Když Petr Knybel v roce 1993 nastupoval do Tipsportu na pozici provozního ředitele, šlo o drobnou středočeskou firmu s dvouletou historií a 17 pobočkami. Trh se sportovními sázkami v Česku byl v jeslích, a navíc si na něm držela náskok o rok zkušenější Fortuna Michala Horáčka a jeho společníků.
Dnes však Tipsport, na jehož rozjezd se v roce 1991 složila parta berounských patriotů, vyrostl v největší firmu na trhu, před několika lety spolkl konkurenční Chanci a dnes má v Česku a na Slovensku 1 600 poboček. Jen loni od hráčů přijal sázky za 32 miliard korun. Takzvané hrubé výhry, tedy rozdíl mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami, tvořily 3,9 miliardy korun.
„Nikdo tehdy netušil, co z firmy vyroste. Byl to pokus, skok do neznáma, ale dnes jsme nejen největší sázková kancelář v Česku, ale patříme mezi sto největších firem vůbec, je to malý zázrak,“ zamýšlí se dnes Petr Knybel, který od roku 2006 Tipsport řídí z pozice generálního ředitele.
Fotbal jim všem vládne
I letošní rok bude díky nabitému sportovnímu kalendáři pro firmu zázračný. Své již udělal velmi sledovaný hokejový šampionát v Rusku, ale hlavní přínos se čeká od právě probíhajícího fotbalového Eura, které je pro sázkové kanceláře nedostižný jackpot. K němu se jen stěží přiblíží další velké akce letošního roku, tedy olympiáda v Brazílii a podzimní Světový pohár v hokeji.
„Fotbal vládne českému sázkařskému světu, takže Euro bude letos jistě nejvýznamnější akce. Neděláme si vyloženě prognózy, ale osobně tipuji, že za celý turnaj skupina, tedy Tipsport v Česku a na Slovensku a Chance, by mohla přijmout na sázkách 1,3 až 1,4 miliardy korun,“ očekává manažer. Celkově pak za letošní supersportovní rok očekává Knybel růst náběrů oproti loňsku o pětinu.
I Tipsport, tradičně silný v rozsáhlé retailové síti kamenných poboček, dnes těží zejména ze sázení na internetu, které už tvoří zhruba 90 procent všech přijatých sázek. Náběry firmě dramaticky rostou hlavně díky live sázkám (sázení v průběhu zápasů), kde Tipsport hraje s přece jen nižší výherností, tedy nižšími firemními příjmy.
Nicméně po 25 letech existence zároveň sázková jednička vstupuje do nové éry, která může berounské samorosty dostat pod větší tlak. Od příštího roku v Česku může poprvé v historii z pohledu českého práva legálně působit zahraniční konkurence. Svůj zájem o národní licenci už projevili globální giganti jako třeba Paddy Power Betfair. Knybel se však na nové souboje těší.
„Navíc se zahraniční konkurencí se tu potýkáme už dávno, byla tu na webu dříve než my. Jen z pohledu českého práva šlo o konkurenci nelegální. Takže v tomto ohledu nepůjde o velkou změnu,“ poukazuje na existenci trhu, z pohledu české legislativy nelegálního. Ten si přitom podle některých odhadů v Česku ukousl stejně velký podíl jako tuzemské sázkovky.
„Jde o velké firmy a známé značky, máme z nich přirozený respekt. Ale my už jsme také silná on-line značka. Zahraniční firmy samy poznají, jak moc těžký trh tu je. Rozhodně tu bude rvačka o klienta a my uděláme všechno pro to, abychom si své postavení udrželi,“ říká Knybel.
Firma, podobně jako konkurenční Fortuna, investuje velké peníze do nové technologické platformy, která by měla sázkovou kancelář lépe připravit na internetovou konkurenci a zároveň přinést další hazardní hry. Zákon totiž od příštího roku na síti povoluje také kasinové a slotové hry, stejně jako loterie či poker.
