"Bude to třetí noha, na níž může automobilka stát. A sám bych si přál ještě čtvrtou," říká v rozhovoru pro MF DNES šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, který však odmítá prozradit bližší informace.
Automobilka Škoda je v posledních letech jako hrací automat, který stále dokola vyplácí výhry. Největší firma v zemi každý rok připisuje na svoje konto rekordní čísla a nejinak tomu bude i za rok 2000. Obrat přesáhne 135 miliard, zisk bude výrazně vyšší než loňské dvě miliardy a počet prodaných aut se přehoupne přes 435 tisíc. A šéf automobilky Vratislav Kulhánek nevidí důvod pro skromnost. Škodovka podle něj už nemusí být levnější než konkurence a cílem je vyrovnat se Volvu.
Není to poněkud přehnaný reklamní slogan?
Jako naši cíloví konkurenti byli před časem stanoveni Rover a Volvo. Dnes myslím, že Rover jsme překonali. Takže zbývá Volvo. Už dnes je řada trhů, kde máme větší podíl než tahle značka. Abychom se mu vyrovnali, musíme rozšířit například paletu vozů. Ale Volvo jako značka, s níž se chceme srovnávat, je pro nás pořád cíl.
Váš předchůdce Ludvík Kalma říkal, že Škodovka bude mít kvalitnější a větší vozy než konkurence a bude o deset procent levnější. Změnil byste tuhle strategii?
Změnil bych to dost. Ludvík nemohl předpokládat, kam se dostaneme. My už handicap v imagi nemáme. Nevidíme žádný důvod, abychom museli být o tolik levnější, jenom proto, že jsme Škoda Auto. Tohle už máme za sebou.
Vy si opravdu myslíte, že Škoda už má stejný zvuk jako ostatní renomované značky?
Víte, třeba na našem hlavním exportním trhu v Německu s tím už nemáme vůbec žádný problém. My se dostáváme dokonce do pozice módní značky. V Anglii, kde máme největší nárůsty, je to jinak. Tam jsme vycházeli ze žalostného základu, tam se nám každý smál. Teď jsme tam miláčkem motoristických časopisů.
Jak chcete tvrzení o změně image dokázat?
V Německu i na ostatních západoevropských trzích je zájem o nejdražší vozy z naší nabídky. Jak u octavií, tak u fabií. Nejlépe tam prodáváme nejvybavenější auta v nejlepších verzích. Jsou to auta kolem čtyřiceti tisíc marek! Kdyby se mě někdo zeptal před pěti lety, jestli si někdo v Německu koupí škodovku za takové peníze, srdečně bych se tomu smál. Ale dneska je octavia ze všech modelů prodávaných na německém trhu na dvacátém místě. To je fantazie. Fabia je třicátá pátá, značka Škoda je osmá nejprodávanější značka vůbec! Tam se nám neskutečně daří, letos tam prodáme 67 tisíc aut.
Ale přece jen, Škodovka je pořád značka se svou minulostí. Není takový překotný vývoj pro ni nebezpečný? Neopouští svou cenovou výhodnost moc rychle?
Teď už ne. Už jsme dost silní. A díky tomu, že jsme součástí koncernu VW, máme nezpochybnitelnou technickou základnu.
Ale Škoda hraje v rámci koncernu roli značky, která má uspokojovat zájemce o levnější vozy...
Je to jinak. My nejsme pro levnější klientelu, my jsme pro zákazníky, kteří chtějí konzervativnost a robustnost. Sázíme na lidi, kteří chtějí velké, rodinné, seriózní vozy.
Na českém trhu máte po loňském propadu zase více než padesátiprocentní podíl. Jak dlouho, myslíte, může tahle pozice vydržet?
Asi ne napořád. Třeba ve Francii nemají všechny domácí značky dohromady více než padesát procent trhu. My máme doma přes polovinu trhu, v samotném listopadu dokonce 56 procent.
Jsem nadšen věrností k naší značce.
Čím to podle vás je? Pomineme-li výběhové felicie, cenou už asi ne.
Češi potřebují být na něco hrdí. A na naše auta hrdí být mohou. Náš prodej v počtech kusů je doma v zásadě stejný. Každé zvýšení výroby exportujeme, hlavně do západní Evropy. Ale i východní Evropa je nadějný trh. V Polsku máme dnes podíl sedm, v Maďarsku devět, v Chorvatsku jedenáct procent. Tyto trhy začnou být zajímavé. Z dlouhodobého hlediska budu na českém trhu spokojen s nějakými 40 procenty.
Škodovka každý rok zvyšuje počet vyrobených i prodaných aut, roste obrat i zisk. Jak dlouho to takhle může pokračovat?
Nemůžeme pořád růst do nebe, to není normální. Ten letošní přírůstek je kolem 12,5 procenta. Ale protože trhy v Evropě stagnují, či dokonce padají, příští rok tak vysoký určitě nebude. Ale i tak nějaké plus i příští rok přidáme.
S jakými novinkami přijdete příští rok?
Po kombíku představíme další model odvozený od fabie.
