V tiskové zprávě to ve středu uvedla mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Vyčlenění podniků v úpadku z kompenzačního bonusu je podle řady stížností, které Křečkovi přišly od podnikatelů, nespravedlivé a nedůvodné.
I když jsou v úpadku, dál podnikají a podnikáním se živí. Opatření proti šíření koronaviru jejich činnost omezila či zastavila, ale kompenzační bonus nedostanou. V obdobné situaci jsou i společníci malých s.r.o. a lidé vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr. I o jejich případy se podle mluvčí ombudsman zajímá.
Jejich činnost byla vládními opatřeními omezena stejně jako u podnikatelů, kteří v úpadku nejsou
Stanislav KřečekVeřejný ochránce práv
„Mám pochybnosti o legitimitě této podmínky, proto jsem se rozhodl požádat ministryni financí o doplňující informace a vysvětlení. Chápu, pokud by byli z podpory vyloučeni ti, kdo už fakticky nepodnikají. Jsou zde ale i podnikatelé, kteří se sice nacházejí v úpadku, ale podnikatelskou činnost neukončili a stále pro ně představuje významný zdroj příjmů. Jejich činnost byla vládními opatřeními omezena stejně jako u podnikatelů, kteří v úpadku nejsou,“ uvedl Křeček.
Dotace by se měla počítat z prokázaného poklesu příjmů, tvrdí podnikatelé |
Požadavek na vyloučení osob nacházejících se v ekonomických či jiných problémech podle důvodové zprávy vyplývá především z pravidel Evropské unie pro poskytování veřejné podpory.
Podle nich nelze podporu poskytnout těm podnikům, které byly v obtížích už na konci roku 2019, tedy před rozšířením onemocnění covid-19. Naopak podmínky pro poskytování podpory podnikům, které se do obtíží dostaly až v průběhu pandemie, podle ombudsmana takto přísně stanoveny nejsou.
V případě stažení žádosti nepomůže ani ombudsman
V podnětech souvisejících s kompenzačním bonusem se ombudsman setkává ještě s další problematikou. Mnozí žadatelé ve svých stížnostech podle ombudsmana uvádějí, že je finanční úřad neformálně kontaktoval s doporučením, aby žádost o kompenzační bonus vzali zpět, protože na něj nemají nárok. Takovou praxi lze podle ombudsmana považovat za nežádoucí.
PŘEHLEDNĚ: Na jakou státní podporu mají nárok firmy a živnostníci? |
„Obávám se, že důsledkem takového postupu finančního úřadu může být v řadě případů i to, že žadatel v důsledku své neznalosti právních předpisů může utrpět újmu na svých právech,“ uvedl Křeček.
Ombudsman se proto v této věci rozhodl obrátit na Generální finanční ředitelství. Žadatele současně upozorňuje, že pokud podanou žádost o kompenzační bonus vezmou zpět, finanční úřad už se tím dál nebude zabývat. Nedostanou tedy žádné rozhodnutí, proti kterému by se případně mohli bránit. A v takovém případě jim pak nemůže k vyplacení kompenzačního bonusu pomoci ani ombudsman.
