OP Prostějov ukončil sériovou výrobu oděvů, o práci přišlo 80 lidí

Oděvní podnik Prostějov ukončil sériovou výrobu oděvů. Pro textilku, která kdysi patřila k největším ve střední Evropě, je to další rána na cestě k zániku. Insolvenční správce rozhodl, že sériová výroba je příliš drahá. Firma už bude nadále šít pouze obleky na míru. O práci přišlo asi 80 lidí.

OP Prostějov zažil už několik vln propouštění, tyto pracovnice musely skončit už loni v březnu. Ve firmě nyní zůstává jen asi 400 zaměstnanců. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Oděvní podnik je v konkursu a čelí stamilionovým dluhům. Insolvenční správce Jaroslav Svoboda tvrdí, že náklady na sériovou výrobu jsou příliš vysoké. Proto rozhodl, že ji k poslednímu srpnu firma ukončí.

"Oděvní podnik disponuje vlastní kapacitou pouze na výrobu měřenek a vzorků. Výroba vzorků se vztahuje k sériové výrobě, náklady jsou příliš vysoké. Vzhledem k objemu potenciálních zakázek sériové výroby v cenové úrovni, která by odpovídala nákladům, a vzhledem k celoročnímu pokrytí kapacit, jsme museli rozhodnout o tom, že nebudeme pokračovat v sériové výrobě," uvedl Svoboda.

OP Prostějov tak bude vyrábět již pouze takzvané měřenky, tedy obleky na míru. Práce tak zůstává posledním čtyřem stovkám zaměstnanců. Jenže v současné chvíli není jasné ani to, kde se budou měřenky šít.

Čeká textilku stěhování? Ve hře je Jeseník a Konice

Neoficiálně se totiž mluví o přesunu dílen do opuštěných objektů v Jeseníku nebo v Konici na Prostějovsku, protože udržovat v chodu obrovské areály OP v Prostějově je značně neefektivní.

konfekce v Prostějově

Výroba konfekce má v Prostějově několikasetletou tradici. První regulérní továrnu zde v 50. letech 19. století založil Maier Mandl a šlo o první podnik na výrobu konfekce v Evropě.

Za přímé předchůdce dnešního Oděvního podniku lze považovat prvorepublikové podnikatele Arnošta Rolného a Jana Neheru. Nehera se inspiroval podnikáním Tomáše Bati a vybudoval i síť prodejen. První otevřel v roce 1930 a v roce 1938 jich měl již přes 130 po celém Československu.

Majetek pak zabavili Němci a v prosinci roku 1945 firmu na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše znárodnil stát. V roce 1964 se OP přestěhoval do několika nově postavených budov na okraji města ve Vrahovicích.

Po Sametové revoluci se státní podnik Oděvní průmysl Prostějov v roce 1991 přeměnil na akciovou společnost. V privatizaci 67 procent akcií získal management a zbytek investiční fondy a držitelé investičních kupónů. Podnik oblékal olympioniky a vyvážel do celého světa.

"Já k tomu nemohu vůbec nic říct. Vedení firmy je pryč a všichni čekají na schůzi věřitelského výboru v první polovině září. Tam se o všem rozhodne," řekla předsedkyně podnikových odborů Helena Vyroubalová.

Konec sériové výroby znamenal výpověď pro dalších přibližně 80 zaměstnanců. Je mezi nimi i Mária Baleková, která do úterka pracovala v kompletovně. Ve firmě strávila dvacet let.

"Člověk si do poslední chvíle myslel, že se podnik nějak udrží. Teď uvidím. Nevím ale, co by mi třeba úřad práce mohl nabídnout, protože místa tady prostě nejsou. Musím si všechno srovnat v hlavě," svěřila se při odchodu z továrny Baleková.

Snad už propouštění skončilo, doufá 400 zaměstnanců

I zaměstnankyně, které zatím v práci zůstávají, mají velké obavy. "Doufám, že série propouštění již skončila. O práci mám samozřejmě strach, ale pokud vím, měřenky mají odbyt a snad vše poběží dál. Nevím, kde bych sháněla jiné zaměstnání," svěřila se jedna z pracovnic OP, která ale nechtěla do novin uvádět své jméno.