Bude to sedan, fabie s kufrem?
No, pick-up ani náklaďák to nebude, víc toho neřeknu.
Kdy přijde na trh?
Pro někoho překvapivě brzo. V první půlce roku.
Už dlouho se v Mladé Boleslavi chystá nový vůz, větší než octavia. Můžete jeho uvedení na trh potvrdit?
Nedá se vyloučit, že ho představíme už na podzim a v zimě uvedeme na trh. Bude to třetí noha, na níž může automobilka stát. A sám bych si přál ještě čtvrtou.
Co by to mělo být za auto? Hodně a dlouho se mluví o terénním voze Škoda. To by se přece do image značky stavící na velkých, robustních a rodinných autech hodilo.
O tom nechci mluvit. A hlavně, tohle je hudba budoucnosti, ne příštího roku.
Jak bude podle vás vypadat automobilka za deset let?
Měla by vyrábět šest set tisíc vozů a já doufám, že ve čtyřech modelových řadách.
Na konci roku vždy vrcholí rozhovory o platech s odbory. Jak vypadá situace letos? O kolik Škoda zvýší platy?
Letos je situace jiná, mzdy nebyly ten první bod. Hlavní problém byl se závodem v Kvasinách. Výroba felicií tam skončí v dubnu. Řada lidí bude muset přejít do Mladé Boleslavi, řada lidí bude v Kvasinách prostě jen čekat na náběh nového vozu. Je tam teď dvanáct set lidí, ale týká se to i lidí v provozech, jako je motorárna, lisovna a podobně. Takže to se podařilo vyřešit. Prostě nikdo nepřijde o práci. Teď máme vánoční mír. Požadavky odborů na zvýšení platů zatím přesně neznáme. Ale vím, že když odborový předák Falbr mluví o desetiprocentním zvýšení, naši odboráři k tomu ještě něco přidají.
Mají na to podle vás právo?
Lidé u nás pracují tvrdě. Ale jsou také dobře zaplaceni, průměrný plat je 18 tisíc korun. A já se jim snažím vysvětlit, že všechno má svou logiku. My nemůžeme být placeni jako v Německu, jak si někdo představuje. Ani já nemám plat jako němečtí manažeři. To je přece jeden z klíčů našeho úspěchu.
Nemáte strach, že jednou, až pomine výhoda nízkých platů, Škoda přestěhuje svou výrobu z Česka dále na východ, jak to dělá spousta firem?
Víte, VW se dělají stále v Německu, volva ve Švédsku. My teď přesouváme výrobu do jiných zemí, abychom se dostali na tamní trhy. Nejdeme tam proto, že je tam levná práce. Výroba aut tu má svoji tradici a ta tady zůstane.
Ale přesto, mzdové náklady hrají velkou roli.
Mzdové náklady nejsou tím jediným důvodem, proč je dobré vyrábět auta tady. Třeba i režijní náklady jsou nižší. My se držíme v téhle oblasti zpátky. Vezměte třeba docela marginální záležitost, jako je třeba vybavení kanceláří, tam všude my šetříme. Jsou to dva měsíce, co jsme zamítli návrh na výstavbu nového sídla. To prostě nepotřebujeme. Rád uvádím příklad britského ministerstva kolonií z Parkinsonových zákonů. Když měli největší kolonie, měli malinký domek. Když kolonií ubylo, postavili větší, když neměli žádné, měli ten největší barák. Někomu se zdálo, že ten panelák v Boleslavi není pro nás dost dobrý. Já jsem ale s naším sídlem spokojen.
Vy jste šéf největší firmy, na níž závisí desítky dalších. Jak se díváte na letošní rok v české ekonomice?
Všichni mluví o tom, jak to všechno dobře jde. Automobilový průmysl šlape, to je malinko jiný svět, ten je jinde. Přicházejí nové zahraniční investice. Něco se určitě mění. Ale já nejsem takový optimista a nemám pocit, že by se v ekonomice něco měnilo dramaticky k lepšímu.
Co by se mělo podle vás udělat?
Ono to bylo dobře popsáno v Dřevíčské výzvě, nechci to všechno znovu opakovat.
Ale Dřevíčská výzva byla zveřejněna a pak se nic nedělo, nikdo z jejích signatářů nevyvíjel další aktivitu.
My máme svoji jinou práci. To byla výzva, je na politicích, úřednících, aby se na to podívali. Nešlo o nic jiného než o náš návrh.
Ale ten působil na špičkové české politiky jako rudý hadr na býka.
Já to vůbec nemůžu pochopit. Politici si tam našli pár osob, s nimiž to spojují, mluví o panských radách a vidí rudě. To opravdu nemůžu pochopit.
Nemáte strach, že vám tohle tvrzení na popularitě u politiků zrovna nepřidá?
Mě to existenčně neohrožuje, a jestli ano, to bychom žili v hodně smutné zemi. Víte, když to viděli třeba lidé v Německu, říkali, že je to dobrá a zajímavá iniciativa. Reakci domácí politiky opravdu pochopit nedovedu.
