Ministerstvo školství s odborníky připravilo plán na reformu financování vysokoškolského studia. Nápady by se mohla inspirovat nová vláda. Koncepce, kterou připravovali odborníci dva roky, počítá s půjčkami a příspěvky pro studenty, ale tyto finance by nesloužily na úhradu školného, tvrdí spoluautor reforem Petr Matějů z ministerstva. Kvůli školnému by se tak musely navrhnout zvláštní půjčky.
Stávající plán zatím představil půjčky až 54 tisíc korun ročně na studenta, který by z nich doplácel náklady na studium jako jsou koleje, bydlení apod. "Životní náklady studenta v denním studiu na veřejné vysoké škole jsou v průměru 8 500 Kč měsíčně, u studentů soukromých vysokých škol je to dokonce v průměru 15 155 Kč měsíčně. Poslední propočty ukazují, že půjčky by mohly pohybovat okolo 4 000 Kč měsíčně," uvedl v on-line rozhovoru Matějů.
on-linePetr Matějů odpovídal zde |
Za pět let studia by se student mohl zadlužit částkou 270 tisíc. Ručil by za ni stát a poskytovaly ji vybrané komerční banky s výhodnějším úrokem než nyní. V současnosti půjčky využívá málo studentů, z výzkumů vyplývá, že to jsou jen 3 procenta.
"Důvod je ale zřejmý, současné půjčky nabízené bankami se velmi podobají spotřebitelským úvěrům nebo hypotékám a těch se studenti i jejich rodiče samozřejmě bojí," vysvětlil Petr Matějů.
Ministerstvo si nechalo vypracovat několik výzkumů k financování školného a jeden z nich ukázal, že při výhodnějších půjčkách u bank by mělo o úvěry zájem až 40 procent studentů.
Aby se studenti nedostali do dluhové pasti, byly by splátky úvěru pohyblivé podle výše platu. Splátkový kalendář by začal ihned po ukončení studia a pokud by dotyčný nedosáhl určitého měsíčního příjmu (odhaduje se 15 tisíc hrubého), strhávalo by se mu 500 korun měsíčně.
Měsíční příděl bude limitován
Počítá se i s možností prominout splátky při prokazatelné neschopnosti splácet z objektivních důvodů, jako je například dlouhodobá nemoc nebo invalidita. Aby se zabránilo zneužití půjčených peněz, dostával by student z roční půjčky na svůj účet vždy měsíční příděl okolo 4 tisíc korun.
"Tímto fázováním předejdeme zneužívání půjček na nákupy drahých předmětů nesouvisejících se studiem, jiná omezení zavádět nechceme," řekl Matějů.
Zajištění studia pomocí půjček je nutné k zavedení školného, na kterém se už shodla trojkoalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Matějů odhaduje, že školné by mohlo přijít nejdříve rok po odstartování půjček. (více o shodě na školném zde)
Kromě ročních půjček by mohli studenti dostávat měsíční příspěvky na studentský účet, které by v případě neplnění studijních povinností vraceli. Stát by údajně nepřišel o žádné peníze, protože by se příspěvky hradily ze slev za nezaopatřené dítě, které si nyní rodiče odečítají z daní. Zároveň by se zvýšila hranice 26 let, kdy končí studentům výhody.
V neposlední řadě by reforma měla řešit i problémy se zaměstnáváním studentů. Ministerstvo tvrdí, že by VŠ studenti měli více studovat a méně pracovat.
Reformní plány ministerstva
2. Pomoc pro handicapované studenty, posílit podporu pro studenty pocházející z chudých rodin. 3. Posílit roli přímých forem finanční pomoci na úkor nepřímých (těch co nepřispívají k řešení ekonomické situace studentů). 4. Zavést nevratnou univerzální finanční podporu pro všechny studenty. V případě neplnění studijních povinností by museli studenti částku vracet. 5. Všem studentům umožnit získat státem garantovanou nebo poskytovanou půjčku na pokrytí přímých i nepřímých nákladů spojených se studiem, splácenou ve speciálním režimu snižujícím obavy, které vyvolávají klasické půjčky hypotečního charakteru. 6. Zavést spoření na vzdělání s daňovým zvýhodněním motivujícím rodiny k vytváření úspor na vzdělání dětí. 7. Zavést zvláštní režim pro zaměstnávání studentů, který by umožňoval spojit potřebu nepravidelného výdělku s výhodami studentské praxe. |
Petr Matějů studoval sociologii na FF UK, Univerzitě v Madisonu (Wisconsin, USA) a v Brně. Učil sociologii na domácích i zahraničních univerzitách, mimo jiné na Středoevropské univerzitě v Praze a Budapešti či na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V letech 1998 - 2002 byl poslancem Parlamentu ČR, kde vedl Podvýbor pro vědu a vysoké školy.
V současné době působí jako člen expertního týmu projektu "Reforma terciárního vzdělávání", který v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost realizuje MŠMT. Od roku 2008 je předsedou Grantové agentury ČR. Je autorem desítek článků v odborných časopisech a spoluautorem čtyř vědeckých monografií k problematice nerovností.