V Oděvním podniku nyní zůstává asi 400 lidí. V roce 2005 pracovalo v OP přes pět tisíc lidí, o čtyři roky později kolem šestnácti set.

"Současné propouštění proto nebude tím zásadním faktorem, který by ovlivnil nezaměstnanost na Prostějovsku, byť pro lidi, kteří v OP pracovali desítky let, je to tragedie. Bohužel v září může nastat souběh s absolventy škol, kteří nenašli práci," řekl Adolf Tomandl z Úřadu práce v Prostějově.

Firma nemá na odstupné, lidé odcházejí s prázdnou

Z Oděvního podniku nyní pracovnice odcházejí bez odstupného, protože firma nemá peníze. Ty by bývalí zaměstnanci mohli dostat v rámci konkursu. "Jsme v první skupině věřitelů, takže máme přednostní právo na vyřízení pohledávky. Bude ovšem záležet na tom, jak se podnik podaří prodat v dražbě," řekl Tomandl.

Když byl OP v úpadku, odstupné hradil stát. "V insolvenci jsme vyplatili více než třicet sedm milionů korun. Dvaatřicet milionů na mzdy, zbytek na daně z nich," dodal Tomandl.

Oděvní podnik čeká za pár dní schůze věřitelů, která rozhodne, co bude s firmou dál. Podnik směřuje do dražby. Loňské hospodaření OP skončilo podle předběžných odhadů ztrátou zhruba 363 milionů korun, od Nového roku do května zaznamenal ztrátu 234 milionů. Tržby firmy klesly o 42 procent na 1,13 miliardy. (O výsledcích hospodaření OP čtěte zde)

OP zbylo posledních 18 prodejen

Kvůli úsporám firma mimo jiné zredukovala síť svých prodejen. Ještě na konci roku 2008 měl OP v Česku a na Slovensku 117 obchodů, ke konci letošního dubna jich bylo 58, nyní jich zůstává už pouze 18.

V podniku také začne forenzní audit hospodaření za několik posledních let. V konkursu totiž mezi sebou bojují společnost Pyrghos Lefkos a Česká spořitelna. "Audit vítáme a podpoříme jej," řekla mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová.

Cítím křivdu, říká šéfka odborů

Helena Vyroubalová, předsedkyně podnikových odborů OP Prostějov, nemá informace o tom, že by se chystalo další propouštění. Obleky na míru zakázky mají, dodává.

Jaký máte pocit z toho, že v OP končí sériová výroba?
Oděvní podnik dopadl, jak dopadl a je mi z toho smutno. Zaměstnankyně, které tady pracovaly třicet čtyřicet let, nyní nemohou sehnat novou práci a jsou nešťastné. Všichni cítíme křivdu.

Proč to podle vás takhle dopadlo?
Doba je taková. Ekonomický tlak je nyní cítit i v jiných odvětvích, a pokud lidé musí šetřit na bydlení a na jídlo, oblečení je až na posledním místě. Nás zničila levná konkurence z Asie a z Číny. Myslím si ale, že výrobky OP se prodávaly i nyní a pokud sériová výroba skončí, bude po nich hlad.

Co bude dál s Oděvním podnikem?
Já sama jsme v oboru vyučená a mám také střední školu. Dlouhá léta jsem šila oděvy, a proto vím, jak se vyrábělo. Značkou OP byla kvalita. Říkali nám ovšem, i když máte kvalitní zboží, ale o sto procent dražší, než je výroba z Asie a z Číny, neprorazíte.

Ale co jsme měli dělat, když se oděvy z východu prodávaly za dumpingové ceny. Nikdo s tím nic nedělal. První na to doplatili kožaři, pak textilky a oděvní podniky.

Co nyní bude s propuštěnými zaměstnanci?
Odstupné nedostanou, mají výpověď z organizačních důvodů. Úřad práce vyplácel odstupné pouze v době insolvence na jaře letošního roku. Když je firma v konkursu, nejde to.

Kolik v současné době vlastně v OP pracuje lidí?
K poslednímu srpnu odešlo asi sedmasedmdesát zaměstnanců. Od září, pokud vím, se další propouštění neplánuje. Zůstává výroba měřenek, kde zakázky jsou a lidé pracují. Oděvní podnik má nyní i s firemními prodejnami asi čtyři sta pracovníků.