Litovelská sýrárna Brazzale (dříve Orrero) exportuje 95 procent sýrů z Moravy do světa z Itálie, kde zrají. Kromě Gran Moravia vyrábí také sýr Verena, sýry provolone, scamorza, ricotta nebo mozarella. Rodinný podnik, který se zabývá výrobou sýrů stovky let, vedou tři bratři. Jednomu z nich, Robertu Brazzalemu, jsme položili několik otázek.
Italové jsou hrdí na své potraviny, obzvlášť na ty z regionu Emilia-Romagna, jako je parmská šunka, balzamikový ocet nebo parmazán. Jak těžké bylo Italy přesvědčit, aby si kupovali sýr Gran Moravia z České republiky, země piva, řízků a gulášů?
Byla to pro nás nejdůležitější a nejobtížnější výzva. Osobně jsem nikdy neměl žádné pochybnosti, ale téměř všichni mě považovali za blázna a nikdo nevěřil, že by to bylo možné. Říkali, že v České republice je jen těžký průmysl, mnozí ani nevěděli, kde země leží na mapě. Podařilo se nám to díky transparentnosti značky, kvalitě i vytvoření ekoudržitelného řetězce. Spotřebitel si řekl: Brazzale je jakožto nejstarší sýrařský podnik hrdý na moravský původ sýra. Dnes už nás v Itálii respektují, protože to pochopili, ale na začátku to bylo hodně obtížné.
Drtivá většina sýrů se z moravské továrny v Litovli nakládá do kamionů a vozí do továrny v Itálii, kde zrají a exportují se dál do světa. Proč v Česku neprobíhá celá výroba, tedy včetně zrání?
V České republice zraje malá část sýrů, určených pro naše prodejny La Formaggeria Gran Moravia. Malá část balených sýrů se také vrací z Itálie do Česka, ale 95 procent sýrů zůstává v Itálii. Z toho zhruba třetina se odtud vyváží do světa. Sýry nezrají u nás, protože je to velmi specializovaný proces, k němuž je nutné mít vhodná zařízení, proškolený personál a je důležité, aby to bylo blízko logistického centra i centra balení. Děláme tady všechno, co můžeme.
Jak se liší výroba sýrů Parmigiano Reggiano nebo Grana Padano od vašeho sýra Gran Moravia?
Jsou tam jen malé rozdíly. Všechno je to řemeslná, ruční výroba a každý výrobní kotel má kapacitu tisíc litrů. Asi nejdůležitější rozdíl je, že Gran Moravia je vhodný pro vegetariány díky použití syřidla rostlinného původu. Oba italské sýry mají chráněné označení původu, ale pro nás je výhoda nebýt součástí tohoto systému, protože můžete vylepšovat produkt.
Tento sýr je pro vás nejdůležitější. Kolik ho vyrábíte?
Přes deset tisíc tun ročně, to představuje zhruba dvě třetiny naší celkové výroby. Česká republika má z hlediska výroby pro skupinu tu nejvyšší důležitost. Zhruba osmdesát procent našich sýrů vyrábíme na Moravě.
Roste také zájem Čechů o italské sýry?
Poptávka neustále roste v našich podnikových prodejnách, kterých je dvacet, a brzy přibude další obchod v Jihlavě, ale nárůst vidíme i u velkoodběratelů z řad obchodních řetězců a také v gastronomii.
Známé je vaše tvrzení, že jste si Moravu vybrali i kvůli výborné kvalitě mléka. Je ale dost mléka? Třeba největší česká mlékárna Madeta letos čelila problémům s nedostatkem, protože se velká část farem rozhodla raději dodávat do Německa za lepší ceny.
Takové problémy nemáme. Naopak nám neustále roste počet dodavatelů i dodávky mléka.
Jaké novinky v České republice chystáte?
Letos investujeme do nového skladu určeného pro uskladnění zboží do našich podnikových prodejen, ale i stále rostoucího množství námi vyrobených sýrů. Sklad má dva tisíce metrů čtverečních, není určen jen pro naše sýry, část sýrů do našich prodejen totiž nakupujeme u jiných výrobců. Zhruba sedmdesát procent zboží dovážíme z Itálie.
Spojené státy uvalily od 18. října cla na dovoz některých evropských potravin včetně sýrů. Zasahuje váš to také?
Samozřejmě cla na nás mají dopad. Je ale pravda, že jsme nikdy neměli moc velkou důvěru v americký trh. USA je nejprotekčnější zemí světa a spoléhá se zejména na vlastní výrobu. Pro nás je to nezajímavý trh. Výrazný vliv cel jsme proto nezaznamenali. Jsou tady mnohem menší, ale zároveň zajímavější trhy v rámci Evropy, i mimo ni. Byly domluveny nové dohody ohledně volné výměny zboží, například v Japonsku.
Teď trochu k jinému tématu. Říkáte, že jste loni dosáhli uhlíkové neutrality u veškeré činnosti vysazováním milionů eukalyptových stromů v Brazílii. Tento druh stromů se používá i na výrobu celulózy a papíru, která je ale velmi neekologická.
Továrna na výrobu papíru se nachází tři sta kilometrů od našich speciálních chovů skotu Silvi-pastoril s vysázenými stromy, takže je nemyslitelné, že by se tam dřevo vozilo.
