Manželé Šnajdrovi momentálně nemohou své podíly v Česku prodat ani z nich čerpat dividendy a další výnosy. Podle ČTK peníze zůstávají do odvolání zablokované v bankách.
Andrej Šnajdr, přední podnikatel působící v Rusku, je na sankčním seznamu Evropské unie. „Andrej Šnajdr je fyzickou osobou, která materiálně či finančně podporuje činnosti, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny,“ uvedla EU v odůvodnění zařazení na sankční seznam. Podle unijních úřadů Šnajdrovy firmy významně podporují domácí ekonomiku Ruska. Od roku 2014 působí i na okupovaném Krymu.
Krmí česká města, obchoduje s ruskou armádou. Supermarket vydělává na válce |
Na seznam byl 23. července v rámci 21. sankčního balíčku proti Rusku zařazen také Sergej Šnajdr, spolumajitel skupiny Torgservis/Svetofor, pod kterou Mere patří.
Bratři Šnajderové
Ruský diskontní řetězec Mere staví na co nejnižších cenách. Zboží prodává přímo z palet a kartonů, prodejny mají jen základní vybavení a nenabízejí obvyklý komfort supermarketů. Nízké provozní náklady řetězci umožňují držet nižší ceny.
Skupina v Rusku provozuje tisíce obchodů pod značkami Svetofor, Mere a MyPrice. Do Evropy začala expandovat v roce 2019, kdy otevřela první prodejnu v Německu.
Českou verzi ruského řetězce vede společnost Torgretail CZ. V Česku sídlícím podniku figurují oba bratři Šnajderové, jejich sedmaosmdesátiletý otec Ivan a další příbuzní. Většina z rodu má hlášené trvalé bydliště v jednom bytě ve městě Krasnojarsk na jihu Sibiře.
Česká firma Torgretail CZ ale není přímo uvedena na sankčním seznamu Evropské unie. Sankce nyní míří na fyzické osoby, což ji odlišuje od situace v Pobaltí. Tamní provozovatelé prodejen byli přímo označeni za sankcionované subjekty.
Mere – ruský řetězec čelí sankcím |
Další fungování českých obchodů mohou ovlivnit banky. Pokud dospějí k závěru, že Torgretail CZ ovládá sankcionovaná osoba, mohou společnosti zablokovat účty. Bez nich by firma nemohla hradit platby dodavatelům, zaměstnancům ani pronajímatelům.
Spolupráci mohou ukončit i větší dodavatelé, a to kvůli právnímu a reputačnímu riziku. Finanční analytický úřad nebo soudy navíc mohou rozhodnout, že česká firma je ovládaným subjektem. Zmrazení by pak dopadlo přímo na ni.
Možností je postupné omezení spolupráce bank a dodavatelů, které by provoz prodejen zkomplikovalo. Další variantou je přímý zásah úřadů nebo soudů. Prodej či restrukturalizace firmy by teoreticky mohly situaci vyřešit, zmrazené podíly to však nyní neumožňují.
České pobočky Mere jsou v Mostu, Ústí nad Labem, Příbrami, Písku, Karlových Varech, Plzni, Jihlavě, Varnsdorfu i v dalších městech. V Praze řetězec prodejnu nemá. Nejnovější otevřel v červnu 2026 v Bašce u Frýdku-Místku, tedy měsíc před sankcemi. V tuzemsku chtěla firma otevřít celkem padesát poboček. Plány jim ale tehdy zhatila ruská agrese na Ukrajině.
Na dotazy českých ani zahraničních médií k sankcím i dalším tématům Mere vůbec nereaguje.
Hromadné zavírání prodejen v zahraničí
Kauza mezitím rezonuje i v zahraničních médiích. V některých zemích se po sankcích prodejny Mere zavřely během několika hodin či dnů.
V Lotyšsku skončilo všech dvanáct obchodů. Dodavatelé následně řešili zboží, které zůstalo ve skladech. Lotyšské úřady 6. srpna vydaly správní akt, jenž umožnil jeho zpětné vyzvednutí.
V Litvě se 24. července bez předchozího upozornění zavřelo 26 prodejen. Zaměstnanci některých obchodů dostali podle zahraničních médií jen patnáct minut na jejich uzavření a odchod. Úřad pro vyšetřování finanční kriminality zmrazil aktiva provozovatele Valiente a dalších dvou propojených společností.
V Estonsku se 24. července neotevřely obchody v Tallinnu a Narvě. Řecká společnost Torg Hellas pak pozastavila provoz jedenácti prodejen. Ohroženo je tam přibližně 170 pracovních míst a spolupráce s více než dvěma sty dodavateli. Firma zvažuje právní oddělení od sankcionovaného vlastníka, zatím však bez výsledku, uvedl to řecký deník.
Na Slovensku se ze dne na den zavřely tři prodejny, v Banské Bystrici, Prievidzi a Nových Zámcích. Provozovatel uvedl jako důvod technické důvody, termín případného otevření ale neoznámil.
Ze stejných důvodů oznámila zavření také prodejna v rumunské Bistriţi. Skončila rovněž maďarská prodejna Basket Plus, která se otevřela na konci roku 2025.
V Srbsku obchody nadále fungují. Země není členem Evropské unie, evropské sankce se tam proto automaticky neuplatňují.
V Belgii obchod vydržel jen tři měsíce
Nynější problémy nejsou prvním neúspěchem řetězce v Evropě. V Německu otevřel první prodejnu v roce 2019, z trhu začal odcházet v roce 2022. Ve stejném roce skončil také ve Španělsku.
Jediná belgická prodejna vydržela přibližně tři měsíce. Plánovaný vstup do Francie se vůbec neuskutečnil. V Polsku začal řetězec zavírat obchody rovněž v roce 2022. Pokusy o návrat pod jinými názvy, například Tak-Tu, neuspěly.
Evropská komise se ke konkrétnímu případu Mere nevyjádřila. Uvedla, že za provádění sankcí odpovídají jednotlivé členské státy. Podle agentury Bloomberg Evropská unie zvažuje rozšíření sankcí na více než 1 600 firem napojených na Rusko.
Slovenský maloobchodní analytik Ľubomír Drahovský pro deník Aktuality.sk upozornil, že Mere by na Slovensku mělo potíže i bez sankcí. Silná konkurence řetězců Lidl, Kaufland a Tesco i vyšší očekávání zákazníků podle něj modelu prodeje z palet příliš nepřejí.
Hospodářská komora ČR ruskou firmu vnímá jako velmi kontroverzní kvůli netransparentnosti a nejasné struktuře financování. Pro iDNES.cz to již dříve potvrdil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Ten k tomu dodal, že Mere cílí jen na méně majetné zákazníky. Podle Prouzy celý model vedení podniku připomíná období druhé poloviny devadesátých let.
„Nad zdrojem peněz této firmy visí mnoho otázek. Český zákazník je už úplně jinde a vedle dobré ceny očekává i vysokou kulturu prodeje. Mere si samozřejmě nějaké zákazníky v chudších částech Česka najde, ale bude to vždy jen doplňkový nákup,“ uzavřel Prouza.
