Chceme s českou oční čočkou znovu dobýt svět, říká šéf biotechnologů

  17:23aktualizováno  17:23
V Česku působí stovky firem, které vyvíjejí moderní technologie. Ale biotechnologiím – zřejmě nejprogresivnějšímu oboru dneška – se jich věnuje jen pár. „Biotechnologický výzkum a přenos výsledků na trh je velmi nákladná a riziková činnost,“ vysvětluje Eugen Chicevič, ředitel biotechnologické firmy Medicem.

Eugen Chicevič, ředitel biotechnologické firmy Medicem | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Firma Medicem vznikla před pěti lety, stojí za ní skupina KKCG miliardáře Karla Komárka. Má šedesát zaměstnanců, vybavený výrobní závod v Kamenných Žehrovicích a snaží se prorazit do světa hned ve třech oborech – v gynekologii, hojení tkání a oční chirurgii. Vyrábí hydrogelový dilatátor děložního hrdla Dilapan-S, materiál na krytí ran Xe-Derma, urychlující hojení, a moderní oční čočky.

Od kterého z těchto produktů si nejvíce slibujete?
Nejlépe se zatím na trhu etabloval dilatátor, prodáváme ho ve čtyřiceti zemích. Xe-Derma (materiál vyráběný z prasečíkůže vyvinuli vědci z Ústavu molekulární genetiky spolu s popáleninovou klinikou pražské vinohradské nemocnice – pozn. red.) evolučně posouvá péči o rány. A v oční chirurgii se snažíme o skutečnou revoluci.

Vyrábíte čočky, které se implantují do oka. Nejste ale jediní na světě, ne?
Devadesát pět procent dnes používaných nitroočních čoček jsou takové zmenšené brýle implantované do oka. Umožní dobře vidět na dálku. My se snažíme vytvořit skutečnou funkční napodobeninu lidské čočky, která zaostřuje na víc vzdáleností, a to i za horších světelných podmínek. Používáme speciální materiály, vyvinuté přímo pro lidské oko. Navíc pracujeme na vývoji druhé, pokročilejší generace čoček.

Co mají umět?
Chceme, aby bylo možné čočky v oku laserem upravovat podle výsledku operace, individuálních preferencí a podle toho, jak se člověku s věkem vyvíjí vidění. Naším cílem je připravit každému pacientovi na míru individuální náhradu přirozené čočky, kterou pak bude možné postupně podle potřeby „seřizovat“. Čekám, že se k cíli můžeme dostat tak za deset let.

Jak obtížné je prorazit s novým medicínským výrobkem na světový trh?
Potřebujete velkou komunikační sílu, silné zázemí. To Medicem nemá. Naším cílem je vyvinout dobrý produkt, udělat klinické studie, které ukážou jeho výhody, zajistit mu dlouhodobou patentovou ochranu. A pak se snažit zaujmout partnera, který by produkt licencoval nebo odkoupil. Měl by to být v dané oblasti světový lídr, který dokáže dlouhodobě investovat do marketingu pro naše řešení.

Eugen Chicevič, ředitel biotechnologické firmy Medicem

Eugen Chicevič, ředitel biotechnologické firmy Medicem

Jak takové firmy přesvědčujete?
Vezměte si Dilapan-S. Prodáváme ho sice ve čtyřiceti zemích, ale jeho potenciál není naplněn. Dnes se užívá hlavně při umělém přerušení těhotenství, ale lze ho používat i při vyvolání porodu. Na světě se uskuteční asi 140 milionů porodů ročně, asi v sedmi milionech potřebujete indukci. To je velký trh. Z mého pohledu je Dilapan-S nejlepší ve svém segmentu, ale je třeba přesvědčit o tom svět. Takže investujeme do klinických studií, které ukážou jeho výhody. Začínali jsme v Česku na desítkách pacientů. Dnes děláme mezinárodní studii, do níž je zapojeno více než pět set pacientek v USA, Německu, Británii, Rusku a Česku. Následovat budou v roce 2018 a 2019 další tři srovnávací studie v USA a v Británii. Podobně postupujeme i u ostatních produktů.

