Výroba piva v plzeňském Prazdroji.

Výroba piva v plzeňském Prazdroji. | foto: Petr Topič, MAFRA

Právovárečníci prohráli soud o ochranné známky s Prazdrojem

  • 0
Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se soudí s Plzeňským Prazdrojem o pozemky v Plzni a v Praze a dále o ochranné známky, prohrálo jeden ze tří soudních sporů, který vede. Pražský městský soud jim minulý týden v pondělí neuznal nárok na ochranné známky Prazdroje.

Podle předsedy měšťanstva Karla Svobody šlo o sedm známek včetně značek Pilsner Urquell, Prazdroj a Pilsner Bier. Spolek se odvolá. Pokud neuspěje u českých soudů, obrátí se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Měšťanstvo, které v roce 1842 vybudovalo bývalý Měšťanský pivovar, dnes součást Prazdroje, vede spory o známky a o významnou část nemovitostí, které pivovar užívá. Hodnota nárokovaného majetku se pohybuje kolem jedné miliardy eur (asi 25,6 miliardy korun). Prazdroj s nároky dlouhodobě nesouhlasí. Tvrdí, že byly v minulosti uspokojeny, a aktivitu považuje za spekulativní.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni. „Jakmile obdržíme písemné vyhotovení rozsudku, hned se odvoláme k Vrchnímu soudu v Praze. Na odvolání máme patnáct dní,“ řekl Svoboda. Spor rozhodoval Městský soud v Praze, který je určen k posuzování žalob o ochranné známky.

Právovárečníci se soudí s Plzeňským Prazdrojem o domy a pozemky

Měšťanstvo čeká hlavně na rozhodnutí Ústavního soudu v kauze jeho nároku na pozemky v Praze, které patří ministerstvu vnitra. Nejvyšší soud zamítl dovolání s odůvodněním, že nález Ústavního soudu zakazuje obcházení restitučních předpisů. „Existují ale desítky judikátů, že osoby, které nemohou uplatnit restituční předpisy, mohou žalovat v občanskoprávním řízení. Oni nám to ale nechtějí povolit,“ uvedl Svoboda. 

Proto právovárečníci v červenci podali ústavní stížnost, která bude podle něj ve všech sporech zásadní. „A dokud se nerozhodne, budou vše městské soudy zamítat,“ řekl. 

Nároky na smíchovské pozemky jsou první kauzou, kterou právovárečníci začali. „Nejprve soudy zpochybňovaly naši existenci. Až v roce 2013 Nejvyšší soud rozhodl, že existujeme,“ uvedl Svoboda. Poté soudy nároky zamítaly s odkazem na nemožnost obcházet restituční předpisy, což je pro soudy podle Svobody nejsnazší cesta, jak nároky zamítnout.