Bez kasina to nepůjde
„Nejsme tak bláhoví, abychom si mysleli, že od ledna vydržíme na pozici jedničky bez on-line kasina. Bohužel ho legislativa povoluje, takže ho musíme mít. Systém na něj chystáme, troufám si říci, že jsme již daleko,“ říká Knybel bez dalších podrobností. Zatím nechce prozrazovat, jaké hry sázková společnost od ledna nabídne.
„Chtěli bychom dělat všechno, co nám legislativa umožní. Ale stále chceme zůstat hlavně sázkovou kanceláří. Nicméně ze světa víme, jak moc je on-line kasino důležité pro řadu zákazníků. To budou hlavní pilíře. Loterie a další hry budou spíše doplňkem,“ dodává.
Prodej firmy?Někteří akcionáři rádi říkají, že by musela přijít taková nabídka, která se nedá odmítnout. A taková zatím nepřišla. |
Zatímco IT systém na sportovní sázky si Tipsport budoval vlastními silami, platformu na kasino si nechává „šít“ od zahraničních dodavatelů. Firmy nechce jmenovat, ale jde prý o významné zahraniční společnosti. Vstupní investice se prý pohybuje v řádech desítek milionů korun.
Přesun byznysu na síť, moderní technologické zázemí a nové hry také v Berouně znovu otvírají plány na zahraniční expanzi. Tipsport to v minulosti již zkoušel v Polsku a Chorvatsku, ale bez úspěchu.
„V uplynulých dvou letech jsme zkoušeli koupit nějaké zahraniční sázkové kanceláře, ale nedopadlo to. Teď jsme se rozhodli, že zkusíme v zahraničí růst vlastními silami. Jsme ve stadiu příprav, ale je to otázka určitě několika dalších měsíců, než otevřeme další trh,“ naznačuje osmačtyřicetiletý ředitel. O jaké země půjde, zatím prozradit nechce.
Vykročení ze sázkového byznysu
Sázková skupina se však rozkročuje i mimo svůj klasický byznys. Letos koupila sportovněmarketingovou společnost BPA, kterou vybudoval Antonín Charouz. Ta drží televizní a marketingová práva na českou nejvyšší hokejovou soutěž, kterou Tipsport sponzoruje.
„Profilujeme se jako převážně hokejová sázková kancelář. Když jsme se dozvěděli, že BPA má potíže, šli jsme do toho proto, abychom si spojení s hokejem pojistili. Bylo to zčásti obranné rozhodnutí. Kdyby BPA získal někdo jiný, tak bychom možná titulárním partnerem extraligy dlouho nezůstali. Zároveň jsme měli u BPA předplaceno, v případě krachu firmy bychom o peníze mohli přijít,“ vysvětluje překvapivý tah Knybel. A údajně nezůstane jen u něj.
Tipsport zvyšuje vliv v hokejové extralize. Jak se to dotkne fanoušků? |
„Pětadvacet let jsme nedělali nic jiného než náš hlavní byznys. Teď si myslíme, že bychom mohli vydělané peníze investovat do prstence projektů, které stojí v okolí našeho hlavního byznysu. A BPA je prvním příkladem,“ zamýšlí se Knybel.
Budovat vlastní televizní stanici prý firma nechce, jejich streamovací služba na internetu je podle Knybela dostatečným řešením. Ve hře zůstává nákup či budování tematických webů a internetových služeb.
Dlouholetým tématem je také otázka možného prodeje firmy. Nabídky v minulosti byly a nové s nástupem zahraniční konkurence na trh dost možná přijdou. Ale soužití 13 společníků, z nichž nejvýraznější je šéf představenstva Vratislav Randa či méně viditelní podnikatelé Jiří Dragoun, Jaroslav Nosek nebo Jaroslav Beran, je podle Knybela nadále pevné a i po 25 letech bez vzájemných sporů.
„Akcionáři nemají potřebu prodávat, když se firmě daří a jejich podíly se zhodnocují. Jednorázově získat peníze z prodeje podílu jen přináší další starosti, kam je dál rozumně investovat. Někteří akcionáři tak rádi říkají, že by musela přijít taková nabídka, která se nedá odmítnout. A taková zatím nepřišla,“ říká Knybel.