Má vaše snažení ohlas?
Loni jsme uzavřeli smlouvu se společností Bausch+Lomb (americká korporace, v 60. letech s partnery odkoupila licenci na Wichterleho kontaktní čočku, dnes patří k největším světovým výrobcům čoček – pozn. red.). To byl pro nás velký milník. Taky mu předcházela klinická hodnocení v Česku. Společně teď děláme mezinárodní klinickou studii v pěti evropských zemích, do níž se zapojí na sto padesát pacientů.

Jak je takové testování drahé?
Velmi. Jakákoliv klinická studie, do níž se zapojí stovky pacientů, přijde na miliony eur. A pokud testujete něco revolučního, pak to bývá spojeno ještě s dalšími externími náklady. Dostáváte se na pokraj lidského vědění a posouváte dál nejen medicínu, ale i obory souvisící.

Co udělá Bausch+Lomb, když je o potenciálu vaší čočky přesvědčíte?
To je spíš otázka na ně. Ale obvyklou cestou v biotechnologiích je uzavření strategického partnerství prostřednictvím licenční smlouvy nebo akvizice produktu. Produkt pak využívá globální marketingovou a distribuční síť partnera. Je třeba si uvědomit, jaký potenciál naše čočky mají. Na světě probíhá asi 26 milionů operací šedého zákalu ročně. Navíc jen v rozvinutých zemích dalších asi 350 milionů lidí nosí ve vyšším věku brýle a mohli by je nahradit naší čočkou. Cílíme na obrovský trh.

Máte konkrétní partnery i pro Dilapan-S a Xe-Dermu?
U Xe-Dermy spolupracujeme s globální společností Apotex, která se angažuje v oblasti generických léčiv a v Česku se věnuje i oblasti hojení ran. Momentálně prodávají a propagují Xe-Dermu v Česku. Ta byla zatím používána hlavně v oblasti popálenin, ale velké šance má i v léčbě chronických ran, například bércových vředů. S Apotexem děláme klinickou studii u chronických ran, zatím v Česku. Pro Dilapan-S zatím partnera nemáme, ale jsem přesvědčen, že to je jen otázkou času.

Absurdní patent Samsungu, nebo se chytré kontaktní čočky stanou hitem?

Jak jste přišli na to, že se zaměříte na tři tak odlišné produkty?
Sešlo se několik lidí z různých skupin. Já se dostal někdy kolem roku 2009 do styku s Vladimírem Stoyem a dalšími lidmi z budoucího Medicemu. Původní byznysplán jsme stavěli hlavně na Xe-Dermě. Hledali jsme investora pro uvedení na trh. Jenomže to u nás probíhá jinak než ve světě. Investoři do biotechnologií nesázejí na jediný produkt, protože šance, že přinese zisk, je malá. Proto třeba v USA je běžné, že investor vstupuje do několika firem, které vyvíjejí různé produkty. U nás moc biotechnologických start-upů není. Takže jsme v jedné firmě složili širší portfolio produktů. A našli jsme pak i investora v KKCG.

Proč u nás ani největší investoři jako KKCG nejsou schopni zaplatit dost, aby se výsledky objevů českých vědců nemusely prodávat do ciziny?
Nesouhlasím tak úplně s otázkou – KKCG investuje do Medicem již pět let a záměrem je dotáhnout vývoj co nejdál, aby co nejvíce z budoucí hodnoty zůstalo u nás. Je důležité si uvědomit, že výzkumem a objevem vše jen začíná. Vezměte si jako příklad profesora Holého: ve světě se dnes ročně prodají léky vyrobené na základě jeho molekulárních objevů za více než pět miliard dolarů. Jistě by bylo dobré mít z toho zisk doma v Česku. Jenomže do počátečních fází vývoje léku investujete řádově miliony dolarů. Do dalších fází předklinického a klinického testování už řádově stamiliony. Investor jde do obrovského rizika, protože testováním projde úspěšně v průměru jen asi deset procent projektů, ze zbývajících devadesáti procent nic není.

