„Umím si představit, že při definici malých a středních firem budeme asi umět v rámci sporných limitů přimhouřit oko. Já všem velkým doporučuji, tvařte se jako malé a střední, alespoň na přechodnou dobu,“ řekl Síkela.
Na první pohled to vypadá, že ministr firmy nabádá, aby podváděly. Zpětně však resort tvrdí, že Síkela jen žertoval. „Při zhlédnutí celého videa, ne jen části, kterou vystřihl a zveřejnil na sociálních sítích opoziční poslanec z hnutí ANO, je očividné, že se jedná o nadsázku,“ uvádí mluvčí úřadu Vojtěch Srnka.
„Pan ministr v nějaké žoviálnosti pronesl větu, která byla nešťastná, která stejně nemůže nic řešit, protože máme jasné definice od Evropské komise, co je malý, střední a velký podnik,“ komentuje to viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Český průmysl začíná stagnovat. Doplácí na to energeticky náročná odvětví |
„Cesta není v obcházení jakéhokoliv zákona. Takové úvahy jsou pro nás zcela nepřípustné,“ říká Rafaj. „Navíc slova pana ministra nemají vůbec žádnou váhu v následných sporech o to, jestli to firma udělala dobře, nebo ne. Žádná firma se nemůže na to odvolat s tím, že pan ministr někde něco řekl,“ dodává.
Velké firmyVelké firmy jsou takové, které mají:
|
Podle Tomáše Prouzy, který je prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu a zároveň členem poradního týmu ministra Síkely, nejspíš na inkriminované vyjádření došlo i kvůli resortním úvahám o tom, jak určitým druhům velkých společností pomoci.
„Máte specifickou skupinu firem, kde v rámci jednoho IČO fungují třeba čtyři malé podniky. Sice jsou to úplně jiné výroby, ale protože jsou pod jedním IČO, tak na pomoc nedosáhnou. A to je jedna z věcí, kterou jsme poměrně intenzivně probírali. Na to nejspíš ministr narážel, udělal to s nadsázkou, ve zkratce, což se mu moc nevyplatilo,“ myslí si Prouza.
Obří náklady, pomoc v mlze
Záchranou velkých firem má být evropský Dočasný krizový rámec, který rozvolňuje pravidla pro veřejnou podporu a umožňuje tak státům do postižených podniků směřovat finance, aniž by byly popotahovány za narušování soutěže na trhu. Na úrovni ČR se ještě letos má vyčerpat 30 miliard korun, podle představitelů velkých firem to ale nebude stačit.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar například na Sněmu zmínil, že Třinecké železárny samy o sobě mají vícenáklady na energie ve výši zhruba pěti miliard korun. Maximální částka podpory, kterou může čerpat jednotlivý podnik, je přitom u energeticky náročných podniků „jen“ 200 milionů. „Nesmíte se nám divit, že velké firmy se na výsledky Evropských rad dívají s velkou hořkostí. Protože ta opravdu účinná, plošná opatření se nás netýkají. Z nich jsme vyjmuti,“ uvedl Špicar.
KOMENTÁŘ: Cenový strop – drahotě stop? Při pohledu na složenky se probereme |
Dlouhou dobu navíc nebylo jisté, zdali se krizový rámec rozšíří i do příštího roku. Podle Prouzy je už nicméně teď shoda na tom, že se tak stane.
„Snahou ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je zajistit co nejúčinnější pomoc pro podniky. Intenzivně proto například jednáme se zástupci Evropské komise (EK) o prodloužení a rozšíření Dočasného krizového rámce určeného na pomoc velkým firmám. Tato jednání se posouvají dobrým směrem a v půlce října by měla dát EK na stůl první návrh,“ komentuje to mluvčí MPO Srnka.
Nízké napětí velkorysost nepotřebuje
Síkela ještě na Sněmu pronesl jednu spornou větu, co se týče energetických problémů velkých firem a uplatňování cenového stropu. „Umím si představit, že v oblasti nízkého napětí budeme dočasné používat určitou velkorysost,“ uvedl.
Nicméně nařízení vlády, které kabinet schválil před dvěma dny, přímo uvádí, že na hladině nízkého napětí se nový strop týká bez rozdílů všech, tedy i velkých firem. Ačkoli naprostá většina velkých podniků operuje na vysokém napětí, najdou se i výjimky, například společnosti, které mají mnoho zaměstnanců v kancelářích, ale pro svůj chod nevyžadují žádný výkonný spotřebič. V případě nízkého napětí tak velkorysost není vůbec potřeba.
