"Kvůli nízkým cenám povolenek na emise oxidu uhličitého je levnější vyrábět elektřinu ze zdrojů, které více zatěžují životní prostředí," uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Například výroba elektřiny z uhlí je nyní výrazně levnější než produkce v plynových elektrárnách.
ČEZ ale stále plánuje v Mělníku postavit přípojku zemního plynu k elektrárně. Přípojka může sloužit i jako přívod pro kotle na zemní plyn, které nahradí méně ekologická zařízení.
Současná situace na trzích podle Půlpánové nepřeje ani plynovým zdrojům, ani stavbě téměř žádných nových klasických zdrojů. Zmizela také poptávka po produkci paroplynových elektráren ve špičkách, protože v poledních hodinách dodává elektřinu do sítě mnohem dražší fotovoltaika.
Přebytek černého uhlí snižuje ceny
Menší vliv na paroplynové elektrárny má i propad cen černého uhlí, způsobený velkým množstvím levného břidličného plynu ve Spojených státech a následným exportem přebytkového černého uhlí do světa, dodala mluvčí.
Nová paroplynová elektrárna v Počeradech, jejíž stavbu ČEZ zahájil v roce 2011, tak bude sloužit jako záložní zdroj. V elektrárně energetici nyní provádějí zátěžové testy. "Další provoz paroplynové elektrárny bude záležet na aktuálním vývoji denních a hodinových cen. Paroplynová elektrárna je velmi flexibilní zdroj, a tak v budoucnu může být významným poskytovatelem podpůrných služeb," dodala mluvčí.
Z ekonomických důvodů ztroskotal také záměr skupin RWE a Alpiq postavit elektrárnu u Mochova ve středních Čechách.