Přesto – když americký Gilead kupoval Holého patenty, byla to malá firma, měla asi patnáct zaměstnanců. Až sázka na Holého jí umožnila vyrůst. Nedá se takový příběh zopakovat v Česku?

Vnuk vynálezce Wichterleho začal jako strojař, nyní chce dobýt i sklářství

Určitě dá, ale je k tomu třeba víc než jen peníze. Na začátku je nutná detailní znalost technologie, konkurence, trhu a odvaha jít do nejistoty. I kdyby se tu objevil někdo ochotný vytáhnout z kapsy stamiliony dolarů s vědomím obrovského rizika, narazí na to, že tu není rozvinutá infrastruktura pro transfer vědeckých objevů do praxe. U nás je vědecká sféra nastavená a hodnocená především podle toho, jak publikuje výsledky. Akademické výzkumné instituce nevědí, a není to jejich role, co znamená dostat produkt na globální trh. Chybějí velké i malé biotechnologické společnosti, které tuto roli hrají například v USA. A s nimi poradci, kteří dokážou komerční potenciál vyhodnotit, experti na patentové právo, na registrační a autorizační procesy v zahraničí, odborníci na vývoj a výrobu produktů. Nebo lidi, kteří umějí odhadnout, jak bude ten který trh vypadat za deset let, až bude vývoj dokončen. My lidi s těmito znalostmi sháníme po celém světě.

Do biotechnologií u nás vedle KKCG investují i další velcí hráči: PPF, Penta. Může to pro uplatnění výsledků české vědy ve světě sehrát větší roli?
Je to to nejdůležitější. Já tomu věřím. Proto jsem odešel od firmy Johnson&Johnson, i když jsem byl hodně spokojený a měl jsem velmi zajímavou práci. Tady je vše mnohem těžší než u velké americké korporace. Ale vznikají pozitivní ostrůvky a já si přeji, abychom uspěli nejen my, ale aby se dařilo i dalším českým firmám v oboru. Firmy, jako je naše, s sebou táhnou rozvoj infrastruktury. Jejich případný úspěch vše posune skokem vpřed. Bude to trvat dlouhou řadu let, desetiletí. Ale jen to posune Česko blíž k moderním znalostním ekonomikám.

  • Nejčtenější

Granko slaví 40 let. Jak dnes vypadá holčička z obalu?

Před čtyřiceti lety přivedla maminka Veroniku Fojtů do ateliéru, kde vznikla fotka na obal krabice kakaa. Tehdy...

Multimilionářem přes noc. Šťastlivec vyhrál ve sportce čtvrt miliardy korun

Ve Sportce ve středečním losování padla druhá nejvyšší výhra v historii této hry. Sázející ze Středočeského kraje...

Příští recese zasáhne Evropu tvrději než finanční krize, varují analytici

Ekonomický pokles vyvolá v Evropě vlnu neschopnosti splácet dluhy, varuje ratingová agentura Moody’s. Situace bude...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Boeing Max se vrátí, ale zaměstnanci ne. Posádky se bojí zpět na palubu

Letušky a stevardi letecké společnosti American Airlines nechtějí pracovat na palubě Boeingu 737 Max po jeho návratu...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

První továrna Tesly v Evropě vyroste v okolí Berlína, oznámil Musk

Americký výrobce elektromobilů Tesla hodlá postavit novou továrnu v blízkosti Berlína. Oznámil to ve středu podle...

Výrobce zdravotních doplňků Walmark mění majitele, koupila ho německá Stada

Třinecký výrobce zdravotních doplňků Walmark se přesouvá do německých rukou. Stoprocentní podíl ve firmě, která je...

Pět pater, výběrová káva a větrná energie. Starbucks otevírá největší pobočku

Starbucks v pátek otevře svou novou největší pobočku. Nachází se v americkém Chicagu a jedná se o šestou a zároveň...

Rohlík.cz poprvé míří za hranice. Potraviny začne rozvážet v Budapešti

Internetový prodejce potravin Rohlík od prosince začne rozvážet zboží v maďarské Budapešti. Konkurovat zavedeným firmám...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz