podnikatelem roku Zlínského kraje se stal David Karásek z mmcité |
Byznys Starteepa nepovažuje jeho zakladatel za škálovatelný. „Aby byl, musel bych některé klíčové činnosti delegovat – což nechci. Hlavně proto, že když teď řeknu, že jsme danou firmu důkladně proklepli, tak to můžu garantovat. Byl jsem u toho a koukal, kde všude jim leží prach. To je pro mě úplně jiná míra jistoty, než když by tu práci udělal někdo jiný.“
Starteepo tak funguje jako butik a má to podle Bostla výhodu v tom, že menší počet dealů dává větší možnost vybírat si, který udělat. „V Česku je necelých tři sta firem, které by mohly jít s akciemi na burzu. My ročně debatujeme o možném IPO asi tak s dvaceti – a z nich vybereme dvě, které podle nás patří jak na burzu, tak především do portfolia našeho fondu. Kdybychom byli větší firma, museli bychom těch dealů dělat víc, takže bychom museli snížit nároky na kvalitu cílové firmy.“
Dvě IPO pro příští rok Starteepo již připravuje. „Jsou to výrobní firmy se skvělými parametry, a ještě lepší perspektivou. Jsem přesvědčen, že o ně bude zájem jak při IPO, tak potom při obchodování na burze,“ uzavírá Bostl.
