V Česku Penta zatím nezískala jedinou nemocnici, byť se o to dlouho snaží, poslední pokus v Sušici selhal před několika týdny.

V Česku Penta zatím nezískala jedinou nemocnici, byť se o to dlouho snaží, poslední pokus v Sušici selhal před několika týdny. | foto: Profimedia.cz

České nemocnice jsou v hledáčku Penty. Do konce roku chce koupit dvě

  • 68
Finanční skupina Penta se ještě letos chystá převzít jednu nebo dvě české nemocnice. Nadále zároveň buduje nadnárodní lékárenskou síť Dr. Max, která v Polsku, Česku a na Slovensku zastřešuje už 860 lékáren.

Penta už provozuje síť nemocnic na Slovensku i v Česku. Tržby z nemocničního byznysu chce do 10 let zvednout na 27 miliard korun.

„Slíbil jsem vedení, že zapíchnu ještě do konce roku první vlaječku do mapy českých nemocnic,“ říká Václav Jirků, který v Pentě řídí zdravotnické investice. Penta podle něj jedná o převzetí celkem tří českých nemocnic. „Na devadesát procent bude jedna či dvě z těchto akvizic uzavřena ještě letos,“ dodává Jirků.

Penta už má významný nemocniční řetězec, zatím však mimo Česko. V Polsku před dvěma lety ovládla největší privátní nemocniční firmu, EMC Instytut Medyczny, s osmi nemocnicemi a 16 specializovanými ambulancemi. Na Slovensku, kde jí patří i zdravotní pojišťovna Dovera, drží přes dceřinou firmu Svet zdravia 27 nemocnic a poliklinik.

V Česku Penta zatím nezískala jedinou nemocnici, byť se o to dlouho snaží, poslední pokus v Sušici selhal před několika týdny. Radnice se tu nakonec domluvila s menším konkurentem Penty, společností Nemos (více zde). „Příležitostí k nákupům je v Česku málo,“ stýská si Jirků. Stejně jako další zájemci o investice do zdravotnictví. Přesto se podle Jirků nadechuje Penta k rozjezdu.

Chce využít výhod centrálního zásobování velkého řetězce materiálem, přístroji a léky. A kromě toho, jak Jirků zdůrazňuje, už získala zkušenost s restrukturalizací a řízením nemocnic. Hodilo by se jí tak dál využívat vlastní know-how.

Tržby za 27 miliard ročně

„Jednáme o dalších investičních cílech v Česku, celkově tady chceme do konce příštího roku řídit zhruba šest nemocnic. A máme ambici se tu do deseti let dostat v tržbách z nemocnic na miliardu eur ročně,“ říká zdravotnický šéf Penty.

Skupina se tak snaží jít ve stopách Tomáše Chrenka, jehož česko-slovenské uskupení Agel loni zvedlo obrat nad 12 miliard eur. Penta by byla v nemocničním podnikání pořád menší, stejně jako Agel však může kombinovat provoz nemocnic s vlastním zdravotnickým obchodem a na Slovensku navíc s vlastní zdravotní pojišťovnou.

I proto je pro Pentu podnikání ve zdravotnictví jedním z klíčových oborů - vedle realit, průmyslu a maloobchodu. Po nových nemocnicích touží šéfové skupiny tak usilovně, že dokonce zvažují výstavbu nových špitálů na zelené louce.

Nejdál jdou tyto úvahy na Slovensku, kde podle Jirků přichází v úvahu vybudování nové nemocnice nejpravděpodobněji v Bratislavě. Znamenalo by to dohodu se státem, jemuž by soukromý investor nabídl moderní, pro pokrokové technologie vhodnou budovu se špičkovou výbavou. Stát či město by do takového objektu převedly smlouvy s pojišťovnami i zaměstnance, soukromník by dostal na určitou dobu právo nemocnici provozovat ve vlastní režii. Podobný postup by se podle Václava Jirků mohl časem uplatnit i v Praze - pokud by se povedlo najít shodu s politiky.

Lékárny Dr. Max míří do Pobaltí i na Balkán

Penta počítá s růstem nejen v nemocničním byznyse, ale dál buduje i svou nadnárodní lékárenskou síť Dr. Max, která dnes v Polsku, Česku a na Slovensku zastřešuje už 860 lékáren a ve všech třech státech drží pozici jedničky či dvojky trhu.

V Česku by měl ještě letos nabobtnat Dr. Max o dalších 15 lékáren, v Polsku se chystá do roka nákup dalších padesáti. Navíc šéfové Penty zvažují vstup na zcela nový trh. „Uvažujeme jak o střední Evropě, tak o Pobaltí, Rumunsku, Bulharsku i Balkánu. Tam všude zkoumáme situaci a hledáme cíle ke koupi,“ říká Jirků.

Majitelé Penty se na zdravotnickou expanzi připravili i finančně. Jak nedávno upozornily Hospodářské noviny, vzala si Penta pro síť Dr. Max rekordně velký úvěr - v přepočtu osm miliard korun. Část peněz má podle Václava Jirků pokrýt akvizice v Polsku, Česku a na Slovensku, ale i útoky na nové trhy.